Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
Vybrané pomníky pozemkové reformy z let 1922 – 1925
Na úvod pár slov o pozemkové reformě na počátku 20. let 20. století. Velmi záhy po vzniku republiky, již 9. listopadu 1918, a v souladu s Washingtonskou deklarací ze 18. října t. r., byl vydán zákon o odstavení velkostatků, který představoval prolog k dalším zákonům pozemkové reformy. Mezi ně patří zákon z dubna 1919 o pozemkové reformě. V průběhu následujícího období, zejména však v prvních dvou letech 1919-1920, byla přijata skupina právních předpisů, které vytvářely její právní rámec. Praktické provádění reformy mohlo začít až po přijetí přídělového zákona z 30. ledna 1920. Ve zkratce se jednalo o zábor pozemkového majetku nad 150 ha u půdy zemědělské nebo 250 ha u půdy obecné (lesy, louky atd.). Kvůli tomu také vznikl pozemkový úřad.
Na pozemkové reformě vydělalo na 600 000 rolníků, kteří podobnou pozemkovou reformu požadovali také po druhé světové válce. Získala také agrární strana, která tímto posílila svou… Zobrazit více
Vrchní strážmistr Václav Straka
Dopravní nehody při kterých každým rokem přichází stále více lidí o život existují již od počátku motorismu. V dobách minulých, kdy nebyl motorismus tolik rozšířen jako dnes, byly sice tragické nehody ojedinělé, ale docházelo k nim. Například ve třicátých letech, konkrétně roku 1932, kdy přišel o život jeden z těch, kteří dbali na pořádek a bezpečnost lidí. Byl jím velitel četnické stanice v Ševětíně vrchní strážmistr Václav Straka.
O této dopravní nehodě máme prozatím čtyři stručné prameny, ač se jistě časem podaří nalézt další, například v archivu ministerstva vnitra. Pro připomínku památky Václava Straky nechme vyprávět alespoň ty které známe:
Rok 1932 přinesl do Ševětína hned dvě tragické události, jak nás informuje zápis v obecní kronice: „Dne 21.VIII. 1932 vyžádal si „Žár“(rybník – pozn. autora) smutnou oběť v podobě 27. letého dělníka z lomu, rodem Maďara ze Slovenska.
Pěší pluk 207 a jeho úloha při obraně jihočeské 2. HOP (se zřetelem na úsek 146 Vitín)
V tomto článku se podívejme na jednotku, která měla v případě možné budoucí války s nacistickým Německem hájit jižní konec tzv. „Vltavské linie“. Šlo o tzv. „B“ útvar složený ze záložníků, postavený u mírového 1. p. pl. „Mistra Jana Husi“. V prvé řadě standartní pěší pluky stavěly (č. 1-18, 20-48) svá mobilizační dvojčata. Tyto útvary byly obvykle číslovány číslem o 50 větším. Tedy např. u p. pl. 1 vznikl p. pl. 51 (od 1. p. pl. „MJH“). Pro doplnění uveďme, že PPL 51 byl za mobilizace přidělen pod velení 5. divize (mob.) na Prachaticko. Jeho třetí prapor hájil čáru Vlhavy – Zliv – Hluboká nad Vltavou. Kromě p. pl. 207 byl u „MJH“ stavěn dále také další „vltavský“ pěší pluk 206. Ke dni 29. září 1938 byl pěší pluk 207 na třech čtvrtinách svého plánovaného stavu. Sluší se podotknout, že oproti normálním pěším plukům stavěly pluky… Zobrazit více
Pomník letecké havárie u Třitimi
Na počátku listopadu loňského roku se pod záštitou Místní akční skupiny Vltava uskutečnilo první setkání přípravného výboru pro znovuzaložení občanského sdružení s neobvyklým a poněkud archaickým názvem Okrašlovací spolek mikroregionu Vltavotýnsko. Vzhledem k tomu, že historický Okrašlovací spolek, založený již roku 1880, měl v Týně nad Vltavou dlouhou a významnou tradici, znovuzaložený spolek se rozhodl ponechat ve svém názvu původní pojmenování této organizace, která se výrazně podepsala na tváři města. K nejvýraznějším počinům historického Okrašlovacího spolku náleželo kupříkladu založení Bedřichových sadů na místě původního hradu (jak připomíná pamětní deska věnovaná předsedovi spolku Aloisi Gerstenkornovi) nebo vysázení Stromořadí princezny Stefanie (dnešní Alej Míru). Původním posláním spolku bylo „zakládání stromořadí a sadův v nejbližším okolí města“, později se činnost ještě rozšířila na „okrašlování a ochranu domoviny“. Na tuto tradici nyní navazuje také současný Okrašlovací spolek. Jeho činností je zalesňování a zvelebování krajiny mikroregionu, ochrana přírodních a kulturně-historických… Zobrazit více
Smrt učitele Tippla u Chyňavy
V září 1938 vypukla v českém pohraničí nevyhlášená válka mezi zfanatizovanými sudetoněmeckými povstalci a československými bezpečnostními složkami. Hlavní tíhu těchto bojů nesli členové SOS – Stráže obrany státu, složené z četníků, financů, policistů a vojáků, z jejichž řad přišlo několik stovek mužů o život a mnoho dalších bylo zraněno. Námi sledovaný mikroregion sice leží poměrně hluboko v českém vnitrozemí, ale přesto do něho zasáhl jeden, bohužel krvavý, incident.
