Dvorec Lhota

      Obec Heřmaň leží cca. 12 km od Českých Budějovic. Od roku 1262 se dostala nedaleká obec Plav s okolními pozemky, tedy i územím, kde se dnes rozkládá obec Heřmaň, odkazem krále Přemysla Otakara II. klášteru Vyšší Brod. Po založení Českých Budějovic¹ bylo území darováno právě vzniklému městu, ale roku 1292 bylo Václavem II. navráceno klášteru.

Aby se lépe využilo poddanské práce v Plavě, byl za vlády Lucemburků někdy mezi lety 1400- 1410 na místě dnešní Heřmaně založen dvorec Lhota, jehož pozůstatky tvoří základy dnešního stavení čp. 19.(viz foto na konci). Jeho hlavní funkcí bylo soustřeďovat práci obyvatel Plava na zúrodňování půdy kolem dvorce, kde se nacházel jen les. Krátce před vznikem Heřmaně obhospodařoval tento dvorec 70 ha polí a luk.² Z těchto 70 ha bylo pak 42 ha rozděleno mezi 19 chalupníků v budoucí Heřmani, dále jim bylo pronajato… Zobrazit více →

Jedním ze zlomových okamžiků historie obce Heřmaň (cca. 10 km od Českých Budějovic, založena vyšebrodským klášterem roku 1788) byla první světová válka, které se osobně účastnila celá řada heřmaňských rodáků. Na jejich počest byl na popud zdejšího občana Josefa Krátkého (*1883 Heřmaň- +1958 tamtéž; heřmaňský kronikář a poštmistr) roku 1921 zbudován pomník padlým rodákům z Heřmaně. Stavba trvala 10 měsíců od listopadu 1920 do 4. září 1921, kdy byl pomník slavnostně odhalen.

Místo pro pomník bylo vybráno v severozápadním cípu lesa při polní cestě z Heřmaně do nedaleké obce Plav (tato obec proslula nálezem množství mohyl z doby bronzové a halštatské). Pozemek potřebný k výstavbě  daroval vyšebrodský klášter. Veškeré práce na pomníku provedli členové k tomuto účelu speciálně založeného Pomníkového kroužku, jehož předsedou byl sám pan Josef Krátký.

Pomník má tvar na kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan,… Zobrazit více →

Pomník tragédie, o kterém se zmiňuje tento článek, se dnes nachází v blízkosti zastávky ČSAD v centru obce Nedabyle u Českých Budějovic.

O této události se zmiňují téměř totožné zápisy ze tří kronik. Nejlépe o tom vypovídá školní pamětní kniha III.díl Doubravice od r.1940 – 41:

Oběti u nás

I naše víska přinesla své oběti. V sobotu dne 5.5.1945 v 19.30hod. padli pod střelami ustupujících rozohněných hord SS(esesáků) tito občané:

František Vávra-(nar. 26.3.1897) Nedabyle čp. 21, setník a velitel hasičského sboru

Jan Bartáček-(nar. 25.12.1915) Nedabyle čp. , místní kovář

Václav Nuhlíček-(5.5.1923) občan z Kladna

Ferdinand Kuna-(24.5.1925) dělník na stavbě dráhy.( taktéž z Kladna, pozn. autoři )

Stalo se při odzbrojování vojenské hlídky. Tito mučedníci pochováni byli 9.5.1945 společně na hřbitově v Mladém.

Čest jejich památce!

Hasičská pamětní kniha Heřmaně tuto událost také zaznamenává:

Při útěku a ústupu německých… Zobrazit více →

Jedním ze symbolů květnového povstání na Českobudějovicku jsou Trhové Sviny, kde bylo povstání krvavě potlačeno příslušníky Waffen-SS, kteří zde a v okolí zavraždili několik civilních obyvatel.

O této události bylo již mnohé napsáno v regionální literatuře a místních periodikách. Za tento čin nebyl nikdy nikdo potrestán. Jmenovitě je znám jen velitel jednotky SS – podle tehdejšího předsedy národního výboru L. Stráského „Brigs“ či „Brins“. V poválečných letech nebylo možné dopátrat konkrétní vrahy, ani o jakou jednotku SS vlastně šlo. Dnes máme díky zpracovaným archivním materiálům a snazšímu přístupu k obecním kronikám přece jen lepší možnosti.  Pokusme se tedy vypátrat vrahy z Trhových Svinů.

Nezvratným faktem je, že šlo o jízdní jednotku SS na koních, která přitáhla směrem od Českých Budějovic. Německá armáda tehdy stále ještě používala k přepravě tisíce koní. Zde ale podle všech svědectví šlo skutečně o vojáky s kavaleristickým výcvikem. Rovněž… Zobrazit více →

Dne 9. dubna 2013 došlo v obci Vrbovec u Znojma k nálezu ostatků největšího tankového esa druhé světové války Kurta Knispela. Exhumace se účastnili také administrátoři našeho webu jako dlouhodobí spolupracovníci německého spolku Péče o válečné hroby. Protože se díky novinářům okamžitě objevila na internetu řada nepřesností a omylů, rozhodli jsme se zveřejnit tento předběžný článek o průběhu exhumace, který bude později nahrazen odborným článkem brněnských historiků až budou zpracovány všechny nálezy a Knispelovy ostatky prozkoumány antropologem.

Na začátek pár základních dat o Kurtu Knispelovi. Jeho osobnost je zájemcům o vojenskou historii dobře známá, přesto ve srovnání s jinými tankovými esy jako byl Michael Wittmann (přezdívaný Černý baron), byla poněkud zapomenuta i když nikdo jiný nedokázal Knispelovy úspěchy překonat. O něm samotném bylo již vydáno několik publikací, bohužel však dosud žádná v češtině, což se po nálezu Knispelova hrobu doufáme brzy změní. Kurt Knispel se narodil… Zobrazit více →

…bahno mu bublalo a pěnilo pod nohama, a jak šel, třásly se některé vzdálené trsy ostřice a z nich vzlétaly k obloze velké zlaté mouchy a kroužily nad jeho hlavou. Postupoval zvolna mezi nahou, mrtvou klečí, která ležela na černém povrchu močálu zatím jen místy a v prstencích obepínala nehybná oka bažinatých vod…

Král Šumavy – dodnes tajemná a démonizovaná postava šumavských pralesů a močálů, symbol starých pašeráků a převaděčů přes bavorskou hranici. Na otázku kdo vlastně byl oním králem Šumavy, můžeme odpovědět jednoznačně – člověk, kterého proslavil Kachyňův slavný film Král Šumavy a stejnojmenný román Rudolfa Kalčíka. Filmový scénář psali F. A. Dvořák, K. Kachyňa a R. Kalčík v roce 1957, film se točil r. 1958, premiéra 25. 12. 1959. Po úspěchu filmu Kalčík přepracoval scénář do knižní podoby. Kniha vyšla poprvé v roce 1960 a poté do r. 1989 měla ještě dalších 12 vydání u nás… Zobrazit více →