Protektorátní České Budějovice

V připojené fotogalerii naleznete současné fotografie míst a budov, které se váží k různým událostem a úřadům z období Protektorátu Čechy a Morava. Ke každé fotografii nalznete v tomto článku stručnou historii vážící se ke sledovanému období.

____________________________________________________________

Dukelská 21 (dříve Doudlebská 501): V této vile se svou rodinou žil majitel smaltovny Hans Westen – předválečný vedoucí budějovické SdP, ve 30. letech člen zastupitelstva a pozdější radní. V září 1938 uprchl do Německa, kde organizoval Sudetoněmecký Freikorps, po návratu do Budějovic byl krajským vedoucím NSDAP a poslancem říšského sněmu.

Krajinská 8: V druhé polovině 30. let sídlo budějovické pobočky SdP.

Policejní ředitelství na Pražské: při obsazování města 15. března 1939 zde byl nacisty zabaven policejní archiv a budova se stala sídlem operačního komanda, jakéhosi předvoje gestapa, před zřízením jeho budějovické pobočky.

Dukelská 3 – „Rechtsova vila“: Po zabavení vily židovským majitelům, byla budova prvním sídlem budějovického gestapa od června do 14. srpna 1939. S rozrůstající agendou záhy přestávala gestapu vila stačit a proto byla opuštěna.

Otakarova 9 – „Kendeho vila“: První sídlo budějovické pobočky německé bezpečnostní služby – SD.

Lannova 43 – dům židovské rodiny majitele papíren Rudolfa Gellerta. Od srpna 1939 zde sídlilo po téměř celou válku budějovické gestapo, na což dnes upozorňuje pamětní deska. Při americkém bombardování města 24. března 1945 dostala budova přímý zásah a gestapo se muselo podruhé přestěhovat. V troskách budovy při náletu zahynulo několik vězňů a asi 5 gestapáků.

Hardmuthova vila: Od konce března 1945 až do konce okupace sídlo budějovického gestapa společně s SD. Ke konci války zde mělo dojít k zastřelení posledních vězňů. V garáži vily byly skladovány bedny s popelem popravených a zpopelněných vězňů, který byl krátce před osvobozením vysypán do řeky.

Jánská 678/4 – „vila Sternstein“: Bydliště posledního velitele budějovického gestapa Hanse Mohrbecka a jeho rodiny. Hans Mohrbeck po válce zmizel neznámo kam.

Mariánská „Švecova kasárna“: velitelství německé vojenské posádky ve městě.

Bývalá Masarykova škola v Doudlebské (dnes Dukelské): Na začátku německé okupace do poloviny dubna 1939 měl okupační režim charakter vojenské diktatury. Vojenskou správu města vedl Dr. Karl Müller, kterému byly podřízeny české úřady a jehož úřadovna byla v základní škole v Dukelské.

Vyšebrodský palác (Clementinum): sídlo německého oberlandrátu – okresní správy (OLR). V květnu 1945 sídlo sovětského velitelství města.

Hroznová 488 – Hostinec U tří sedláků: Budějovičtí gestapáci byli pověstní svým řáděním ve městě při jejich alkoholických dýcháncích. Především za druhého velitele budějovického gestapa – Adolfa Fuchse, kterému sami Němci přezdívali „Krvavý pes z Budějovic“. V hostinci u Tří sedláků jeden z gestapáků v opilosti bezdůvodně zastřelil českého hosta.

Justiční palác: V 1. patře byla zřízena vězeňská oddělení gestapa, které zde mělo 18 cel samovazby, 8 cel společné vazby a kancelář. Správcem oddělení byl gestapák Georg Hofhanzl, od roku 1942 Jakub Koklar z Homol. V budově také fungoval civilní soud pro německé občany.

Žižkova 35 „Malá pěchotní kasárna“: Sídlo pořádkové policie – Schutzpolizei.

Mariánské náměstí – „Ústav hluchoněmých“: do budovy Němci přesunuli českou uniformovanou policii. V budově policejního ředitelství na Pražské zůstala kriminální policie.

Senovážné náměstí – „Policajtský dům“: dnes neexistující dům byl sídlem českého četnictva.

Nová – Základní škola: Do budovy dnešní školy Němci přesunuli okresní soud.

Hotel Slunce: Během okupace hotel Slunce ubytovával a hostil nejrůznější vysoké funkcionáře Protektorátu a říše, kteří město navštívili. 6. května 1945 na náměstí hlídkoval německý tank Pz.Kpfw.IV Ausf.J, který měl stanoviště v podloubí sousedního domu, ze kterého vždy vyjížděl. Ještě dlouhá léta po válce v tomto podloubí byla promáčklá dlažba po tankových pásech.

