Jan Ciglbauer
Osudy vojáků ze Žimuticka
Tragická smrt Jana Šímy z Hluboké 1.8.1945 v Novohradských horách
Jan Šíma se narodil 1. října 1914 v Hluboké nad Vltavou. V roce 1945 byl ženat, otcem dvou dětí a pracoval v Hluboké jako lesní dělník a brzy si měl polepšit na lesního úředníka. Hned po skončení druhé světové války byla obnovena československá armáda a do zbraně byli dočasně povoláni záložníci z posledních ročníků, kteří prodělali presenční vojenskou službu před rokem 1939. Mezi těmito byl i svobodník Šíma, který stejně jako před válkou, narukoval do Českých Budějovic k obnovenému 1. pěšímu pluku Mistra Jana Husi. Ten byl v poválečných měsících dislokován v jihočeském pohraničí, kde měl pomoci udržet klid a pořádek. Pro místní německé obyvatelstvo byl příchod pravidelné armády většinou vítán, protože na rozdíl od působení revolučních gard a Rudé armády těsně po válce, znamenal příchod 1. pěšího pluku skutečné nastolení pořádku. O tom co se stalo v Novohradských horách v … Zobrazit více
Smrt polského zajatce za milostný vztah k německé dívce
Během druhé světové války se na našem území ocitly tisíce válečných zajatců, kteří byli nacisty nasazováni na nejrůznější práce. Soustředěni byli především v německy mluvícím pohraničí, odtrženém v roce 1938 od Československa. Tak počet 69.500 zajatců uváděných pro léta 1943-1944 ve zprávě SD připadá prakticky jen na sudetské území. Nacisté předpokládali, že německé obyvatelstvo nebude nepřátelské zajatce nijak podporovat, nebo jim dokonce pomáhat při útěku, k čemuž by jistě docházelo v českém prostředí. Přesto i v německém pohraničí docházelo k určitým stykům s některými místními Němci, jak dokládá případ z okolí Horní Pěny na Jindřichohradecku. Více o počtech a nasazení zajatců v pohraničí naleznete v článku o francouzských zajatcích v levínském mlýně.
Kronika Horní Pěny zaznamenala zajímavý a tragický příběh milostného vztahu polského zajatce a německé dívky. Kronikář a místní učitel Jaroslav Vacek začal psát svou kroniku až v… Zobrazit více
JUDr. Lumír Čech – vzpomínky na továrnu Leichtbau v ČB
JUDr. Lumír Čech
* 8. 10. 1923 v Záluží u Mostu
bydliště v roce 1939: Záluží u Mostu, v roce 1939 se odstěhoval do Českých Budějovic
místo práce: Land und See – LEICHTBAU GmbH Werk Neumünster,
pobočka České Budějovice
období v němž zde pracoval: 1942-1945
pracovní zařízení: pomocný dělník, kancelářská síla a obchodní zástupce
povolání před válkou: student, maturoval v květnu 1942
politická příslušnost: bezpartijní
(Nahrávku pořídil dne 17. 12. 2003 a přepis provedl dne 26. 12. 2003 Tomáš Kadlec)
Věděl jste o tom, že někteří Češi pracovali v nacistickém Německu již před válkou?
Věděl jsem o tom, že někteří tam pracovali těsně před válkou. Když už tedy bylo možno dostat v Německu práci pro naše lidi, tak dokonce znám jednu rodinu, kterej tam odjel i se synem. Dobrovolně. Jejich podmínky potom byly samozřejmě poněkud lepší než těch, kteří tam… Zobrazit více
Rozhovor se stíhačem RAF Jiřím Maňákem
Jiří Maňák
Narozen 16. prosince 1916 v Českých Budějovicích
- 6. 1939 – ilegální odchod do Francie
Září 1942 – duben 1943: Anglie, 182. peruť, velitel letky
Květen 1943 – srpen 1943: Anglie, velitel 198. perutě
Sestřelen 28. srpna 1943
Do konce války v zajetí jako Brit James Manac
Návrat do vlasti 24. 8. 1945
Záznam byl natočen 6. 4. 1989 v Praze v bytě Jiřího Maňáka. Otázky kladla Hana Šafránková-Jirmusová. Přepis provedl dne 21. 2. 2004 Tomáš Kadlec. Přepis autenticky odpovídá zvukové podobě. V textu se vyskytují četné anglicismy, jejichž verze zůstala zachována.
(Slova, s jejichž přepisem si nejsem jistý, ponechávám tučně.)
Jiří Maňák
Mohl byste říct, jak jste se k létání dostal? Kdo stál u těch vašich počátků?
