Z jiných regionů
Vzpomínka na dobu věznění v terezínské Malé pevnosti
Štverák Alois, obchodník
Narozen: 11.1.1903, Suchdol u Příbrami
Bydliště: Příbram II/183, v době okupace tamtéž
Doba věznění v Malé Pevnosti 15.3.1944- 28.7.1944
V době okupace jsem měl malý obchod se železářskými potřebami. Byl jsem ve spojení s hornickými skupinami. Horníci ke mně do obchodu často chodili. Dával jsem jim letáky a peníze na podporu rodin zatčených. Jinak jsem byl zapojen ve skupině Oliver- rozšiřovali jsme tištěné materiály, časopisy a staral jsem se o zásobování našich lidí.
Byl jsem zatčen 26.11.1943. Spolu se mnou byli zatčeni Spilka a plukovník Drnec. Zatýkal mne Müller a Neubauer z gestapa v Táboře. Týden jsme byli u soudu v Příbrami. V polovině týdne byla zatčena skupina rotmistra Prejzka a nás za týden odvezli do Písku. Prejzkovu skupinu odvezli do Pelhřimova.
V Písku bylo předběžné vyšetřování. Potom jsme pokračovali do Tábora. V Táboře jsme… Zobrazit více
Jindřich Majer
Bydliště za okupace: Březové Hory- Příbram
Životopis:
Jindřich Majer, řídící učitel na Březových Horách, okresní školní inspektor(in memoriam). Po absolvování učitelského ústavu v Příbrami prošel od března 1915 jako voják ruskou a italskou frontou. Po válce v únoru 1919 nastupuje místo učitele ve Světci u Bíliny ve zněmčeném hornickém kraji pod Krušnými horami. Zde začíná jeho plodná a neúnavná práce učitelská a osvětová, které věnoval všechny své síly a schopnosti. Jeho obětavá práce jej tak vyčerpává, že r. 1935 těžce onemocní a po dlouhé nemoci odchází na radu lékařů r. 1936 po 18-ti letech ze Světce na své nové působiště na Březové Hory. I zde se věnuje své milované škole a osvětové činnosti. Stává se starostou sokola v Podlesí, předsedou učitelské organizace v Příbrami, předsedou Sociální pomoci na Březových Horách a tamtéž i sbormistrem a dirigentem. Pořádá oslavy, přednáší, připravuje a řídí koncerty atd. Přitom… Zobrazit více
Deník Karla Hieke, aneb vzpomínky na konec války na Severu Čech
Deník, jehož řádky vám nyní předkládám, je jedna z mála památek na dědu mého přítele. Snažila jsem se o kvalitní překlad, z něhož by bylo patrno, jaký byl život v Šluknovském výběžku a blízkém okolí na konci války a další roky po válce. V době, kdy začal psát tento deník, mu bylo čerstvě 18, čekala ho vojenská služba, ať už povinná nebo služba u Volksturmu či Hitlerjugend (obé před koncem druhé světové války, povinná vojna ho čekala až o pár let později, když již byl ženatý). Jazyk originálu je němčina, ačkoli chodil do české školy a česky i mluvil, psát zřejmě tak dobře neuměl, aby si troufnul vést si deník v češtině.
Jak sami při čtení tohoto deníku zjistíte, nemělo obyvatelstvo Šluknovské ho výběžku, potažmo celého Československa, po válce nijak snadný život. Pokud Vás tedy tento deník donutí aspoň na chvíli se nad osudy těchto lidí zamyslet,… Zobrazit více
Historie obce Heřmaň
Dvorec Lhota
Obec Heřmaň leží cca. 12 km od Českých Budějovic. Od roku 1262 se dostala nedaleká obec Plav s okolními pozemky, tedy i územím, kde se dnes rozkládá obec Heřmaň, odkazem krále Přemysla Otakara II. klášteru Vyšší Brod. Po založení Českých Budějovic1 bylo území darováno právě vzniklému městu, ale roku 1292 bylo Václavem II. navráceno klášteru.
Aby se lépe využilo poddanské práce v Plavě, byl za vlády Lucemburků někdy mezi lety 1400- 1410 na místě dnešní Heřmaně založen dvorec Lhota, jehož pozůstatky tvoří základy dnešního stavení čp. 19.(viz foto na konci). Jeho hlavní funkcí bylo soustřeďovat práci obyvatel Plava na zúrodňování půdy kolem dvorce, kde se nacházel jen les. Krátce před vznikem Heřmaně obhospodařoval tento dvorec 70 ha polí a luk.2 Z těchto 70 ha bylo pak 42 ha rozděleno mezi 19 chalupníků v budoucí Heřmani, dále… Zobrazit více
Pomník padlých v Heřmani u Českých Budějovic
Jedním ze zlomových okamžiků historie obce Heřmaň (cca. 10 km od Českých Budějovic, založena vyšebrodským klášterem roku 1788) byla první světová válka, které se osobně účastnila celá řada heřmaňských rodáků. Na jejich počest byl na popud zdejšího občana Josefa Krátkého (*1883 Heřmaň- +1958 tamtéž; heřmaňský kronikář a poštmistr) roku 1921 zbudován pomník padlým rodákům z Heřmaně. Stavba trvala 10 měsíců od listopadu 1920 do 4. září 1921, kdy byl pomník slavnostně odhalen.
Místo pro pomník bylo vybráno v severozápadním cípu lesa při polní cestě z Heřmaně do nedaleké obce Plav (tato obec proslula nálezem množství mohyl z doby bronzové a halštatské). Pozemek potřebný k výstavbě daroval vyšebrodský klášter. Veškeré práce na pomníku provedli členové k tomuto účelu speciálně založeného Pomníkového kroužku, jehož předsedou byl sám pan Josef Krátký.
Pomník má tvar na kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan,… Zobrazit více
Pomník nedabylské tragédie 5. 5. 1945
Oběti u nás
I naše víska přinesla své oběti. V sobotu dne 5.5.1945 v 19.30hod. padli pod střelami ustupujících rozohněných hord SS(esesáků) tito občané:
František Vávra-(nar. 26.3.1897) Nedabyle čp. 21, setník a velitel hasičského sboru
Jan Bartáček-(nar. 25.12.1915) Nedabyle čp. , místní kovář
Václav Nuhlíček-(5.5.1923) občan z Kladna
Ferdinand Kuna-(24.5.1925) dělník na stavbě dráhy.( taktéž z Kladna, pozn. autoři )
Stalo se při odzbrojování vojenské hlídky. Tito mučedníci pochováni byli 9.5.1945 společně na hřbitově v Mladém.
Čest jejich památce!
Hasičská pamětní kniha Heřmaně tuto událost také zaznamenává:
Při útěku a ústupu německých vojsk… Zobrazit více