Zbytky války v Českých Budějovicích ? (bude doplňováno)

Dnes se podíváme na problematiku válečných Budějovic poněkud jiným pohledem (pozn. podobně bylo již na problematiku nahlíženo zde na webu v článku „Ukazatelé k civilním protileteckým krytům v Českých Budějovicích“ a „Nálet na České Budějovice 24. března 1945 ve vzpomínce pana Kubíčka„. První článek do této oblasti nepatří úplně, neboť nejde přímo o zbytky bojové činnosti. Částečně i v článku „Protektorátní České Budějovice„). Přístup „conflict archeology“ je zaměřen na zkoumání minulých lidských konfliktů. Blízkou odnoží je tzv. „battlefield archeology“. Tento pojem je však lehce zavádějící, neboť v tomto případě je metoda zaměřena spíše na detailní faktický průběh události, než místa konfliktu. Základní historická fakta o konfliktu sice mohou být známa dobře, ovšem tento náhled může přinést daleko podrobnější informace o jeho průběhu i o účastnících.

Pokusíme pojednávat o podobných zbytcích v našem městě – časem zde možná vznikne i malá databáze českobudějovických „battlefield relics“. Zatím známe tyto:

* pomníček na místě dopadu bomby – zřejmě stále znatelný kráter (srv. výše zmíněnou výpověď p. Kubíčka, zaznamenala Tereza Horká – ZDOKUMENTOVÁNO)

* stopy po střepinách na konstrukci Zlatého mostu (ZDOKUMENTOVÁNO)

* dvůr domu v Havlíčkově kolonii, ul. Marie Vydrové, v původním stavu po zásahu (velká část poškození byla dle šetření z února 2012 zahlazena, dříve byl osekaná daleko větší část dvora, srv. fotogalerie a dole ! ZDOKUMENTOVÁNO)

* dům se stopami kulek kolem sklepního okna v Havlíčkově kolonii (není jisté, zda je to z r. 1945 nebo 1968).

* ukazatelé k protileteckým krytům a jejich dobové fotografie (srv. výše a zmíněnou studii a fotogalerii ZDE + článek Poznámka k „Zbytky války v ČB“ /LS-Pfeile na Vrchlického nábřeží/)

* zřejmě stopy po střepinách na budově dnešního Krajského úřadu ze strany zastávky MHD „U Soudu“ (podezřele opravení podezdívka) a na podstavci sochy Panny Marie Budějovické. (ZDOKUMENTOVÁNO – fotogalerie Battlefield relics 1, aktualizace III. 2013)
———————————————————————

Město v plamenech…

Úvodem několik podrobností k náletu ze soboty 24. března 1945 (technické podrobnosti nechme jiným, srv. seznam literatury a zdrojů, 23. 3. byla bombardována „pouze“ oblast nádraží). Již den předtím se mnoho obyvatel evakuovalo mimo město a na venkov. V ten den byl kolem 11. hodiny dopolední vyhlášen letecký poplach, dle záznamů trval od 11:03 do 14:55 hodin. Po spuštění sirén se již záhy ozval hukot leteckých motorů jako předzvěst zkázy. Nálet proběhl ve 3 vlnách mezi 11:38 a 11:55 (v čemž se prý údajně shodují i pamětníci, ti udávají konec náletu kolem 12. hodiny). Lidé tehdy již už byli ukryti ve sklepech či krytech (tedy ti, kteří zůstali nepoučeni z předchozího dne). Varování sirénami tedy zřejmě fungovalo dobře. Všichni pamětníci hodnotí útok z 24. března jako mnohonásobně horší (jak by ne, když znatelně zasáhl i obydlenou zástavbu).

Celkem 90 letounů typu B-24 svrhlo 24. 3. 1945 na hlavní cíl v podobě nádraží celkem 3238 pum (celková hmotnost 161,9 t). Vážně byly tehdy poškozeny budovy a nástupiště osobního nádraží, bylo vyřazeno téměř celé kolejiště nákladní i nádraží seřaďovací. Na nádraží bylo zničeno celkem 6 lokomotiv (32 zasypáno), 22 vagónů a 359 vážně poškozeno. Díky rozptylu pum vlivem větru bylo však podstatně zasaženo i další okolí. Ničivé následky byly znát i ve městě: byla zasažena Havlíčkova kolonie, Mladé, Pětidomí i Suché Vrbné. Jednotlivé bomby zasáhly budovy v Lannově třídě (Gestapo), budovu soudu, divadla a další objekty. Celkem bylo ve městě zničeno 185 obytných domů a 170 osob zahynulo přímo při náletu, další pak umírali v následujících dnech na následky vážných zranění. Ze strachu z dalšího náletu se mnoho rodin raději rozhodlo celou neděli 25. 3. prožít mimo město v polích a lesích. K dalšímu bombardování však již naštěstí nedošlo. Zajímavé je, že jedno z amerických hlášení udává město doslova jako „nebráněný cíl“ na který bylo zaútočeno s „maximálním úsilím“.

