V oblasti mezi Ševětínem, Týnem nad Vltavou a Veselím nad Lužnicí stávalo ve středověku a raném novověku poměrně značné množství drobných feudálních sídel. Několik z nich se dodnes zachovalo ve formě tvrzišť se zbytky zemních fortifikací nebo v podobě přestavěných zámečků, jiná naopak dosud nejsou bezpečně lokalizována. Dokumentací pozůstatků panských sídel na Vltavotýnsku se naposledy zabýval Václav Huml, který však některá místa zřejmě osobně nenavštívil a při popisu vycházel z ne příliš spolehlivých nebo zastaralých zdrojů. Proto se autor tohoto příspěvku pokusil na základě vlastního terénního průzkumu o nové zhodnocení některých lokalit v tomto prostoru. K nejlépe dochovaným středověkým památkám zde patří radonické tvrziště.

Osada radonice, dnes administrativní součást obce Dolního Bukovska, leží 11 kilometrů západojihozápadně od Veselí nad Lužnicí a 12 kilometrů jihovýchodně od Týna nad Vltavou. Situace zdejšího tvrziště je vcelku zřejmá a jeho existence není tajemstvím ani pro dosavadní literaturu, poblém naproti tomu představuje napostá absence původních… Zobrazit více →

Tvrz Býšov se nachází přibližně 7 km jihozápadně od obce Temelín. Poprvé je zmiňována roku 1395 jako majetek bratrů Arnošta a Kuníka z vladyckého rodu Býšovců z Býšova. K tvrzi původně přiléhal také pivovar. Tento rod vlastnil Býšov do konce 16. století. Po smrti Jana Býšovce z Býšova roku 1573 se musel již tak skrovný majetek rodu rozdělit na sedm dílů. V roce 1615 prodal Jan Maldší z Býšova tvrz i s přilehlou vsí získal rodu Malovců z Malovic, kteří toto území připojili k panství Hluboká n. Vltavou. V té době sloužila již pouze jako sýpka. Od 18. století se na Býšově vystřídala řada majitelů, mezi nimi i významný rod Schwarzenberků. Součástí panství Hluboká byl Býšov až do roku 1930, kdy byl Scharzenberkům vyvlastněn a prodán tehdejšímu nájemci statku Vladimíru Sailerovi. V současné době je tvrz ve vlastnictví společnosti Jihočeský zemědělský lihovar  a.s.  a… Zobrazit více →

V devadesátých letech minulého století zpracoval významný jihočeský historik, muzejník (Jihočeské muzeum) a bibliograf Karel Pletzer osudy zaniklých středověkých osad na Vltavotýnsku. Jedná se o velmi zajímavé a „záhadné“ téma, které se navíc dostalo prostřednictvím úzkoprofilového periodika Výběr jen mezi malou hrstku zasvěcenců či příznivců historie. Ráda bych proto s touto problematikou, doplněnou ještě o další poznatky, seznámila i širší okruh čtenářů Vltavínu. Dr. Karel Pletzer vycházel při svém zkoumání z několika pramenů, především z díla Františka Roubíka Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách, dále z Dějin města Týna nad Vltavou Josefa Sakaře, knihy Místní jména v Čechách Antonína Profouse a dalších. Nejprve k dílu Františka Roubíka. Tuto knihu, vydanou v roce 1959, máme v naší muzejní knihovně. Pokud nahlédneme pod bývalý okres Týn nad Vltavou, nalezneme zde celkem třiadvacet osad, které buď zcela zanikly, nebo na jejich místě vyrostl… Zobrazit více →

Pražskou silnici, kterou tisíce motoristů každodeně projíždí přes Borekz Budějovic ve směru na Prahu a obráceně, je dnes pro nás každodennísamozřejmost. Tato silnice zde ale není odnepaměti. Od začátku existencekrálovského města Budějovice, a před tím osady Budivojovice, muselo existovatspojení s Prahou. Původní pražská komunikace ale vedla trochu jinou trasou neždnes. Současná podoba pražské silnice pochází z doby vlády Marie Terezie,která na našem území začala zakládat moderní komunikace, které měly zkrátitvzdálenosti a dobu potřebnou k cestovaní mezi důležitými městy, což mělonapomoci obchodu a především zrychlit přesuny vojsk. Nové císařské silniceměly zpevněný povrch, odvodňovací strouhy a jejich průběh měl být pokudmožno co nejpřímější bez zbytečných zatáček. Pražská silnice z ČeskýchBudějovic, tak jak jí známe dnes, byla vybudována v letech 1753-1755. Atěmito roky také končí existence staré pražské silnice, kterou si nyní popíšeme.

Trasu „staré pražské silnice“ lze popsat asi takto: Od budějovického špitálu u sv.Trojice vedla… Zobrazit více →

Vrcholná fáze kolonizace oblastí severního Českobudějovicka spadá stejně jako na celém území do období 12-13 století.

Osídlení našeho regionu v ranném středověku se podle posledních nálezů dá s jistotou položit do 7. století. Postupné kácení pralesa a využívní krajiny mělo extenzivní charakter. Stejně jako na celém území Čech šlo spíše o určité buňky s rozsáhlejším osídlením v rozlehlém lese, který ještě pokrýval tehdejší jižní Čechy.

Opravdová přeměna krajiny na takovou jaká je dodnes k vidění na venkově, byla zahájema až na koneci 11. století.

Starší fáze kolonizace byly prováděny místním obyvatelstvem. Ve 13. století se přidávají němečtí kolonisti, kteří se udrželi v českách zemích do 20. století.

Spolu s příchodem kolonistů a rozšiřováním orných ploch bylo potřeba velkého množství železa na nástroje. V této době se vyrábělo železo stále v nezměněné formě v jaké získávali železo Keltové, Germáni a první Slované. Pro rostoucí populaci bylo náročné dovážet železo z hutních… Zobrazit více →