Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Nejnovější příspěvky
Dvojnásobná vražda u Opatovic roku 1889
V matrice zemřelých farnosti Hosín nalezneme k roku 1889 tyto dva zvláštní zápisy:
- 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Klojdová, manželka nádeníka z Opatovic Martina Klojdy. Věk: 36 let, příčina smrti: zavražděna.
- 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Hadová, manželka nádeníka Vojtěcha Hada ze Suchého Vrbného. Věk: 40 let, příčina smrti: zavražděna.
Brutální dvojnásobná vražda otřásla tehdy nejen severním Českobudějovickem, ale celým krajem. Když navíc ve stejný den byla nalezena nedaleko od neštěstí u Hosína další mrtvá žena, okamžitě začaly mezi veřejností kolovat nejrůznější fámy. Jak se nakonec ukázalo, třetí žena byla raněna mrtvicí a s vraždou u Opatovic tak nebyla nijak spojena. 31. ledna 1889 informoval o hrůzném činu Budivoj:
„Tři mrtvoly v jednom dni. V okolí hlubockém kolovaly v neděli děsivé zprávy! Neméně než tři mrtvoly nalezeny byly na blízku obce Opatovic u Hluboké, vesměs to mrtvoly ženské! Také… Zobrazit více
Obnovená sakrální památka u Vlkova
Z Vlkova vedla v minulosti cesta, zvaná „Kostelní“ a její vyústění bylo u ševětínského sv. Mikuláše. Komunikace mezi oběma obcemi, využívaná generacemi vlkovských obyvatel, byla později označena zelenou turistickou značkou. Nedaleko vstupu do obory z vlkovské strany, stával starý dub, na kterém byla umístěna dřevěná skřínka se svatým obrázkem. O umístění se údajně zasadil jeden ze synů z rodiny Smržů. Z jakého důvodu byla skřínka sundána a kdy bohužel nevíme. Jisté je pouze to, že v srpnu roku 2017 byla skřínka opravena a vrácena do blízkosti původního místa, nyní však před vstupem do obory a nikoli na strom, ale na dřevěný trámek. Stalo se tak zásluhou paní Švejdové, pana Švejdy a pana Jirků. Zobrazit více
Vzpomínky na moje mládí a první světovou válku
Vážení čtenáři, předkládáme Vám vzpomínky pana Josefa Žižky z Bílé Třemošné, který se zde narodil v roce 1891. V březnu 1912 narukoval na vojnu s 18. regimentem do Bosny a Hercegoviny, kde i o dva roky později zažil svůj první křest ohněm. Autor ve svých pamětech vzpomíná nejen na válku na Balkáně, ale i na italské frontě, kde bojoval až do kapitulace rakouské armády. Svoji vojenskou činnnost uzavírá na Slovensku v roce 1919. Uveřejněný text začíná na str. 10, předchozí snímky nebylo dovoleno zveřejnit. Strojopis tohoto textu pochází z roku 1974 a vznikl v Pardubicích.
Sídlo protektorátní vlády na zámku Hluboká
19. ledna 1945 byla jmenována v pořadí čtvrtá vláda Protektorátu Čechy a Morava v čele s jejím předsedou a zároveň ministrem vnitra Richardem Bienertem. Dalšími členy byli ministr financí Josef Kalfus, ministr hospodářství a práce Walter Bertsch, ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec, ministr spravedlnosti Jaroslav Krejčí, ministr zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý a ministr dopravy a techniky Jindřich Kamenický. Všichni byli členy Národního souručenství a stejně tak jako NS, i protektorátní vláda sloužila již čistě jako loutková vláda německých okupantů v protektorátě, kde skutečnou vládnoucí moc držel pevně v rukách K. H. Frank. Přesto pro účely propagandy a udržování zdání určité suverenity Čech a Moravy byla vláda pro okupanty důležitá.
Na jaře 1945 bylo většině obyvatel českých zemí jasné, jakým způsobem válka skončí. Západní i východní fronta se rychle blížily k území protektorátu, vzdušný prostor ovládali spojenecké bombardovací svazy a hloubkoví letci. Ve vzduchu viselo povstání a Praha… Zobrazit více
Akce K(ulak) v Českobudějovickém kraji
Akce K(ulak) byla součástí kolektivizačního procesu. Nejprve docházelo k vytipovávání vesnických boháčů a sběru dat. Následovaly domovní prohlídky, přehnaně vysoké dodávky, postupné zabavování moderní techniky (-traktorů, vozů s gumovými koly, mlátiček, fukarů,….), peněžité tresty, vězení, konfiskaci majetku. Během této akce došlo k vysídlení téměř 1629 rodinných celků. V Českobudějovickém kraji bylo do roku 1953 odsouzeno a přesídleno 148 rodin. Toto číslo však není konečné. K vysidlování a zabavování majetku docházelo i později. Zobrazit více
Peripetie se stavbou pomníku v Tuchonicích
Neštěstí v Hůrkách u Lišova
Kronikářské záznamy o archeologických nálezech v obci Hosín
Tento článek byl autorem publikován v časopise Jihočeského muzea Výběr – Roč. 52, č. 2 (2015), s. 91 – 94.
Archeologie je jako profesionální věda relativně mladá. Není ještě moc vzdálená doba, kdy se jí věnovali prakticky jen amatéři a o mnohých jejich dávných výzkumech a objevech již nic nevíme, nebo jen velmi málo informací. Přesto ale tito průkopníci archeologii stále více profesionalizovali a tak se také náhodné nálezy archeologických předmětů při polních a stavebních pracích začaly dostávat do muzeí. Většinou ale záleželo na tom, zda se informace o takovém objevu dostala k někomu, kdo vůbec měl o tom, že nějací archeologové existují, povědomí. Tak až do poloviny 20. století zůstalo mnoho oblastí, kde náhodné objevy archeologických situací zmizely dříve, než se o nich někdo kompetentní mohl dozvědět. Na druhou stranu pak díky uvědomělým lidem existovala místa, která byla dlouhodobě pod archeologickým hledáčkem. Jako příklad uveďme obec Bošilec, kde… Zobrazit více
Spiritisté a okultisté
Od nepaměti provází člověka otázka existence posmrtného života. V 19. století se v Evropě rozšířil tzv. spiritismus, aneb víra v posmrtný život a možnost komunikace s dušemi zemřelých osob. Dnes už zapomenutou okolností je fakt, že v Čechách spiritismus nejprve zakotvil v Českých Budějovicích a právě odtud se rozšířil i do dalších oblastí včetně Prahy. Zakladatel českého spiritismu František Pavlíček (povoláním finanční komisař) již roku 1878 vydal v Českých Budějovicích první českou spiritistickou knihu – Křesťanský spiritismus (překlad francouzské knihy). Vůbec první spiritistická seance v Čechách údajně proběhla v šumavském Aníně (u továrníka J. E. Schmida). Žáci Františka Pavlíčka pak v Českých Budějovicích utvořili jeden z prvních tzv. spiritistických kruhů (sdružení spiritistů). Členové několika těchto kruhů později v Písku založili první oficiální spiritistický spolek – Vzdělávací spolek Jiskra. Na začátku 20. století a v době první republiky… Zobrazit více
Haličtí uprchlíci ve Vitíně v letech 1914 – 1915
Nejnovější komentáře