Po roce 1945
Nově objevená díla sochaře Antonína Škody
Škoda Antonín (1935-2000)
Antonín Škoda se narodil v Soběslavi, ale dětství a celý život prožil ve Veselí nad Lužnicí. Školu absolvoval v roce 1953, byl přijat na UMPRUM, ale studium ukončil předčasně. Jeho jméno je výrazně spojeno s výrobním družstvem Jihotvar, pro které navrhoval výrobky v 60. letech. Zrealizováno jich bylo asi 600. Jihotvar se tehdy stal pojmem a Antonín Škoda se zařadil ke špičce tehdejších českých keramiků. Po odchodu z Jihotvaru na počátku 70. let se věnoval volné tvorbě a realizoval četná díla ve spojení s architekturou, v interiérech i exteriérech. V 90. letech se vrátil k drobnější keramice a začal spolupracovat se staročeským dvorem v Českých Budějovicích. Poslední jeho díla vznikla na konci 90. let v hrnčírně v Klikově. Keramika Antonína Škody je charakteristická velkou lyričností, vtipem, častými pohádkovými motivy. Antonín Škoda je podle názoru řady svých kolegů dodnes nedoceněným umělcem evropského významu .
Tento příspěvek si… Zobrazit více
Cvičiště pohraniční stráže u Úsilného
Krátce po vzniku pohraniční stráže v roce 1951 byla v polovině 50. let zbudována kasárna PS v Českých Budějovicích v dnešní Plavské ulici, které se staly sídlem 15. pohraniční brigády a zároveň zde prodělávali základní výcvik nováčci v tzv. pohraniční škole. Pro tento účel muselo být v blízkosti města zřízeno terénní cvičiště a vojenské cvičiště u Čtyř Dvorů pro PS nevyhovovalo. Volba padla na nedalekou obec Úsilné, nedaleko které byl znárodněn pozemek o výměře cca 15 hektarů. Ke vzniku a fungování tohoto cvičiště je bohužel dostupných velmi málo informací. Určitou stopou je zmínka v obecní kronice o úpravě katastru: „V roce 1953 provedena úprava katastru mezi obcí Úsilné a městem České Budějovice: ponechán rybník s parcelou č. kat. 475 a 476. Dnem 1. března 1954 převedeny obecní lesy do státní správy.“
Přibližná plocha budoucího cvičiště na leteckém snímku z roku 1946
Vzpomínky… Zobrazit více
Události vítězného února 1948 v Ševětíně
Vítězný únor na stránkách ševětínské kroniky
V únoru, po demisi dosavadní vlády byla sestavena předsedou vlády Klementem Gottwaldem nová vláda, která znamenala historický obrat v dějinách Československa. Ve všech obcích byly ustanoveny místní akční výbory Národní fronty, které měly za úkol odstranit ze všech důležitých míst ty, kteří neměli kladný postoj k lidově demokratickému zřízení. Předsedou akčního výboru v Ševětíně byl Josef Adámek, později Václav Votánek.
30.května byly konány volby do Národního shromáždění. Kandidátní listina byla jedna – jednotná. Každý volič obdržel tuto jednotnou kandidátní listinu a jednu listinu čistou, tzv. bíly lístek. Odevzdáním kandidátní listiny do volební urny vyslovil volič svůj souhlas s nově jmenovanou vládou, odevzdáním bílého lístku svůj nesouhlas. V Ševětíně z celkového počtu kolem 500 voličů bylo odevzdáno 80 bílých lístků. Předsedou národního výboru byl zvolen Karel Klaudy, dále jako členové Jan Šerý, Václav Janda, Karel Dvořák, František Fürst a ještě několik dalších.
Za působení tohoto… Zobrazit více
Tragická smrt vojáků ČSLA v Židově strouze roku 1980
V prosinci 1980 došlo k tragickému úmrtí čtyř vojáků ČSLA nedaleko Bechyně v prostoru Židovy strouhy.
