1939 – 1945
Letecká válka nad severním Českobudějovickem
Severní Českobudějovicko je relativně malým územím bez důležitějších strategických objektů. Přesto v něm během posledních dvou válečných let došlo ke zřícení 5ti letadel, shozu nejméně 35ti leteckých pum a 9ti útokům hloubkařů na železnici.
Ve středu 23. února 1944 se v Dolních Slověnicích objevuje německý vojenský náklaďák s vojáky v pracovních uniformách. O důvodu jejich příjezdu se jako první dovídá starosta obce. Hned za vsí vznikne letecká střelnice pro výcvik pilotů Luftwaffe. Majitelé vybraných pozemků nemají šanci něco namítnout. Asi měsíc vojáci, ubytovaní ve zdejší škole, budují dřevěné pozorovatelny, cvičné terče a označení území střelnice. Pak se objevují první letadla – střemhlavé bombardéry Ju-87 Stuka. Svrhávají cvičné cementové bomby a postřelují pohyblivé terče. Stejně je tomu i 4. dubna 1944. Jeden z pilotů se téměř střemhlav blíží k vyznačenému cíli a v prudkém vybrání klesání vzhůru, odhazuje cementovou maketu 500kilové pumy. V … Zobrazit více
Ševětínsko a válečná léta 1944- 45
Na začátku léta roku 1944 v obci probíhalo zatýkání obyvatel gestapem a rekvizicemi ukrytých potravin. Čím horší byla situace na frontách, tím neúprosnější byla okupační moc vůči jakémukoliv přestupku. Není proto divu, že si místní zpříjemňovali život takovými maličkostmi, jako byla nedělní návštěva kostela. O jedné takové neděli vyprávěl pan M. J.:
„Byla neděle, celá vesnice stála u pomníku padlých, po mši svaté se tu sešli i věřící a pan Dubský, který zde měl po celý rok své kolotoče a střelnici, otevřel. Všichni si užívali hezkého počasí a sváteční nálady, skoro by zapomněli na válku. Záhy se vesnicí rozneslo, že se k vsi blíží kolona německých tanků. Tanků bylo asi deset, proto se všichni schovali za stromy, pomník a statky. Když se v zatáčce u Kotlabů objevil první tank, celou ves obestíralo ticho. Vedoucí tank se dostával do převýšení, když tu najednou z otvoru pro… Zobrazit více
Dolní Bukovsko v letech 1938 – 1945
Po uchopení moci Adolfem Hitlerem v Německu byla ohrožena republika a proto byla v květnu 1938 vyhlášena částečná mobilizace. Ta byla po krátké době odvolána. Druhá částečná mobilizace byla k 10. září 1938. O tom zaznamenáváme paměti některých bukovských občanů, jak je zapsal Fr. Švinger (ředitel školy), obecní kronikář a Adolf Malecha též z Dolního Bukovska.