Pražská – Koldům: Na místě dnešního Koldomu stávala hospoda Na staré poště, která byla centrem setkávání a schůzí budějovických fašistů – Vlajkařů. Probírali zde svojí nejrůznější kolaborantskou činnost a setkávali se zde dokonce s pracovníky gestapa. Je znám případ, kdy zde jeden vlajkař za několik piv a 200K sepsal pracovníkovi gestapa seznam budějovických nepřátel Říše.

Jírovcova 11: Svého času měla v tomto domě sídlo fašistická organisace Čeští fašisté – Arijská stráž. Okna domu bávala vyzdobena nejrůznějšími protižidovskými plakáty a malůvkami jednoho nepříliš umělecky nadaného fašisty.

Průmyslová 17: Bývalá Täublova továrna na lišty a rámy. Továrna židovské rodiny Täublů, později Kohnů, která byla na přelomu 30. a 40. let přeměněna na akciovou společnost Regula. V dubnu 1942 bylo v areálu továrny shromážděno veškeré židovské obyvatelstvo z Budějovic – 909 osob, které pak byly 18. dubna 1942 deportováni do Terezína. Válku přežilo 28 z nich.

F.A.Gerstnera – bývalá Synagoga. V těchto místech stávala novogotická budějovická synagoga z roku 1888. Ač se jí pokusila zachránit Československá církev v roce 1939 žádostí o převod stavby na tuto církev a samotná Židovská obec chtěla převést stavbu na město, nacisté rozhodli o jejím zničení, které se uskutečnilo 5. července 1942.

Hroznová 6: Rohová budova bývalé Pragobanky byla v období Protektorátu sídlem Kuratoria pro výchovu mládeže. Členství mládeže ve věku 10 – 18 let byla v této organizaci povinná a jejím cílem bylo vychovávat mládež v proněmeckém a pronacistickém duchu.

Hřbitov sv. Otýlie – bývalé krematorium: Budova původního budějovického krematoria dnes slouží jako kolumbárium. Právě zde byli zpopelňováni popravení čeští vlastenci, většinou popravení v Táboře, také několik desítek vězňů z koncentarčního tábora, jejichž mrtvá těla byla nalézána na konci války po průjezdu tzv. Vlaku smrti, ale také zemřelí Němci z poválečných internačních táborů.

Hřbitov sv. Otýlie: V místech dnešních kolumbárií existovalo od listopadu 1944 vojenské oddělení hřbitova, na kterém až do května 1945 bylo pohřbeno na 160 německých vojáků, kteří zemřeli v budějovické vojenské nemocnici po transportu s různými zraněními z fronty. V těchto místech také došlo k popravě bez soudu 27mi budějovických Němců 20. května 1945, údajně většinou nacistů a tří českých kolaborantů o dva dny později.

Budějovická Beseda: Centrum budějovického kulturního dění, kde se během války scházeli nacisté a konaly se různé kolaborantské akce, ale kde také proběhly slavnosti osvobození v květnu 1945 a slavnost se sovětskými vojáky.

Jírovcova 21: Hostinec Na rychtě – v této restauraci konala své přednášky Liga proti bolševismu, včetně výstavy Bolševismus – nikdy! konané od 16. července 1944.

Smaltovna Sfinx – V době okupace zde probíhala výroba generátorů na dřevoplyn a nábojnic. 9. května 1945 sovětští vojáci v garážích smaltovny postříleli 18 Němců z Vráta a Hlinska.

Střelecký ostrov – bývalá továrna Strojírny Beckhoff: V období protektorátu největší zaměstnavatel ve městě, který měl 793 zaměstnanců. V závodě se vyráběly trupy a další součásti německých vojenských letadel. Pracovalo se na 12tihodinové směny 6 dní v týdnu. V závodě vznikla první závodní jídelna v Budějovicích, ale celou dobu vařila jen guláš. V továrně také vznikla odbojová skupina, která prováděla sabotáže. S existencí válečné továrny je snad spojen betonový kryt na břehu řeky.

Novohradská 34: v areálu dnešní firmy EGE se nalézala tzv. cvočkárna, původně židovského majitele. Za protektorátu továrna patřila pod firmu Beckhoff a vyráběly se zde některé díly pro hlavní závod na Střeleckém ostrově. Při americkém náletu 24. března 1945 byla továrna zničena.

