Pomník padlých v Heřmani u Českých Budějovic

Jedním ze zlomových okamžiků historie obce Heřmaň (cca. 10 km od Českých Budějovic, založena vyšebrodským klášterem roku 1788) byla první světová válka, které se osobně účastnila celá řada heřmaňských rodáků. Na jejich počest byl na popud zdejšího občana Josefa Krátkého (*1883 Heřmaň- +1958 tamtéž; heřmaňský kronikář a poštmistr) roku 1921 zbudován pomník padlým rodákům z Heřmaně. Stavba trvala 10 měsíců od listopadu 1920 do 4. září 1921, kdy byl pomník slavnostně odhalen.

Místo pro pomník bylo vybráno v severozápadním cípu lesa při polní cestě z Heřmaně do nedaleké obce Plav (tato obec proslula nálezem množství mohyl z doby bronzové a halštatské). Pozemek potřebný k výstavbě  daroval vyšebrodský klášter. Veškeré práce na pomníku provedli členové k tomuto účelu speciálně založeného Pomníkového kroužku, jehož předsedou byl sám pan Josef Krátký.

Pomník má tvar na kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan, na němž je napsáno: „ČSR“, pod ním datum vzniku samostatné Československé republiky „28.10.1918“, dále „Zbudovali Heřmaňští 1921“ a pod tímto „Navrhl Jos. Krátký“. Podstavec jehlanu tvoří čtyři kamenné desky se jmény čtyř českých nejznámějších historických osobností: „Jan Žižka“, „J.A.Komenský“, „T.G.Masaryk“ a „M.Jan Hus“. Celá tato kamenná konstrukce je od povrchu vrcholu mohyly oddělena další kamennou deskou a čtyři naše velikány odděluje od již zmíněného čtyřbokého jehlanu obdobná kamenná deska.

Kámen použitý pro jehlan a celý popsaný podstavec pochází z ločenického lomu, kámen na pomníčky padlých z lomu „Na Luhu“ a lomu v Plavě.

Samotná mohyla je vysoká 2,95 m, její průměr je 11,8 m. Kamenný podstavec včetně obou desek oddělujících jednotlivé části 1,22 m, z toho připadá na desky se jmény velikánů 80 cm. Kamenný čtyřboký jehlan je vysoký (měřeno od nejvyššího vrcholu) cca. 2 m. Slavnostní odhalení pomníku se konalo, jak již bylo zmíněno výše, 4. září 1921. Průvod vypravený k této příležitosti vyšel od „Mazáků“(bývalý hostinec postavený na základech původního rožmberského statku „Lhota“ z počátku 15. století, dnešní čp. 19), vystoupila krojovaná skupina Sokola z Mladého, místní legionáři a krojovaná omladina z Nové Vsi a Borovnice. Celá vesnice byla kvůli této události poklizena a vyzdobena květinami a prapory. Uvítací projev a poděkování těm, kteří pomník stavěli (tedy již zmíněnému Pomníkovému kroužku), pronesl sám Josef Krátký. V průběhu jeho řeči byly odhaleny pomníčky padlých. Hlavní projev pronesl Otakar Svoboda, tehdejší starosta Českých Budějovic.

Padlí rodáci:

František Hlach (* 1876 Heřmaň – + 27.9. 1917 Bozen)

Vojtěch Kolouch (* 7.8. 1878 Heřmaň – + 5.2.1918 [4.2.] Grigno Itálie)

František Kolouch (*25.10. 1888 Plav – + 28.10. 1918 Pieve de Soligno Itálie)

František Kolouch (* 3.9. 1880 Heřmaň – + 27.6. 1915 Lvov)

Matouš Vávra (* 1890 Heřmaň – + 23.2. 1915 Rusko)

Martin Týmal (* 1885 Heřmaň – + 16.8. 1914 Nové Město)

Jan Trantina (* 1890 Heřmaň – + 16.8. 1914 Sesana U Tří moří)

František Žáček (* 1893 Heřmaň – + 18.7. 1915 Levico)

Josef Žáček (* 1880 Heřmaň – + 15.7. 1915 Lvov)

Martin Babka (* 1893 Heřmaň – + 6.2. 1915 Karpaty)

Martin Šulda (* 1876 Heřmaň – + 2.2. 1915 Karpaty)

 

U paty mohyly je vsazena dodatečně kamenná deska se dvěma jmény „J. Vácha“ a „F.Kocina“. Podle potomka pana Josefa Krátkého se má jednat o dva padlé rodáky z druhé světové války, kteří byli do mohyly pochováni v urnách. Ale z povídání paní Poláčkové (72 let) vyplývá, že se o žádné rodáky nejedná, neboť jak sama říká, „nikdo v Heřmani za okupace nebyl popravenej“.  Ale podle výpovědi 82 letého pána, který si nepřál být jmenován, měli tito dva muži v lese za Heřmaní amatérsky sestavené rádio, na kterém poslouchali zakázané rozhlasové stanice. Gestapo se to nějak dozvědělo a dotyčné zatklo. Nečekalo je nic horšího, než veřejná poprava na náměstí v Českých Budějovicích. Rok si pán již nepamatuje. Nahlédnutí do obecní kroniky problém vyřešil. Oba zmiňovaní ještě s panem Děkanem byli kameníci a lamači kamene, kteří pracovali v lomu „Na Luhu“, který se musel nacházet nedaleko Plava, jak dále tvrdí obecní kronika.

Kousek od pomníku na konci pěšinky hlouběji v lese je umístěno zátiší s křížem. Bylo zřízeno na žádost pozůstalých a starých či nemocných občanů Heřmaně, kteří by nemohli chodit do kostela do Doudleb, pod něž spadala Heřmaň farností. Kříž byl vysvěcen doudlebským děkanem Tomášem Zachardou dopoledne v den odhalení pomníku (4. září 1921).

Krom toho zde našel poslední spočinutí i sám původce nápadu postavit pomník a místní kronikář Josef Krátký s manželkou Elsou Krátkou (*1887- + 1942).

Po cca. 7mi letech od vybudování pomníku se začala vrchní kamená konstrukce naklánět a hrozilo, že spadne. Ale až asi po dvou letech došlo k přebetonování kamenného jádra uvnitř mohyly novou železobetonovou deskou. Uvnitř kamenné konstrukce jsou podle obecní kroniky schovány drobné předměty z doby vzniku pomníku a zakládací listina pomníku.

Použité prameny:

Kronika obce Heřmaň

Výpověď paní Poláčkové (72 let)

Kronika sboru dobrovolných hasičů Heřmaň

Poděkování

Autorka děkuje Erikovi Hieke za pomoc při měření a za korektury, svému bratrovi Vratislavu Horkému za pomoc při fotografování pomníku, paní Poláčkové (72 let) z Heřmaně za poskytnuté informace, panu starostovi Pexovi za zapůjčení kronik a slečně Haně Tlamsové za doplňující informace o třech padlých příslušnících rodiny Kolouchovy.

Kříž 10 m od pomníku, sloužící starým a nemohoucím lidem, kteří nemohli dojít na mši do Doudleb.

Kamenná konstrukce na vrcholu pomníku

 Celkový pohled na pomník

 Deska se jmény Váchy a Kociny, tvůrci pomníku

 Hrob Josefa Krátkého a jeho manželky Elsy