Různé
Nářečí v Ševětíně
V tomto příspěvku bych rád představil sebraná slova, která používá pani Milada Jiříčková ze Ševětína a její děti. Podíváme li se na tato slova, budete možná překvapeni, která z nich sami používáte a jsou pro Vás přirozená. Mnohdy Vám to dojde ve chvíli, kdy Vám člověk, místa neznalý řekne: „A to je prosím co?“ Některá slova jsou podobná s hosínským a chotýčanským seznamem, některá jsou specifická pro tuto oblast „Pšeničných blat“, např. Křápiště. Jiná se užívají vcelku hojně i v obecné češtině, např. Husí pupek. Na druhou stranu, jsou vcelku dosti zastoupena i slova z němčiny, např. Tébich, frhaňky, vajlink, kýbl, štolverk, šmorum apod. a poslední skupinu tvoří slova, která se začala používat v době, kdy se tito lidé seznámili s neznámými produkty, např. čekuláda.
Smírčí kříž u Borkovic
Smírčí kříže se stavěly na místech, kde se stal hrdelní zločin nebo nějaké neštěstí. Ve středověku bylo možno při potrestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva. Provinilec měl za povinnost se vyrovnat s postiženou rodinou. Kromě peněžitého či jiného vyrovnání byl většinou nucen postavit na místě zločinu smírčí kříž. Někdy byly na těchto křížích i zobrazeny zbraně, kterými k zločinu došlo(sekyra, meč, šíp apod.) Tento zvyk se kupodivu zachoval místy do dnešních dnů. Na místě vraždy mladé ženy v Krásné Lípě u Rumburka byl před několika lety postaven smírčí kříž. Jediný smírčí kříž se v našem regionu nachází nedaleko obce Borkovice. Tento kříž se někteří odborníci rozpakují zařadit mezi smírčí kříže a je tedy někdy označován spíše jako kamenný jetelový kříž. Tento kříž má úctyhodné rozměry 105x100x18 cm. Ještě v nedávné době byl kříž zakrytý v náletových dřevinách a měl uražené rameno. Po příkladné péči, kterou… Zobrazit více
Pomník Jakuba Krčína na hrázi rybníka Krčín.
Pomníček Jakubu Krčínovi stojí na hrázi rybníka Krčína od roku 1947. V této poválečné době vznikaly mnohé patriotistické stavby, které měly připomínat českou státnost. V našem regionu máme takové stavby hned dvě, jedna je u Mazelova a druhá ve Vitíně u pomníku padlých. V prvním případě se jedná o prostý kamenný pomníček na kterém je napsáno:
HEJTMANU RYBNÍKÁŘŮ
JAKUBU KRČÍNOVI Z JELČAN
ROŽMBERSKÉMU REGENTU
1535-1604
JIHOČESKÁ SCÉNA NA BLATECH R. 1947.
Pomník je v dobrém stavu. Bohužel je tak malý, že unikl i kartografům a proto není vyznačen na mapě. Jeho zaměření do mapy přijměte jako orientační.
Tento rybník je s Krčínem spojen nejen jménem ale i tím, že jej vybudoval společně s rybníkem Stržkou a Ptačím Blatem. Dodnes staří sedláci v Mazelově nemohou na Krčína zapomenout a po generace si předávají pověsti o tom, že když se stavěla hráz rybníka, tak zde byli pracovníci natolik nahuštěni, že tlačená… Zobrazit více
Písničky jihočeských vojáků v 1. světové válce
Když za mobilizace v červenci 1914 nastoupilo do zbraně současně více ročníků značného věkového rozpětí, projevilo se to také v počáteční diferenciaci při volbě vojenských písniček. V krátkém čase se však tradiční písničky té či oné věkové skupiny staly společným majetkem všech a zpívaly se pak již společně bez generačních zřetelů. Z písní nejstarších ročníků mně v paměti uvízly jen úryvky, např.
