Erik Hieke

Kamenný mostek u Býšova

Kamenný most se nachází v blízkosti tvrze Býšov, umístěný do tělesa hráze. Jedná se o prostý jednoobloukový most, tvořený lomovým kamenem. Pravděpodobně původně sloužil jako přepad rybníka Starý. V současnosti okolí mostu hyzdí černá skládka a také jej ovlivňuje místní pozemní komunikace, která přes něj vede.

GPS: 49.1594153N, 14.4004275E

 

Kamenný mostek Libochová

Kamenný jednobloukový most nad potokem Libochová v blízkosti bývalého kamenolomu na trase Vitín – Chotýčany. Bez jakéhokoliv povšimnutí se zde nachází tato památka. Při rozšiřování silnice na východní stranu došlo i k rozšíření mostu. Na straně západní je most v původním stavu, ovšem s nově osazeným zábradlím a omítnutou vnější stranou.

GPS: 49.0797622N, 14.5366828Elibochovka1

 

Kamenný mostek u Chyňavy

V dnešním příspěvku Vám představíme další kamenný můstek, který se zachoval po císařské silnici z Budějovic do Prahy. Nachází se v katastru obce Hosín, v blízkosti firmy Vetas. Jedná se o klasický jednoobloukový mostek, jehož horní část je zakryta moderními zednickými materiály. V původní podobě zůstává pouze samotný oblouk, který je tvořený lomovým kamenem.

GPS:49.0530578N,14.5123842E

mostek fotografován od východu.krizovatka-smrti3

Kamenný most u Staré obory

 zahaji31

Kamenný jednoobloukový most, který stojí na cestě spojující osadu Stará Obora s obcí Zahájí nedaleko Hluboké nad Vltavou. Tento most na sobě nese stopy pozdějších úprav a oprav. Zvláště ohyzdně vypadá nově osazené a modře natřené zábradlí. Vrchní část mostu je opravovaná nesourodým materiálem, který je odlišný od toho, který  tvoří základnu mostu.

GPS: 49.0945950N, 14.4085233E

Kamenný můstek u rybníka (kat. Lhotice)

U rybníka, který se nachází na katastru Lhotic nedaleko silnice E 55 je  poměrně pěkný jednoobloukový kamenný můstek narušovaný erozí a kořenovým systémem rostlin. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází černá skládka.

Rybník je napájen potokem Kyselá voda a na jeho březích se nachází několik chatiček.

 

GPS:49°3’14.128″N, 14°31’14.190″E
Mapový podklad: http://kontaminace.cenia.cz/, místo mostu je vyznačeno červeným kruhem

 

lhoticedscn3872dscn3866

 

Kamenný můstek u Spáleného rybníka (kat. Dobřejovice)

Nádherně zachovalý jednoobloukový kamenný most z materiálu místního původu, který se nachází v těsné blízkosti Spáleného rybníka, nad potokem Libochová, v Nové oboře. Tato kamenná památka uniká pozornosti turistů díky své odlehlosti. Stav mostu je dobrý i přesto, že po něm jezdí těžká technika.

most-u-spaleneho-rybnika
most-u-spaleneho-rybnika (1)
GPS:49°04’55.62″N, 14°29’31.63″E
Mapový Podklad: www.mapy.cz, místo mostu je vyznačeno červeným kruhem

Dva kamenné můstky v Neplachově a Ševětíně

Dodnes zachované kamenné můstky jsou trvalou vzpomínkou na císařskou silnici mezi Prahou a Linzem. V námi sledovaném regionu byla silnice stavěna v roce 1753. (jinde je uváděno období 1720 – 40.) Silnice vedla po takzvané staré pražské silnici, dodnes v podvědomí místních známé jako „na starej“. Tato silnice byla v používání do 90. let 20. století, tedy do stavby nové rychlostní komunikace, která se již obci Ševětín vyhnula. Tehdy stará silnice přestala spojovat obě obce. Část silnice byla rozebrána a cesta ústí na pole u Švamberka. V Neplachově je dodnes zachována původní povrchová vrstva z kamenných kostek. Původní silnice je však na konci vsi zahražena svodidly nové silnice. V obou těchto obcích jsou zachovány kamenné můstky.