23.září 1938 byla prezidentem republiky vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moc. Zatímco čeští muži v drtivé většině nastupovali do armády radostně, odhodláni bránit svou vlast, pravý opak panoval u čs. občanů německé národnosti. Mnozí z nich raději utíkali přes hranice na území Říše aby se tak vyhnuli službě v čs. armádě, bohužel mnozí z nich zde vstupovali do řad záškodnické Freikorpsu, v jehož řadách pak přepadávali české pohraničí. Neutíkali ale jen stoupenci… Zobrazit více
Paraskupina Glucinium
Paraskupiny, které do Protektorátu v období německé okupace vysílal II. zpravodajský odbor MNO v Londýně, bývají děleny do tří vln. Příslušníci 1. vlny, vyslaní v letech 1941-42, byli po Heydrichiádě téměř všichni mrtví nebo zatčení. Obnovit spojení s Protektorátem a odbojovou organizaci se pokusila 2. vlna vysílaná na přelomu let 1942/1943, ale po Heydrichiádě bylo něco takového velmi obtížné. 3. nejsilnější vlna probíhala od jara 1944 až do roku 1945.
V rámci třetí vlny se podařilo udržovat spojení a odbojovou organizaci na většině území Protektorátu. Stranou zájmu dosud zůstával prostor jižních Čech, kde nebyla vysazena žádná skupina v předešlých vlnách. Proto byla na podzim 1943 vytvořena skupina s krycím jménem GLUCINIUM. Za úkol měla vytvořit v jižních Čechách odbojovou organizaci, udržovat spojení s Londýnem a provádět zpravodajské a sabotážní akce. Skupinu tvořili čtyři muži: velitel nadporučík Vítězslav Lepařík, zástupce velitele rotný Ludvík Hanina, pomocník rotný Josef Cikán a radista rotný… Zobrazit více
Krátery v Černém lese (kat. Kostelec)
Na upozornění pana Mgr. Daniela Kováře PhD. byla provedena terénní prospekce v lokalitě Černý les v blízkosti obce Kostelec. Během tohoto průzkumu bylo zjištěno 6 kráterů, ve dvou řadách vedoucích od jihu k severu. Při následném pátrání v kronikách se podařilo nelézt i písemný zápis ke kráterům samotným. Zápis ponecháváme v původním znění:
„Tak došlo dne 24. března( 1945) v dopoledních hodinách k smutné události, k náletu anglo – amerických létadel na Č.Budějovice. Účinek útoku byl hrozný. V jižní části města bylo zničeno mnoho domů, hlavní nádraží spustošeno, mnoho lidí přišlo o život. Škody byli veliké. Z vojenského hlediska bylo to již zbytečné. Osud Říše byl tou dobou již zpečetěn. Ten den konal se dopoledne pohřeb rolníka Jana Vondráška (st.) z malé strany. Když pohřeb přišel do kostela, ozvaly se u nás velmi slyšitelné výbuchy svržených bomb v Č.Budějovicích. Nastala velká panika mezi… Zobrazit více
Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938
Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.
Rok 1938…
Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více
Ohrožené kamenné památky v regionu severní Českobudějovicko
Mezi nejvíce ohrožené památky patří kamenné hraniční kameny. Jejich zpracování a vcelku snadná přenositelnost z nich činí oblíbený skalkový artikl. Je smutné, že tento krajinotvorný prvek z naší krajiny mizí. Historická hodnota těchto artefaktů je nesmírná, pokud si uvědomíme, že mnohé dodnes zachované hraničníky pocházejí ze 17. století. V našem mikroregionu můžeme spojovat jejich vznik se šlechtickým rodem Schwarzenbergerů, kteří si tímto způsobem vytyčovali svojí pozemkovou hranici. Jiné a starší se buď nezachovaly a nebo byli již přeneseny na jiná místa. Několik příkladů, kat. Ševětína v 90. letech tři schwarzenberské hraničníky přeneseny na soukromou zahradu, kat. Vitína, tři odcizené hraničníky z lesních křižovatek U mrchoviště a Velkého kamene, Drahotěšice v nedávné době několik hraničníků přeneseno na soukromé zahrady, kat. Radonic, v lese odcizené hraničníky, opět na soukromé zahradě…. Každý z těchto lidí ať si sáhne do svého svědomí….Pro ilustraci bez uvedení přesného místa uvedeme základní typy se kterými se… Zobrazit více
Vojenský hřbitov v Českých Budějovicích
27.9.2010 byl magistrátu města České Budějovice odeslán tento dopis:
Žádost o zřízení pietního označení vojenského hřbitova v Českých Budějovicích v ulici Plavská
Dobrý den. Tímto dopisem bych rád Magistrát města České Budějovice upozornil na existenci vojenského pohřebiště posádkového města České Budějovice, jehož plocha v současné době slouží jako park a není nijak pietně označena, což je jednak v rozporu se zákonem č.122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech a zároveň tato skutečnost budí dojem nezájmu města o svojí historii, neúcty k ostatkům zemřelých vojáků a nezájmu o turistickou zajímavost.
Vojenský hřbitov rozkládající se na dnešních parcelách č.3925/1, č.3925/2 a č.3925/3 v katastrálním území České Budějovice 7 622486 o celkové výměře 1345m2, byl založen městskou radou za souhlasu vojenské správy roku 1797. Zničen byl v roce 1957 při výstavbě sousedních kasáren tehdejší Pohraniční stráže. Tehdy byla ze tří stran odstraněna obvodová… Zobrazit více
Nejnovější komentáře