Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně.
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
Chmelů boží muka v Neplachově z r. 1720
Zajímavý text z božích muk nedaleko Neplachova se nám do dnešních dnů zachoval díky zapomenuté regionální publikaci. Tento text je datován do doby okolo roku 1720. Samotná boží muka, bychom dnes v terénu hledali marně, zanikla někdy v polovině 20. století. I přesto je tato sakrální památka dodnes zakreslena v nových mapách.
GPS: 49.1331297°N, 14.6009722°E
Pavel Chmel, súsed Neplachovský
czýlycze k poczestnosti Božský
též taky geho žena Anna
spolu gegich wsechna Rodina
z kruntu wsseho byl Búch chvalen
czo se dobrého spatrzuge zdet
By z toho wsseho byl Búch chwalen
czlowiek gdaucz tudy byl naražen
K spomenuti sweho spasení
swategh bozých za lyd prossení
by gegych prymluwau a prosbau,
Ochranén lyd byl przed bozy kladbau
a zachoval na potěssení
czasne: Wieczne a Krystem slauczení.
Tento nápis psaneg z bozych Muk, ktere tyž Chmel Neplachowskeg dal wystawiti za wsy
Neplachowskau kudy se gede ke Zwozneg.
Červeně vyznačeno místo božích… Zobrazit více
Záblatí
1) Kaplička
Umístění: 49.0970233N, 14.6858506E
2) Pamětní kříž
Umístění: 49.1008614N, 14.6847989E
Letopočet: 1920
Text: Zlá lítice válka vyrvala nám syna a pohřbila daleko abychom jej alespoň v duchu měli blíž, stůj zde v upomínku.
J. R .P., R 1920
3) Kříž
Umístění: 49.0904947N, 14.6833306E
4) Kříž
Umístění: 49.1076589N, 14.6836597E
Umístění: 49.1069483N, 14.6870072E
Letopočet: 1841
6) Kříž
Umístění: 49.1069483N, 14.6870072E
Letopočet: 1930
Nápis: Ku cti a slávě věnoval Jakub Mertlík Chicago 1930.
rozmístění památek si můžete prohlédnout zde: mapa (rozmístění památek na mapě odpovídá jejich pořadí v článku)
Obnovená socha sv. Jana Nepomuckého u Dobřejovic
V září tohoto roku bylo rozhodnuto o obnovení kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého v místě zvaném „U Jána“ či „U Jáníčka“. Tato lokalita se nachází na katastrálním území Dobřejovic. Původní socha byla vyrobena z litiny a byla vysoká (dle pamětníka) cca 110 cm. V 90. letech 20. století byla tato socha poničena vandaly, tak, že jí byla uražena hlava. Po nějaké době socha zmizela celá. Tato skutečnost naznačuje, že byla odcizena sběrači kovu. Sokl sochy je tvořený kamennou stélou o výšce 90 cm a šířce 50 cm. Sokl na sobě nese stopy hrubého zacházení a je tedy možné, že sem byl přesunut odjinud, kde již jako podstavec sloužil. Okolí soklu bylo vyskládáno lomovým kamenem místního původu. Tento kámen byl nasbírán v blízkém řečišti Vltavy popř. Libochové. Za soklem bylo místo upraveno s ohledem na rostlou skálu a tak se k jihu vyvyšovalo. Během oprav a budování silnice z Hluboké nad… Zobrazit více
Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938
Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.
Rok 1938…
Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více
Válečná léta v Komařicích II. díl
V prvním díle jsme skončili koncem roku 1941. Druhý díl se bude zabývat roky 1942 – 1945.
V této době již německá armáda začíná svůj boj prohrávat, především na východní frontě. V protektorátu proto byly pořádány různé sbírky na tzv. zimní pomoc. I v Komařicích proběhla taková sbírka, o níž kronikář poznamenal mimo jiné toto: „Něco se dáti muselo, ježto za sabotování sbírky hrozila odvetná opatření v zásobování obce potravinami. Nezbylo nic jiného, než aby členové Národního souručenství obešli domácnosti.“1
V tomto roce po sesazení Konstantina von Neuratha z funkce říšského protektora se zastupujícím říšským protektorem stává SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Stále trvalo to, že veškeré zábavy, tancovačky a oslavy byly zakazovány. To platilo i o Masopustu toho roku v Komařicích. Ve dne byla zase povinnost odhrnovat sníh z cest a silnic. Na tomto místě si kronikář zapsal, že v Českých Budějovicích odhrnovali sníh Židé označení žlutou hvězdou… Zobrazit více
Exhumace dvou německých vojáků v Jistebnici
V červenci 2012 provedla německá vládní organizace VolksbundDeutsche Kriegsgräberfürsorge e.V. exhumaci ostatků dvou vojáků bývaléněmecké branné moci, na hřbitově v Jistebnici (okres Tábor).