Pozn. III/2013: čtěte článek Poznámka k náletům na České Budějovice z března 1945

I. Stopy po střepinách na konstrukci Zlatého mostu

* Stručná historie mostu

Samotný Zlatý most (též zvaný Linecký nebo Krumlovský, dnes často díky nátěru přezdíván „Modrý“) vede přes tok řeky Malše u Jihočeského divadla (navazuje na dnešní ul. Dr. Stejskala – tehdejší Divadelní ul. a dnešní Zátkovo nábřeží, resp. spojuje oba jeho břehy). Vznikl pravděpodobně již se založením města a vedla přes něj komunikace ústící do Rožnovské brány. Poslední část mostovky byla tehdy před branou upravena jako padací most. Velký význam, který obyvatelé Budějovic přikládali mostu, po němž přijížděli kupci ve směru od Lince a přinesli městu značné zisky, se odrazil právě v pojmenování „Zlatý“. Dřevěná mostní stavba musela být často opravována nebo vyměňována, proto ji roku 1881 nahradila konstrukce železná.
Od r. 1910 jezdila přes Zlatý most druhá tramvajová trasa vedoucí z náměstí na Linecké předměstí k železniční zastávce (dnes Jižní zastávka). Dokud nebyl u divadla dostatečně zpevněn Zlatý most, museli lidé přecházet pěšky na druhý břeh a tam do tramvaje znovu nastoupit. Roku 1915 dodala firma Bratři Prášilové novou masivnější konstrukci se dvěma charakteristickými nýtovanými oblouky a s dolní mostovkou. Pod oběma oblouky je vždy po desíti svislicích. Povolené zatížení bylo podle regulí platných v roce 1904 takovéto: čtyřkolové nákladní vozy o celkové váze 12t s potahem 4 koní, tlačenice lidí 460 kg na m² nebo silniční parní válec o celkové váze 18t.

* Pozůstatky po bombardování z března 1945

Pozorný kolemjdoucí si na konstrukci mostu může všimnout na mnoha místech velmi výrazných stop po střepinách. Vzhledem k tomu, že byly zasaženy budovy na obou stranách řeky (divadlo i krajský soud, neboli tehdejší Justiční palác, později KNV) je pak logické poškození kamenných zídek na obou nájezdních koncích mostu, i když šlo zřejmě pouze o jednotlivé pumy (soud 2, divadlo 1 ?). Zasažená budova Justičního paláce – zásahy jsou jasně znatelné. Srovnání se současným stavem je v galerii v doleji přiloženém odkaze (pozn. celkový pohled svrchu můžete vidět zde v článku „Protektorátní Budějovice“

Poničená budova divadla. Vpředu je zřetelné i zmíněné zlikvidované zábradlí.

I přes opravy v roce 2001 jsou stopy osekání střepinami stále zřetelně znatelné (srv. přiloženou galerii) ! Logické pak je, že tyto zídky „nachytaly“ daleko více střepin než vzdušná konstrukce mostu. Je jasné, že výbuch a následná tlaková vlna se střepinami zasáhla široké okolí. Zbytky poškození jsou tak možná vidět i na podstavci sochy Panny Marie Budějovické a na spodní části podezdívky budovy krajského úřadu (ve směru od zastávky MHD) a je dost možné, že další puma dopadla právě do prostoru bývalé tramvajové výhybky na tehdejším Wilsonově náměstí (dnes prostor areálu JVK) nebo do prostranství před soudem. Tomu by nasvědčovalo i na dobové fotce zlikvidované zábradlí vlevo od mostu (při pohledu směrem z břehu od divadla)

Na samotné železné konstrukci mostu jdou pozorovat jednotlivá zajímavá poškození. Některá jsou malá, jen charakteru pouhého „drobného zobnutí“ střepinou do mostní konstrukce. Jinde je však patrný celý shluk poškození, která jsou dokladem mohutné spršky střepin. Na jiných místech konstrukce obrovskou kinetickou energii střepin dokládají doslova v půli přeseknuté mohutné matky a nýty mostu (zejména z vrchní strany směrem od soudu). Podobně se na jednom svislém nosníku vyskytuje z podobného důvodu charakteristické „vyhrnutí“ materiálu do strany, tj. směrem z nosníku. Je pak potřeba si zvláště uvědomit, že tato každá, byť sebemenší střepina mohla ukončit lidský život, neboť i proti malým rotujícím ostrým kouskům kovu obyvatele města neochránila ani ocelová helma !

