Zámek Bzí

Před koncem 14. století sídlili na zdejší tvrzi příslušníci drobného šlechtického rodu, z nichž jako první se v roce 1367 připomíná Mikeš z Bošilce a následuje Bohuněk ze Bzí. Rod bezských vladyků zůstal majitelem statku až do roku 1538. kdy zemřel poslední z nich, Adam Rouzim ze Bzí. O tři roky později koupil vesnici s panským sídlem Volf Hozlauer z Hozlau. Protože za jeho potomků se zde hospodářství příliš nevedlo, rozhodl se Vladislav Hozlauer v roce 1594 prodat statek Bohuslavu Kalenicovi z Kalenic. Bohuslav nechal zapsat Bzí své manželce Marianě a po její smrti převzala majetek roku 1602 na základě Kalenicovy závěti Magdalena z Tetova, která zde žila spolu se svým manželem Albrechtem Hložkem ze Žampachu. Od své matky Magdaleny koupil Bzí s veškerým příslušenstvím v roce 1623 Mikuláš Bohuslav Hložek ze Žampachu. Když potom roku 1649 bezské zboží prodával, byla zdejší tvrz popisována jako spálená. Novým držitelem se stal Karel Adam Lev z Říčan, ale jen na velmi krátkou dobu, neboť již počátkem roku 1651 postoupil Bzí Jetřichovi z Grmersheimu a Harpershofu. Za něho došlo roku 1655 k přestavbě poničené tvrze na barokní jednopatrový zámek o čtyřech křídlech s rozměrným sálem v patře. Tuto přestavbu připomíná kamenný alianční znak Jetřicha a jeho manželky Voršily umístěný nad vstupním portálem. Jetřichova smrt bez přímých potomků vyvolala v roce 1666 mezi dědici spor, jehož řešení po čtyřech letech vyznělo ve prospěch vdovy Voršily. Na smrtelném loži pak Voršila odkázala majetek svému druhému choti Tillemannovi k Kapellenberku. Ten však ještě v témže roce (1672) prodal Bzí s tvrzí, dvorem a dalším příslušenstvím knížeti Janu Adolfovi I. ze Schwarzebergu. Za Schwarzenbergů došlo k rozšíření zámecké zahrady a roku 1754 i k úpravě zámku, aby mohl být obýván knížecí rodinou.

Sídlili tu rovněž úředníci bezského statku, který byl zpočátku spravován samostatně a teprve v roce 1898 přičleněn k třeboňskému velkostatku. Po druhé světové válce připadla zámecká budova státnímu statku, byla využita k hospodářským účelům a značně zchátrala.

Více informací o historii zámku v publikaci Daniel KOVAŘ, Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka, České Budějovice 2011.