GPS mostek v Neplachově: 49°7´46,765″ N 14°36´21.958″ E

GPS mostek v Ševětíně: 49°6´27.662″ N 14°34´43.735″ E

 lopo

pppp

Na mapách je vidět původní císařská silnice vyznačená růžovou barvou a dnešní oranžovou.Můstky vyznačeny červenými kruhy.… Zobrazit více →

Bednářství

Poměrně nedávno jsme doma objevili pradědovo vysvědčení na odchodnou a výuční list z roku 1925. Praděda, Josef Bažil, se narodil v Dasném roku 1907. Vyučil se bednářské živnosti u Filipa Steina v Hluboké nad Vltavou v letech 1922 – 1925. Výrobky, které nám po něm zůstaly si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

vyucni-list-----kopie

snimek-001-----kopie

 

Nález mě přiměl k tomu, abych se podívala na jeho povolání trochu podrobněji, přičemž jsem objevila pěkné stránky o starých řemeslech, kde je i popis řemesla bednářského. V knize Zapomenutá řemesla od M. Janotky a K. Linharta je obrázkový popis výroby soudků, který naleznete ve fotogalerii.

V našem mikroregionu byla sudárna v Hluboké nad Vltavou a tady je její historie:

V roce 1870 zřídil židovský obchodník Philipp Stein v Podskalí továrnu na sudy jako jednu z nejstarších svého druhu v českých zemích. Poněvadž však kněžnu Schwarzenbergovou rušil neustálý hluk doléhající až do zámeckých komnat, přestěhovala se sudárna… Zobrazit více →

Borecké cihelny

 Cílem příspěvku je čtenářům představit současnou podobu dvou (resp. tří) bývalých cihelen nedaleko Borku. Všechny dodávaly své výrobky do širokého okolí a samozřejmě poskytovaly i pracovní příležitosti pro obyvatele Borku a Hosína. Surovina pro výrobu se těžila přímo na místě (což vlastně zpětně určovalo polohu cihelny). Dnešní podoba Chyňavské i Nedvědovy cihelny se velmi liší od původní a areály mají jiný účel. Z původního stavu toho zůstalo pouze málo. Historie všech tří bude nastíněna jen stručně, pro detaily doporučuji skvělou knihu Daniela Kováře „Borek 1805-2005. Procházka minulostí obce“. Mimo jiné zde můžeme v podrobných výpisech sledovat obyvatele zdejších cihelen.

stab-kat-1-1827

Mapa z doby 1. republiky M4353, 1:75 000, mapy.opevneni.cz. Vidíme všechny 3 cihelny: nahoře pod Ch. dvorem Nedvědovu (cih.), dole vpravo Chyňavskou (kruh. – zřejmě značící kruhovou pec). Jihozápadně od Nedvědovy cihelny můžeme vidět i objekty bývalé Ondokovy cihelny. Je patrné, že… Zobrazit více →

Koželužství

K sepsání tohoto článku o koželužství vedla autorku ta skutečnost, že má mezi svými předky sedláře. Toto řemeslo s již pozapomenutým řemeslem koželuhů (smraďařské – v koželužně to I na poměry středověku dost smrdělo.) úzce souvisí .

Úkolem koželuha bylo zpracovat kůži staženou ze zvířete tak, aby ji mohl sedlář použít k výrobě např. jezdeckého sedla. Kůže se pod rukama koželuha proměnila v tzv. useň, která se vyznačovala větší pevností a menší propustností než kůže. Koželužství se dělilo do čtyř podoborů: jirchářství, zámišnictví, pergamenictví a samotné koželužství.
Než se přistoupí k samotnému vydělávání kůže, je třeba ji nejprve zbavit veškeré mastnoty, zbytku masa, chlupů a jiných. K dalšímu zpracování kůže je zapotřebí tzv. tříslo, což je látka získávána z kůry stromů či jiných částí rostliny, která přidávala kůži jednak na pružnosti a jednak na barevnosti (nejčastěji se kůže barvila tímto tříslem do hněda či do červena s různými odstíny.). Doba,… Zobrazit více →

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist

    coffee canister