Přišel befél z lontu1 na sedláky,
aby pochovali ty vojáky…
Píseň pak pokračovala výčtem plošné míry či mělkosti společného hrobu, posypáním mrtvol vápnem atd. Také další z písniček toho druhu nepamatuji celou, nýbrž až od verše
… v tom přiletí koule olověná,
vyrazí mě z klýdu2 ven.
Když mě z klýdu vyrazila,
do špitálu mě vzali.
Pojď, má milá, pojď a podívej se,
jak jsem plezírovaný3.
Levá noha uražená,
pravá ruka uťatá!
Pojď, má milá, pojď a podívej se,
jaká je ta vojna zlá!… Zobrazit více
Památník Pavlu Kučerovi v Hněvkovickém lese
Během terénních průzkumů v našich lesích se setkáváme s velkou spoustou křížků a pomníčků. Existence a historie těchto drobných památek nám často zůstává skryta. Jedinou možností jsou narativní prameny a není třeba připomínat, že musí být kvalifikované. Pomníček o kterém se tento článek zmiňuje je naštěstím jedním z těch, kde se podařilo zjistit jeho historii i popud, kvůli kterému vznikl. Zásluhou panů ing. Vaněčka z LČR a ing.Pletky z ČMMJ bylo zjištěno, že tento pamětní kámen byl postaven lesníkovi Pavlu Kučerovi. Na tohoto milovníka lesa je dodnes vzpomínáno i mnohými lesními dělníky. Nyní se podíváme na jeho krátký životopis, který nám poskytl pan ing. Pletka:
KUČERA Pavel, se narodil 22. 3. 1931, zemřel 4. 11. 2009.
Po vystudování lesnické školy a určité praxi na lesním úseku Hněvkovice pracoval jako lesník až do svého odchodu do důchodu, tj. 32 let.
Jeho celý život patřil lesu a zvěři, v … Zobrazit více
Farář P. Václav Pulec
Již v předchozí knize pana Kováře (Českobudějovicko) byl v kapitole o Chotýčanech zmíněn významný rodák V. Pulec. V knize Zahájí si o něm můžeme přečíst více: Zobrazit více
Poněšická pila
Poněšická pila vznikla přibližně v 70. letech 20. století, zvláště z důvodu blízké obory. Z bývalé obecní školy vzniklo sídlo správy státních lesů. Blízké okolí bylo patřičně upraveno a byla postavena částečně zděná budova katru, která se dodnes zachovala. Nedaleko katrovny byly zbudovány různé dřevěné budovy a chatky. Pro pracovníky lesů a pily vznikly později zděné domy, které stojí dodnes u cesty do Poněšic. Celá pila zanikla po roce 1990, kdy byl prodán místní katr. Do té doby pila zaměstnávala mnoho lidí z blízkého okolí, např. z Vlkova, Poněšic, Líšnice, Kostelce, Vitína a Ševětína. V podpilí katrovny je dodnes zachovaná dokumentace pily a její archiv. Budova sama o sobě je před zřícením, stejně jako přilehlé objekty. Zobrazit více
Dřevěný kříž u Poněšic
Dřevěnný křížek původně stával nedaleko křižovatek lesních cest poblíž hájovny Cirhan v Poněšické oboře. Dle jedné místní pověsti, zde byl vsazen jako ochrana před temnými silami, které zde řádily, dle druhé jako poděkování za přežití útoku divokého kance. Jelikož jeho umístění bylo nedaleko lovecké chaty, byl velmi dobře nápadný a také se zde často objevovaly květiny, které sem dávali věřící jdoucí z Vitína do Poněšic. Bohužel v době minulé, přibližně v 50. letech 20. století, byl v oboře na honu jeden významný komunistický politik a když se nespokojeně vracel z nevydařeného honu na nedalekou loveckou chatu, padl jeho pohled na kříž u cesty. Jakmile jej spatřil, vzal si stranou jednoho z lesních dělníků, s tím, že kříž musí ze svého místa zmizet. Lesní dělník, chtě nechtě kříž uřízl. Jelikož byl zaměstnanec věřícím, přesunul jej na současné místo, na konec úvozové cesty u Poněšic. Aby se na původní místo umístění nezapomenulo,… Zobrazit více