Areál sirkárny: Během války zde firma Leichtbau prováděla opravy křídel německých vojenských letadel. Denně sem bylo přiváženo k opravě 10 – 30 vagonů křídel. Také v této továrně existovala odbojová skupina, které se například podařilo odcizit leteckou radiostanici. V listopadu 1943 gestapo v továrně zatklo 30 osob.

Česká 66: V budově bylo umístěno okresní finanční ředitelství.

Krajinská 1: Sídlo NOÚZ – Národní odborová ústředna zaměstnanecká.

Alešova – zadní trakt bývalé obchodní akademie: V této budově sídlil obávaný pracovní úřad, který posílal mladé lidi na totální nasazení do různých koutů Říše.

Široká 30: Ve městě během okupace existovalo mnoho odbojových skupin. Například v tomto domě byla ukryta vysílačka odbojové organizace Obrana národa.

Alešova 8: Například v tomto domě se scházela odbojová skupina bývalých čs. důstojníků.

Seřaďovací nádraží: Místo, které bylo svědkem mnoha válečných událostí. Pravidelně zde docházelo k sabotážím na vojenských transportech – přeřezávání brzdových lan, sypání písku do ložisek kol. 18. dubna 1942 zde bylo nahnáno do dobytčích vagonů židovské obyvatelstvo a odvezeno do Terezína. 26. ledna 1945 zde zastavil vlak smrti z koncentračního tábora, ze kterého bylo vyloženo 70 mrtvých vězňů. 17 z nich ještě jevilo známky života, ale byli esesmany zastřeleni ranou do týla. Jeden vězeň byl zastřelen na útěku. Při amerických náletech 23. a 24. března 1945 zahynulo několik desítek českých železničářů. Ani jedna kolej nezůstala průjezdná. 13 lokomotiv bylo zničeno, několik desítek dalších poškozeno.

Ústí ulice U Černé věže: V těchto místech musel zastavit svůj odbojáři poškozený vůz 5. května 1945 německý starosta Friedrich David a na místě se zastřelil.

U zimního stadionu 3 – „Lamezanova vila“: Úřadovna německého okresního hejtmana dr. Chluda, ve které byl s velitelem gestapa 5. května 1945 ve spojení s K.H.Frankem a kde vyjednávali s českými povstalci.

Husova 6: V této budově byla redakce a tiskárna prvních budějovických svobodných novin – Duch svobody, které vyšly již 6. května 1945.

Biskupská 376/5: V domě, který původně patřil židovské obci, která zde měla kanceláře a modlitebny, během války sídlilo velitelství budějovických SA. Na konci války zde sídlil štáb velitele německé armády ve městě gen. Rungeho, který zde v květnu vyjednával s povstalci.

Biskupství: Ve sklepě biskupství měl gen. Runge divizní telefonní ústřednu.

Vysílač v Husově kolonii: Původní vysílač postavili Němci roku 1944. Jako důležitý strategický objekt byl již 5. května 1945 obsazen 13ti českými povstalci. 6.května ve 3:55 ráno se podařilo vysílač obsadit německému Volkssturmu, ale jen dočasně.

Krajinská 31: Před tímto domem byla 5. května 1945 ustupujícím německým vojskem zastřelena Viktorie Petráková a zraněna Jiřina Kujová.

Most přes Mlýnskou stoku na Sokolský ostrov: Na tomto mostě byl 9. května 1945 kolem 11. hodiny Němci zastřelen Josef Netušil z Kněžských Dvorů (21 let).

Silnice za Dlouhým mostem: V těchto místech povstalci odzbrojovali ustupující německé vojáky a zbraně ukládali do nedalekého statku. 9. května 1945 zde Němci zastřelili Eduarda Hálu ze Čtyř Dvorů a zraněn byl Josef Lorenc.

Nábřeží Slepého ramena za gymnáziem: Ze Sokolského ostrova 9. května 1945 prchal před německými vojáky Václav Matoušek. Přeplaval řeku a v těchto místech byl těžce postřelen, zemřel v nemocnici.

Dobrovodská: Při dvou náletech na Budějovice 23. a 24. března 1945 zahynulo asi 220 obyvatel. V těchto místech stával dům čp.68 ve kterém zahynulo 9 osob: Václav Herda, Václav Herda ml., Terezie Herdová, Marie Herdová, Anna Smolíková, Terezie Smolíková, Milada Chrtová, Libuše Prokešová a Alžběta Pauknerová.