Roku 1980 sílilo v sousedním Polsku reformní hnutí vedené odborovou organizací Solidarita. Ta se začala jasně stavět proti komunistickému režimu. Možnost odpadnutí Polska od východního socialistického bloku nepřipadala v úvahu a tak byl brzy ve štábu vojsk Varšavské smlouvy naplánován vojenský zásah, velice podobný zásahu do Československa v srpnu 1968. Tentokrát naštěstí zůstalo jen u jakési demonstrace síly. Akce dostala v rámci ČSLA krycí název Cvičení Krkonoše. Protipolského zásahu se měly za ČSSR zúčastnit 1. a 9. tanková divize. Celá akce byla naplánována v krátkém čase několika dní a začala vyhlášením bojového poplachu 6. prosince 1980 v 17:00 (pro některé útvary již 5. prosince). Obě divize se následně začaly přesouvat po vlastní ose do nástupového prostoru ve východních Čechách. Do pohybu bylo uvedeno 17.309 mužů,… Zobrazit více
Blesková povodeň v Mazelově
70 let od „vylikvidování“ německého obyvatelstva z jižních Čech
Konec druhé světové války v květnu 1945 ukončil utrpení na evropských frontách, v koncentračních a pracovních táborech a v řadě dalších zařízení nacistického režimu. Válka po sobě zanechala miliony mrtvých. Pro všechny ale válka neskončila. Kdekdo prahnul po odplatě. Mezinárodní i jednotlivé státní soudní tribunály se připravovaly na první procesy s válečnými zločinci. Mstít se ale chtěla i řada obyčejných lidí. Bohužel většina skutečných zločinců včas zmizela. Z Českých Budějovic již 5. května 1945 uprchli všichni zaměstnanci místní služebny gestapa a jen některé z nich se později podařilo dopadnout. Čelní představitel nacistické moci ve městě – vládní komisař Budějovic Friedrich David téhož dne spáchal sebevraždu v ulici Na Sadech a spravedlnosti tak také unikl. Nenávist držená v myslích mnoha lidí propukla hned po posledních válečných výstřelech. 9. května bylo v budějovické Westenově smaltovně postříleno 16 německých obyvatel Vráta na příkaz zdejšího… Zobrazit více
Názorná agitace
Dodnes mnozí z nás denně jezdí a chodí kolem různých zašlých betonových bloků při okrajích silnic a parků, nebo rozpadlých cihlových zídek. Mladší generace tyto objekty přejde bez povšimnutí a netuší čemu mohly kdysi sloužit. Starší si občas zavzpomínají. Jsou to pomníky komunistické propagandy, která se ve všech směrech snažila ideologicky působit na pracujícího člověka doslova na každém kroku. Účinnost tzv. „Názorné agitace“ se většinou zcela minula účinkem. Přesto jen k roku 1976 bylo na okrese České Budějovice 174 „symbolů“ a stovky vývěsních skříní a galerií nejlepších pracovníků. Tajemník pro ideologickou práci JKV KSČ RSDr. Vlastimil Krafl tehdy konstatoval: „Můžeme konstatovat, že názorná agitace v okrese dobře ideologicky obsažně a v uměleckém ztvárnění přibližuje politiku strany, její ideje, hesla a výzvy, vědomí širokých mas pracujících v okrese a tím napomáhá zvyšování jejich socialistického přesvědčení, společensko-politické a pracovní aktivity.“
Dnes už se dobové fotografie komunistických symbolů ze 70. let jeví… Zobrazit více
Pomníček „U zabitého“ na revíru Radonice
Pojedeme-li po silnici z Poněšic do Kostelce, projíždíme údolím Loužek. Po přejetí mostku přes Kozlovský potok odbočíme západně na lesní cestu Hřebenská. Po ujetí asi jednoho kilometru do prudkého kopce je vlevo od cesty pomníček s místním názvem U ZABITÉHO 1980. V březnu 1980 asi 100 metrů na sever od cesty nalezl amatérský ornitolog tělo mladého muže schovaného pod hromadou větví. Mrtvý byl nahý a začal se na něm projevovat počátek rozkladného procesu. Dle stadia vývoje larev much odhadli vyšetřovatelé, že od doby vraždy do nalezení těla uplynulo asi 3 až 4 týdny. To se shodovalo s termínem, kdy byl prohlášen za nezvěstného muž z Horažďovic. Poté bylo potvrzeno, že se skutečně jedná o tohoto mladého muže ve věku 22 let. Byl zaměstnán na železnici jako pomocník strojvedoucího a bydlel na ubytovně ČSD v Českých Budějovicích. Vyšetřovatelé zjistili, že místo nalezení těla se neshoduje… Zobrazit více
Dobřejovická hospoda – místo setkání vysídlenců z Vitorazska
Bývalá hospoda „U Kotrbů“ v Dobřejcích
Ševětínský farář Jan Unger