V květnu 1938 když Německá armáda se začala stahovat k naší SZ hranici, byla za generála Syrového vyhlášená částečná mobilizace mladších ročníků. Naše oddíly obsadily pohraniční okresy a proto patrně se Němci neodvážili k přímému útoku. Poté následovaly tragické události spojené s politikou. Proto byla vyhlášena 2. mobilizace dne 10. září 1938 tedy 2 dny po pouti. Konala se právě schůze obecního zastupitelstva, když v tom náhle přerušili debatu o problémech v Polsku četníci. V ruce drželi seznam jmen. Přímo ze schůze vzali… Zobrazit více
Rozhledna na Dunajovické hoře
Jižní Čechy jsou krajem kde byla postavena nejstarší česká kamenná rozhledna (Kleť), avšak v celorepublikovém průměru je zde nejméně rozhleden a vyhlídkových věží. Tuto skutečnost si uvědomovali již členové KČT v období předmnichovské republiky a snažili se tento stav změnit. Jedním z těchto případů je rozhledna na Dunajovické hoře (505 m.n.m). Původní návrh na stavbu dřevěné rozhledny vznikl z pera člena třeboňského odboru KČT ing. Vopičky. Rozhledna byla dvanáctimetrová, měla betonové patky, do kterých byla usazena. Odhalení věže proběhlo 5. června 1939, vzhledem k politické situaci, nebyl součástí otevření obvyklý slavnostní ceremoniál. Zanikla pravděpodobně v poválečné době. V literatuře se objevuje i spekulace o tom, že byla zničena nacisty. V pozdější době pod bývalou rozhlednou vznikl kamenolom, který zapříčinil to, že jedna z betonových patek se uvolnila a spadla do prostoru bývalého lomu. Zde se nachází dosud. Pokud by jste chtěli nalézt zbývající základy této stavby, musíte jít… Zobrazit více
Vyčišťovací akce v Severním Českobudějovicku
V dnešním příspěvku si připomeneme vyčišťovací akce, které měly za úkol po kapitulaci pochytat německé vojáky v našem regionu. Tyto akce probíhaly od května do června 1945 a zúčastnili se jich jak sovětští vojáci, tak dobrovolníci z řad místních občanů. Nejdříve se podíváme do Ševětína, kde dala podnět pro vyčišťovací akci blahosklonost velitele rudé armády. Dne 9.května 1945 právě probíhaly na návsi oslavy osvobození, vyhrávala kapela a probíhalo vítání vojáků Rudé armády. V tuto chvíli ve směru od Českých Budějovic přijelo německé nákladní auto s několika vojáky. Řidič spatřil sovětské vojáky na poslední chvíli a rozhodl se vozidlo otočit, přičemž spadnul do stoky a porazil stoletý strom „u Dvořáků“. Osádka vozu byla rudoarmějci zajata a odvedena k veliteli. Po chvíli sovětský důstojník pronesl krátký projev a německé vojáky propustil. Tito vojáci utekli přes „Trávníky“ k trati a odtud do Velechvínského polesí. Dle pamětnice ze Ševětína, tím… Zobrazit více
František Franěk – radista vysílačky vojenské odbojové organizace Obrana národa
Spolehlivé spojení domácího odboje s exilovým vedením bylo po celou dobu 2. světové války hlavním úkolem radistů odbojových organizací a výsadkových spojovacích skupin, vysílaných od konce roku 1941 do okupovaného Československa. Jedním z mužů, kteří stáli u zrodu tohoto rádiového spojení byl i František Franěk.
František Franěk se narodil 18. ledna 1912 v Dobřejovicích u Českých Budějovic v rodině drobného zemědělce Františka Fraňka1, jako první z celkem devíti dětí. Roky Velké války 1914 – 1918 strávil otec na frontě, v řadách českobudějovického 91. pěšího pluku Rakousko – uherské armády.
Po ukončení obecné školy v Dobřejovicích František Franěk nastoupil v září 1924 do měšťanské školy v Jírovcově ulici v Českých Budějovicích a po třech letech se pod dojmem elektrifikace rodné obce vyučil v českobudějovické firmě bratří Švehlů elektrotechnikem2. Současně v letech 1927-1930 navštěvoval i Odbornou školu pokračovací při Státní průmyslové škole strojnické v Českých Budějovicích3.