No, já za svoje začátky lítání vlastně děkuju svému tátovi. Ten byl prostě profesorem matiky a fyziky, a ten prostě dělal do všeho.… Zobrazit více
Vitínský mlýn na Libochovce
Vitínský mlýn nalezneme v údolí potoka Libochovky 2,2 km jihozápadně od středu obce uprostřed současné chatové kolonie. Mlýn je poměrně mladý a vznikl zde až kolem poloviny 19. století. Na skicách císařského stabilního katastru, ani na II. vojenském mapování ho ještě nenalezneme. Bohužel se zatím bližší údaje o jeho výstavbě nepodařilo nalézt ani v Národním archivu ve fondu Mlynářské ústředí, ani ve vodní knize okresu Třeboň, do kterého Vitín tehdy spadal. Teprve začátkem 60. let 19. století se zde objevuje mlynář Josef Bajerle, původem z mlynářského rodu Bajerlů na Strakonicku. Josef se narodil 10. listopadu 1827 ve mlýně Krty u Katovic mlynáři Josefu Bajerlovi a Kateřině roz. Pudšedlové, jejíž otec byl také mlynářem pro změnu v Hošticích. Ve vitínském mlýně, který dostal v rámci vitínské obce číslo popisné 50, ale záhy po přečíslování 47,… Zobrazit více
Nacistický program eutanazie a dětská psychiatrická léčebna v Opařanech
Myšlenku fyzicky likvidovat duševně a fyzicky postižené osoby, které nepřináší svému okolí žádný užitek, nevymysleli nacisté, ale můžeme se s ní setkat už ve starověku. V 19. století se tímto tématem začala zabývat celá řada lékařů a filozofů a to nejen ve střední Evropě. Propagátorům myšlenek eugeniky a asistovaného úmrtí nevyléčitelných osob, nešlo jen o to, že tyto představují zátěž pro společnost, která se o ně musí starat, ale také o to, aby neměly děti. V roce 1928 byl ve Švýcarsku schválen sterilizační zákon, o dva roky později ve 20 státech USA byla uplatňována zákonná sterilizace a v Německu byl 14. července 1933 přijat zákon o zabránění početí dědičně postiženého potomstva. Do roku 1939 stihli nacisté sterilizovat neuvěřitelných 300.000 osob a rozjeli tak naplno politiku rasové hygieny. Propaganda o méněcennosti psychicky nemocných a duševně postižených osob se dostala i do učebnic základních škol. Skutečné zrůzdnosti ale… Zobrazit více
Kniha – Vojáci Švejkova pluku
Vzpomínky chotýčanských vojáků na Velkou válku jsou vedle všech publikovaných osobních deníků poměrně unikátní tím, že se jedná o ucelený soubor výpovědí všech mužů z jedné konkrétní vesnice. Zásluhu na tom měl tehdejší kronikář obce Adolf Šulista, který ve 20. letech vzpomínky zaznamenal. Většina zdejších mužů prošla válku v řadách budějovického 91. pěšího pluku, širší veřejnosti známého díky Haškovu románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
91. pěšího pluku se týká i druhá část publikace, ve které si podrobně popíšeme zásah pluku v jihočeském pohraničí koncem roku 1918, kdy se němečtí obyvatelé pokusili odtrhnout pohraniční oblasti od nové republiky. Třetí část je věnována pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Databázím vojenských hrobů a badatelům dosud unikala existence velkého vojenského pohřebiště v Českých Budějovicích. Tato publikace vrací jména více než 1300 vojákům, jejichž křížky a náhrobky byly odstraněny v 60. a 70. letech minulého století.
Kniha vychází… Zobrazit více
Jubilejní kameny 1928 v okolí Třeboně
Každý rok si 28. říjen připomínáme jako datum vzniku samostatného Československého státu. Oslavy které toto výročí mají připomínat se stávají poslední dobou více méně jen formální a akcí pořadaných obecními a městskými úřady se v ten den účastní stále méně lidí. Během už skoro sto letého trvání naší samostatnosti tomu tak ale, nebylo vždy. Chtěl bych tímto příspěvkem připomenout rok 1928, kdy se s velikou pompou slavilo 10 výročí založení republiky. Krom velkolepých vojenských přehlídek, koncertů, výstav a schromáždění lidu na náměstích a u pomníků padlých z Velké války se uskutečnila velmi prospěšná akce, která nám toto výročí připomíná i v součastnosti. Jedná se o tak zvané pamětní kameny, které můžeme ještě dnes při troše pozornosti nacházet v okolních lesích, třeba při našich cyklovýletech. Jubilejní kameny byly součástí tehdy zakládaných jubilejních hájů. Už 15. února 1928 vydalo Ústředí řiditelství státních lesů a statků v Praze závazný… Zobrazit více
Vražda Jana Hrubého – 1929
Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více