Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
Pomník nedabylské tragédie 5. 5. 1945
Pomník tragédie, o kterém se zmiňuje tento článek, se dnes nachází v blízkosti zastávky ČSAD v centru obce Nedabyle u Českých Budějovic.
O této události se zmiňují téměř totožné zápisy ze tří kronik. Nejlépe o tom vypovídá školní pamětní kniha III.díl Doubravice od r.1940 – 41:
Oběti u nás
I naše víska přinesla své oběti. V sobotu dne 5.5.1945 v 19.30hod. padli pod střelami ustupujících rozohněných hord SS(esesáků) tito občané:
František Vávra-(nar. 26.3.1897) Nedabyle čp. 21, setník a velitel hasičského sboru
Jan Bartáček-(nar. 25.12.1915) Nedabyle čp. , místní kovář
Václav Nuhlíček-(5.5.1923) občan z Kladna
Ferdinand Kuna-(24.5.1925) dělník na stavbě dráhy.( taktéž z Kladna, pozn. autoři )
Stalo se při odzbrojování vojenské hlídky. Tito mučedníci pochováni byli 9.5.1945 společně na hřbitově v Mladém.
Čest jejich památce!
Hasičská pamětní kniha Heřmaně tuto událost také zaznamenává:
Při útěku a ústupu německých… Zobrazit více
Kdo vraždil v Trhových Svinech 6.května 1945?
Jedním ze symbolů květnového povstání na Českobudějovicku jsou Trhové Sviny, kde bylo povstání krvavě potlačeno příslušníky Waffen-SS, kteří zde a v okolí zavraždili několik civilních obyvatel.
O této události bylo již mnohé napsáno v regionální literatuře a místních periodikách. Za tento čin nebyl nikdy nikdo potrestán. Jmenovitě je znám jen velitel jednotky SS – podle tehdejšího předsedy národního výboru L. Stráského „Brigs“ či „Brins“. V poválečných letech nebylo možné dopátrat konkrétní vrahy, ani o jakou jednotku SS vlastně šlo. Dnes máme díky zpracovaným archivním materiálům a snazšímu přístupu k obecním kronikám přece jen lepší možnosti. Pokusme se tedy vypátrat vrahy z Trhových Svinů.
Nezvratným faktem je, že šlo o jízdní jednotku SS na koních, která přitáhla směrem od Českých Budějovic. Německá armáda tehdy stále ještě používala k přepravě tisíce koní. Zde ale podle všech svědectví šlo skutečně o vojáky s kavaleristickým výcvikem. Rovněž… Zobrazit více
Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938
Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.
Rok 1938…
Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více
Deník PhDr. Miroslava Dědiče VII. část
Tato část se týká letních prázdnin roku 1947, které pro pana Dědiče znamenaly rozchod s jeho dívkou Marií. V této době se k nám také dostávají první zprávy o tzv. Banderovcích, o čemž se ve svých zápisech také zmiňuje. O Banderovcích se zmiňuje i článek a hraný dokument na těchto stránkách.1
Pozn.1 Článek o Banderovcích v Olešníku viz. http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku/
Hraný dokument o banderovcích naleznete též na našich stránkách na následujících odkazech:
http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument/
http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument-ii-dil/
Deník PhDr. Miroslava Dědiče VI. část
Tato část obsahuje deníkovo záznamy od 24. května 1947 do 7. července 1947, tedy poslední dva měsíce školního roku 1946/47.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče V. část
Tato část deníku začíná vpředvečer Štědrého dne roku 1946, kdy teprve 20tiletý Miroslav Dědič musel místo schůzky s dívkou odvést s otcem vypůjčené necky na porážku vepře, která byla provedena načerno, a končí 25. února 1947, kdy měl na starosti rozdílení přídělových lístků, což nedopadlo bez problémů, protože si nepoznamenával, kdo mu vrátil lístky na maso kvůli domácí porážce, takže ve výsledku mu 25 lístků přebývalo.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče IV. část
Tato čtvrtá část deníkových záznamů pana Dědiče začíná 16. prosince 1945 a končí 22. prosince 1946. Ačkoli je to časový úsek oproti předchozí části podstatně kratší, na stránkách deníku zabral podstatně více stránek z toho důvodu, že kromě událostí v životě pana Dědiče obsahuje také jeho myšlenky a pocity z blížícího se konce roku 1945 a začátku roku nového, ze stavu tehdejší společnosti i z jeho samého.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče III. část
Třetí část deníkových záznamů pana Dědiče začíná 12. listopadu 1942 velice aktuálním tématem i pro dnešek a tím je začínající zima. Končí pak 22. říjnem 1944, kdy byl svědkem vlaku plného uprchlíků, hlavně starých lidí a dětí. Odkud tento vlak jel, bohužel již autor nezmiňuje. Naopak se k tomuto dni zmiňuje, že musel odevzdat železniční průkazku, protože je již výdělečně činný. Závěr zápisků k tomuto dni patří cestovateli Domínovi, který zkoumal Cheopsovu pyramidu a byl příbuzným jeho známého Domína z dráhy. Zápisky k tomuto období jsou psány ne nelinkovaný sešit, proto jsou stránky hustěji popsány a je jich tudíž méně.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče II. část
Druhá část deníku pana Dědiče začíná 28. října 1941 a končí 24. února 1942. Hned na začátku autor deníku vysvětluje, proč právě začíná psát deník 28. října, kdy vzniklo Československo. 24. února 1942 padl Charkov a v českobudějovické nemocnici bylo umístěno na 300 zmrzlých německých vojáků a školáci si užívají prodloužené vánoční prázdniny.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče I. část
Vzhledem k obsáhlosti a vyjímečnosti materiálu zpřístupňujeme tento deník v jednotlivých souborech, jak nám je zaslal jeden z našich čtenářů.
PhDr. Miroslav Dědič se narodil 30. srpna 1925 ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích. Celý svůj život zasvětil především práci s romskými dětmi a dětmi národnostních menšin. Po válce to byly především děti slovenských rodin, které přicházeli do vylidněného pohraničí, ale i děti německé. Jeho stěžejní publikace „Než roztály ledy“ ukazuje, jak jeden rok práce s německými dětmi mohl pozitivně ovlivnit znovuutváření vztahů českého a německého obyvatelstva po válce.
Zde tedy uvádíme první část deníkových zápisků počínaje 15. březnem 1939 a konče 11. dubnem 1940, kdy obdržel občanský průkaz.
Nejnovější komentáře