Srpen 1968 v kronikách obcí severního Českobudějovicka

Kromě novinových článků, případně audiovizuálních nahrávek a výpovědí pamětníků, existujedalší narativní pramen, a tím jsou kroniky. Následují tedy úryvky ze zápisů kronikářů obcí severního Českobudějovicka.

Zajímavá je kronika obce Purkarec, kde mezi běžnými listy kroniky kronikář vlepil sedmistránkovou přílohu věnovanou pouze událostem před a po 21. srpnu 1968. Při čtení získá badatel dojem, že se jedná o propagandu namířenou proti tehdy probíhající „revoluci“. Situaci přirovnává k podobným událostem v Maďarsku v roce 1956, tzv. Podivný podzim, které skončili smrtí 200000 lidí. Zmínka o tom, že by se v obci objevili příslušníci alespoň jedné z armád pěti států Varšavské smlouvy, se v této příloze bohužel nenachází.

Jako další v řadě zmiňme kroniku obce Jeznice na Vltavotýnsku. Opět se v ní sice nedočteme o případném pohybu vojsk ať už přímo v obci nebo jejím nejbližším okolí, ačkoli v Táně nad Vltavou byla umístěna posádka složená z příslušníků sovětské armády. Kronikář zapsal pouze to, co zaslechl v rádiu, případně přečetl v novinách. Jedinou zvláštností v této kronice je snad slovo gemokracie a jméno Alexandr Dubček psáno Alegsandr. K této chybě ale došlo zřejmě omylem.

Vyjímkou není ani kronika města Týn nad Vltavou. I zde se kronikář věnoval povšechně popisu situace v ČSSR. Opět žádná zmínka o pohybu vojsk Varšavské smlouvy ve městě a jeho nejbližším okolí.

Velice zajímavý je zápis v kronice obce Zahájí nedaleko Hluboké nad Vltavou. Původní zápis popisuje přímo situaci i v obci samotné, kdy se na návsi a před prodejnou zřejmě objevili nějací vojáci případně i s technikou. Později byl ale tento zápis přelepen papírem s tímto textem:

„Poněvadž jsem byl špatně informován ohledně vstupu cizích vojenských armád na území československé republiky, opravuji tímto dříve napsané údaje (zprávy)

Dne 20. srpna 1968 ve 23 hod. V noci překročily naše státní hranice vojska Varšavské smlouvy = Sovětského Svazu – Polska – Maďarska – NDR a Bulharska. Nešlo ale o žádné přepadení Československa, šlo jen o plnění internacionální pomoci, aby nedošlo ke kontrarevoluci jako v roce 1956 v Maďarsku.“¹

Kronika městyse Dolní Bukovsko se zmiňuje kromě invaze také o existenci letáků, které hned po okupaci rozváželi a rozhazovali po vsích dobrovolníci. Kronikář si také povšiml propagandy, která tvrdila, že tato invaze nám měla pomoci proti revoluci a měla zachránit „vymoženosti, získané během uplynulých 20 let.“²

Další z obecních kronik, kronika Ševětína, se také ničím zvlášť nevymyká z řady již zmiňovaných kronik. Píše se v ní, že byl v obci klid. Již den před invazí byla na náměstí uspořádána podpisová akce prohlášení pod záštitou MNV, na němž bylo „dobrovolně zaznamenáno 562 podpisů“. Následující věta říká, že jsou to „jen pověsti a dohady, které melze nijak ověřit, říkají, že se sešlo snad 8 nebo 9 lidí, kteří souhlasili s obsazením cizími vojsky.“³

Poslední, kronika Chotýčan, je jako jediná ze zde zmíněných kronik stále ještě uložena na obecním úřadě v Chotýčanech. Kromě povšechní politické situace a informace o tom, že proběhla invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy, se dočteme i že, „.. Naší vesnicí projížděly tanky a obrněné vozy s vojáky sovětské armády v plné zbroji. Prozatím neudělali škody, jenom na komunikacích… Okupace pokračování… Vojáci okupačních armád místní občany nijak neobtěžovali a tábořili ponejvíce v lesích. Tady byla hlídka asi 10člená na kopci „U čihadla“. Ponejvíce se zdržovali u Kolného kolem pískového lomu, dále u Chňavy (dnes se říká „Chýňava“ nebo „Na Chýňavě“ – pozn. autorka) a kolem silnice co vede od Chňavy k Hosínu. V žádném případě zde nedošlo k nesrovnalostem…“⁴

Za zmínku stojí i tři zástupkyně kronik školních. První z těchto tří je zajímavá především tím, že důležité zápisy ze školního roku 1967/ 68 a 1968/ 69 jsou dodatečně přelepeny, takže je nelze přečíst.⁵ Kronikář se k tomuto v dalších zápisech nijak nevyjadřuje.

Další školní kronika náleží Základní devítileté škole Neplachov, kde zdejší učitelka zaznamenala toto: „21. srpna byla naše vlast okupována vojsky Varšavské smlouvy. Obcí projížděly tanky a obrněné automobily. Všichni jsme prožívali dlouhé, kruté dny, plně obav o osud naší drahé vlasti.

Zapsala Hana Davidová“.⁶

Poslední ze tří školních kronik patří Základní a mateřské škole Chrášťany. Z zmínku zde stojí snad jen to, že kronikář zde píše o posádce sovětské armády v Týně nad Vltavou. Jinak se věnuje pouze obecným událostem na našem území, jako je upálení Jana Palacha, psaní protisovětských hesel na zdi. (Mimochodem, jeden takový nápis byl autorkou tohoto článku zaznamenán na domě na rohu ulice poblíž vlakového nádraží v Českých Budějovicích. Byl prostý, jednalo se o šibenici s textem: „to je pro zrádce,“dalším nápis se jménem Dubček byl na zdi v Havlíčkově kolonii(vloni zmizel)

Dále se věnuje i mistrovství světa v ledním hokeji, na němž naši hokejisté porazili Sovětský svaz, čehož „využily některé pravicové skupiny.. a vyvolaly ve většině městech výtržnosti, při nichž byly ničeny objekty Sov. Svazu a ČSSR, napadáni příslušníci voj. Jednotek a pod. Tyto události měly za následek zostření vztahů a vláda je musela řešit nasazováním mocenských prostředků proti demonstrantům.“⁷

Další kroniky použité v tomto článku:

SOkA České Budějovice, MNV Hrdějovice (1922) 1945 – 1990, Kronika obce Hrdějovické, NAD 886, s. 198.

SOkA České Budějovice, MNV Jeznice, Kronika obce Jeznice, 1935 – 1973, sign. B1032, s. 56 – 57.

SOkA České Budějovice, MNV Purkarec, Kronika obce Purkarec, 1938 – 1978, NAD 1387, s. 242 – 243 + 7mi stránková příloha vlepena přímo do kroniky za konec roku 1968.

SOkA České Budějovice, MNV Týn nad Vltavou, Pamětní kniha msta Týna nad Vltavou, 1934 – 1980, s. 520 a 522.

Všechny kroniky zmíněné jak v poznámkách pod čarou tak posléze na konci samotného článku lze nalézt na webu: digi.ceskearchivy.cz, v oddílu SOkA České Budějovice.

Všechna fota: autorka