- května 1945 byl německý voják Emil Hantel zastřelen ruskými vojákyúdajně na útěku v městských Sadech. O dva dny později 16. května 1945,tedy celý týden po válce, byli zastřeleni další dva němečtí vojáci – zajatci,ve dvoře jistebnické radnice a to údajně z neznámých důvodů dvěmačleny Revoluční gardy (již v té době přezdívané Rabovací gardy),původem z Prahy.
Podle hlášení místní stanice SNB, vyhotoveného zástupcem velitele,praporčíkem Sankotem 16. června 1949, jednalo se v druhém případě ovojína Josefa Bayera, narozeného 6. června 1908 a Ernsta Bechtla,narozeného 17. prosince 1919. Oba pak měli být společně s EmilemHantelem (narozený 18. dubna 1915) pohřbeni ve společném hroběv severovýchodním rohu jistebnického hřbitova, vpravo od hrobky rodinyNádherných.
Zatímco praporčík Sankot zaznamenal společný hrob k severní zdihřbitova,… Zobrazit více
Válečná léta v Komařicích na základě obecní kroniky I. díl
Obec Komařice leží asi 3,5 km jihozápadně od Strážkovic. Ke Komařicům patřily ještě obce Sedlo a Stradov, o nichž jsou v kronice také zmínky. Vzhledem k obsáhlosti záznamů se autorka rozhodla rozdělit tento článek na dva díly, 1938 – 1941 a 1942 – 1945.
Válečná léta ve Strážkovicích na základě obecní kroniky
Stejně jako jinde, i obec Strážkovice musela za okupace odevzdat obecní kroniku. Až roku 1958 byl požádán tehdejší kronikář František Cihlář, aby doplnil kroniku o chybějící záznamy z válečných let. To způsobilo, že jsou zápisy k jednotlivým rokům značně krátké.
Válečná léta v Nové Vsi u Českých Budějovic na základě obecní kroniky
Kronika Nové Vsi je psána retrospektivně, zabývá se především nám již známými záležitostmi Protektorátu, jako bylo zavedení potravinových lístků, šatenek, pro mlynáře mlecích výkazů. V obci byla zakázána činnost Sokola a Baráčníků.
První užitečný zápis pochází z roku 1940, kdy začala povinnost zdravit na úřadech pozdravem „Heil Hitler“ (V kronikářově provedení je to psáno takto: Heill Hüttler – pozn. autorka) a obraz Vůdce musel viset v každé veřejné budově.
Až v zápiscích k roku 1941 se kronikář zmiňuje o nasazování Čechů na práci v Říči takto: „Dělnická třída naše tam zaměstnána využila té výhody, že kupovala na naše šatenky zboží v říši, což bylo tak výhodné, že v Čechách dostal více peněz a k tomu ještě živobytí všeho druhu, což v říši hledáno, všeobecně známo bylo, že práce pro nás němci měly, ale potraviny mohli vozit z domova (z Čech).1
Vzhledem k tomu, že Nová Ves leží na… Zobrazit více
Válečná léta v Radosticích u Trocnova
Obec Radostice se nachází nedaleko Trocnova, tedy za druhé světové války se nacházela cca 11 km od hranic tehdejšího Protektorátu.
V roce 1939 po zabrání zbytku našeho tehdejšího území musela být obecní kronika, stejně jako valná většina kronik, odevzdána krajskému úřadu v Českých Budějovicích. I přesto jsou zápisy k válečným rokům dosti rozsáhlé, ačkoli, jak sám kronikář podotýká, nikdo v obci, ani on sám si nedělal poznámky.
Občané této obce jako všude jinde žili v neustálém strachu, co bude, až válka skončí. Někteří ale nechtěli čekat, až Němci zvítězí a přidávali se rovnou na jejich stranu. Jako první se k německé národnosti přihlásil lesní dělník Vincenc Macho z čp. 5. Kromě něj se přihlásila i jeho manželka a osm dětí, z nichž většina chodila do obecní školy, kterou posléze vyměnili za německou školu v Borovanech. Jeho nejstarší syn František musel narukovat, sloužil v Jugoslávii a následně se přidal k partyzánům.… Zobrazit více
Nejnovější komentáře