Po vyučení se pokoušel získat zaměstnání… Zobrazit více
Vyčišťovací akce v Severním Českobudějovicku
V dnešním příspěvku si připomeneme vyčišťovací akce, které měly za úkol po kapitulaci pochytat německé vojáky v našem regionu. Tyto akce probíhaly od května do června 1945 a zúčastnili se jich jak sovětští vojáci, tak dobrovolníci z řad místních občanů. Nejdříve se podíváme do Ševětína, kde dala podnět pro vyčišťovací akci blahosklonost velitele rudé armády. Dne 9.května 1945 právě probíhaly na návsi oslavy osvobození, vyhrávala kapela a probíhalo vítání vojáků Rudé armády. V tuto chvíli ve směru od Českých Budějovic přijelo německé nákladní auto s několika vojáky. Řidič spatřil sovětské vojáky na poslední chvíli a rozhodl se vozidlo otočit, přičemž spadnul do stoky a porazil stoletý strom „u Dvořáků“. Osádka vozu byla rudoarmějci zajata a odvedena k veliteli. Po chvíli sovětský důstojník pronesl krátký projev a německé vojáky propustil. Tito vojáci utekli přes „Trávníky“ k trati a odtud do Velechvínského polesí. Dle pamětnice ze Ševětína, tím… Zobrazit více
Rozhledna na Dunajovické hoře
Jižní Čechy jsou krajem kde byla postavena nejstarší česká kamenná rozhledna (Kleť), avšak v celorepublikovém průměru je zde nejméně rozhleden a vyhlídkových věží. Tuto skutečnost si uvědomovali již členové KČT v období předmnichovské republiky a snažili se tento stav změnit. Jedním z těchto případů je rozhledna na Dunajovické hoře (505 m.n.m). Původní návrh na stavbu dřevěné rozhledny vznikl z pera člena třeboňského odboru KČT ing. Vopičky. Rozhledna byla dvanáctimetrová, měla betonové patky, do kterých byla usazena. Odhalení věže proběhlo 5. června 1939, vzhledem k politické situaci, nebyl součástí otevření obvyklý slavnostní ceremoniál. Zanikla pravděpodobně v poválečné době. V literatuře se objevuje i spekulace o tom, že byla zničena nacisty. V pozdější době pod bývalou rozhlednou vznikl kamenolom, který zapříčinil to, že jedna z betonových patek se uvolnila a spadla do prostoru bývalého lomu. Zde se nachází dosud. Pokud by jste chtěli nalézt zbývající základy této stavby, musíte jít… Zobrazit více
Trasa dvou pochodů zajatců v květnu 1945
V dnešním příspěvku připomeneme pochody zajatců bývalé německé armády. Celou situaci budeme ilustrovat na dvou z nich, které prošly naším regionem na trasách Veselí nad Lužnicí do Lomnice nad Lužnicí a z Bechyně do Lomnice nad Lužnicí. Předložíme Vám několik dobových příspěvků pocházejích z místních kronik a vyprávění pamětníků.
Trasa Veselí nad Lužnicí – Lomnice nad Lužnicí
Veselí nad Lužnicí
Dne 12.května v poledních hodinách prošel městem ve směru na České Budějovice transport asi 5000 odzbrojených německých zajatců
Záblatí
A již v neděli ( 13.5.1945 pozn. autor) od časných hodin ranních táhnou se do pozdní doby noční dlouhé nekonečně dlouhé transporty neozbrojených německých vojáků. Jsou zamlklé, ustrašené. Bez vojenských odznaků, bez disktincí. Jsou unavení, zpocení. Veta je po německé rozpínavosti, sebevědomí a chvastounství, veta je po teroru, surovostech a německému násilí.
Německá pýcha… Zobrazit více
Zajatecký tábor v Drahově
Město Veselí nad Lužnicí se v roce 1945 stalo pro okupační orgány velmi důležitým. V blízkosti železničního uzlu vznikl muniční sklad na tzv. „Klobasné“ v areálu bývalých lnáren. V areálu bylo uloženo velké množství munice a střeliva. Na nákladku a výkladku těchto materiálů měli Němci již značně omezený počet pracovních sil. Z tohoto důvodu byl do skladu povolán blíže neurčený počet německých spojeneckých jednotek Gruzínců. Tito Gruzínci, které Němci preventivně odzbrojili, byli dislokováni v obci Drahov a Zlukov. Z těchto vsí chodili na služby do zmíněného skladu. Jelikož blízkost fronty a i tak nedostačující počet pracovníků vyžadoval větší úsilí při expedici munice, byl v obci Drahov zřízený zajatecký tábor. Pro tento účel okupanti vybrali stodolu statku Bohuslava Hejdy v č.p 6.
Statek U Hejdů
Tento tábor měl i své označení – 4/412 Drahov. Do tohoto zařízení bylo umístěno 150 zajatců, toto číslo je nejisté,… Zobrazit více