Vitínský mlýn na Libochovce

            Vitínský mlýn nalezneme v údolí potoka Libochovky 2,2 km jihozápadně od středu obce uprostřed současné chatové kolonie. Mlýn je poměrně mladý a vznikl zde až kolem poloviny 19. století. Na skicách císařského stabilního katastru, ani na II. vojenském mapování ho ještě nenalezneme. Bohužel se zatím bližší údaje o jeho výstavbě nepodařilo nalézt ani v Národním archivu ve fondu Mlynářské ústředí, ani ve vodní knize okresu Třeboň, do kterého Vitín tehdy spadal. Teprve začátkem 60. let 19. století se zde objevuje mlynář Josef Bajerle, původem z mlynářského rodu Bajerlů na Strakonicku. Josef se narodil 10. listopadu 1827 ve mlýně Krty u Katovic mlynáři Josefu Bajerlovi a Kateřině roz. Pudšedlové, jejíž otec byl také mlynářem pro změnu v Hošticích. Ve vitínském mlýně, který dostal v rámci vitínské obce číslo popisné 50, ale záhy po přečíslování 47, žil mlynář Josef Bajerle ml. s manželkou Annou roz. Hanzlovskou. Také jejich sňatek byl krásným důkazem toho, že mlynáři jako určitá stavovská skupina držela silně při sobě a manželky si hledali především mezi sebou. Anna byla totiž dcerou Vojtěcha Hanzlovského mlynáře a krupaře z Bechyně čp. 125 a Kateřiny roz. Komrskové z mlynářského rodu v Bilíně. Ke sňatku došlo v ševětínském kostele 19. září 1865. Josefovi bylo tehdy již 38 let a Anně 30 (nar. 21. ledna 1835). Za svědky jim šli Jan Punčochář domkář z Vitína a obecní sluha Václav Kovařík. Na svatbě bylo poněkud zvláštní to, že Josefovi a Anně se krátce před ní již 5. července 1865 ve vitínském mlýně narodila za asistence porodní báby Kateřiny Vonešové nemanželská dcera Marie. Za kmotry šli holčičce nám už známý Jan Punčochář z Vitína a jeho svobodná dcera Marie. Marie Bajerlová se roku 1910 provdá za Josefa Vaňka z Vitína. 9. března 1867 se ve mlýně narodil za asistence porodní báby Marie Maříkové Josef Bajerle. I jemu šel za kmotra Jan Punčochář s dcerou Marií. Josef se roku 1911 ožení s Veronikou Vojtěchovou z Hosína. 27. února 1870 se ve mlýně narodil za asistence porodní báby Alžběty Švecové František Bajerle. I jemu šli za kmotry Jan Punčochář z Vitína s dcerou Marií. Konečně 9. dubna 1874 se ve mlýně narodila opět za asistence báby Alžběry Švecové Anna Bajerlová, které šli za kmotry opět Jan Punčochář s dcerou Marií, která ale nyní již byla vdaná. Z prvního sčítání lidu, které v Čechách proběhlo roku 1869, se dozvídáme, že tehdy u Josefa Bajerleho ve vitínském mlýně působil jako nádeník jeho vlastní tchán vdovec Vojtěch Hanzlovský (narozen 1810 v Nuzicích), bývalý krupař z Bechyně. Další sčítací operáty pro obec Vitín jsou dochovány až z roku 1921. Tehdy ve vitínském mlýně mlel Josef Bajerle mladší (* 1867) a k ruce zde měl jako pomocníka vyučeného tesaře Jana Soudka (nar. 1891 ve Lhoticích). Roku 1929 se ve mlýně údajně ukrývala Marie Hrubá, která v Hluboké zavraždila svého manžela, a četnictvo zde na ní udělalo zátah. Nakonec byla dopadena v okolních lesích. V roce 1930 na Libochovce stále mlel Josef Bajerle, pro tento rok máme i stručný technický popis mlýna. Ten měl jedno kolo na svrchní vodu, průtok vody byl 81 l/s, spád vody 6,56m, čemuž odpovídal vnější průměr kola úctyhodných 571cm a jmenovitý výkon kola na hřídeli byl 3,33 kW. Mlýn přestal svému účelu sloužit a jeho vybavení bylo demontováno pravděpodobně na přelomu 40. a 50. let 20. století. V pozdější době objekt sloužil již jen rekreačním účelům a tak je tomu i dnes. S výstavbou místní chatové kolonie postupně zanikl mlýnský náhon, ale mlýnský rybník zůstal zachován. Původně vedla ke mlýnu jediná přístupová cesta z Vitína přes roklinku „Ve Struze“. Dnes je možné ke mlýnu pohodlně dojít po žluté turistické značce od chotýčanského nádraží.