Pozn. III/2013: Nedávno se podařilo získat kompletní neoříznutou fotografii Justičního paláce. K překvapení se na něm nacházela bílá šipka, označující protiletecký kryt. Zvenku již dnes nejsou žádné pozůstatky LSR. Umístění je zcela zřejmé z dobového fota, tj. mezi 2. a 3. oknem.

Pozn. 2 III/2013: Mezi Českobudějičáky koluje i taková verze, že poškození mostu mohlo být způsobeno jinak než náletem. Údajně díry měly být po kulkách z kulometu od Američanů přijíždějících od Kamenného Újezdu po Linecké a z mostu na ně bylo stříleno Němci. Někdo i tvrdí, že to bylo od hloubkaře. Dle názoru některých některá poškození konstrukce mostu spíše odpovídají průstřelu po kulce nežli po střepině.
Je to zajímavá možnost – hypoteticky by se o tomto dalo uvažovat, pokud by to bylo nějak podloženo. Rozhodně to stojí za úvahu a přezkoumání. Je jasné, že poškození dnes vypadají jen jako „malá dloubnutí“, ale před opravou mostu ? Dle mého to skutečně odpovídá tomu, co vypadá, že „spadlo“ na Justičák a divadlo a do prostoru bývalého Wilsonova náměstí. Souhlasí i směr poškození (tj. z obou stran mostu !, resp. by se muselo střílet z obou stran). Pokud bylo tedy výbuchem smeteno zábradlí vedle mostu, je jasné, že puma musela spadnout poměrně nedaleko. Jak je opsáno výše, je jasné, že konstrukce mostu „nachytala“ méně, než již dnes opravené zídky. Pokud by poškození skutečně pocházelo od kulometné dávky, tak lze soudit, že v některých případech je tam „rýpnutí“ tolik, že by se zde muselo střílet „jako u Verdunu“. Pokud by šlo skutečně o kulky, tak by stopy po nich byly přeci jen podobné (stejná ráže).
Dle J. C. on kdysi tuto otázku „údajné střelby Američanů“ konzultoval s ředitelem budějovického archivu Danem Kovářem a i podle něho jde jen o nepodložený nesmysl a poškození opravdu pocházejí z náletu (od hloubkařů už vůbec ne). V archivu je prý pár fotografií, kde po zvětšení jsou vidět i ta čerstvá poškození kamenných prvků. Stopy po střelbě z ručních zbraní ve městě jsou také (většinou z roku 1968) a vypadají úplně jinak. Útoky hloubkařů v oblasti jsou navíc zaznamenány a zpracovány dobře, o útoku přímo v centru města by se jistě vědělo. Uvažujme také, na co by přímo v centru hloubkaři útočili ? Celkově to spíše nahrává teorii o propagandě z německé strany o „Terrorflieger“ a té „antiamerické“ z komunistické strany (vzpomeňme mandelinek).
Spousta poškození zmizela po rekonstrukci mostu v r. 2001. Most byl mnohokrát opravován a v jednom místě to bylo i skrz. Resp. v několika svislých nosnících, některé díry byly zavařeny plátem železa, některé byly volně. Pozn. nosníky jsou z dost silného materiálu, těžko říct, jestli by volně letící střepina prorazila 2 cm železa ?
Srv. GALERII

 II. Dvůr domů v Havlíčkově kolonii v původním stavu po zásahu

Zajímavý pozůstatek po březnovém náletu se dodnes nachází ve dvoře bytových domů mezi ulicemi Roháče z Dubé a Marie Vydrové. Dává nám možnost nahlédnout, jak mohly obytné stavby vypadat po blízkém dopadu letecké pumy a můžeme zde pozorovat i účinek střepin. Samozřejmě si ještě musíme přimyslet střepinami a tlakovou vlnou „vymlácená“ okna, spousty střepů, sutě a vše okolo pokryté prachem apod.

Dobový snímek přímo z ulice Marie Vydrové.