Začátek května 1945 zastihl na území protektorátu Čechy a Morava 1. a 2. divizi ROA (ruské osvobozenecké armády) generála Vlasova. Zatímco Buňačenkova 1. divize je spojena s prostorem středních Čech, kde významně podpořila pražské povstání, při kterém padlo v boji s okupanty asi 300 jejích příslušníků¹, 2. Zverevova divize se tou dobou nacházela na jihu Čech. 1. divize měla již na jaře 1945 bojové zkušenosti z východní fronty na Odře, od kut jí její velitelé, navzdory rozkazům německého velení, stáhli. 2. divize tou dobou dlela ve výcvikovém táboře v Heubergu a Münsingenu, kde se formovala, její morálka a vyzbrojení bylo slabší². 20. dubna 1945 2. divize opustila na rozkaz OKW³ tento prostor a vydala se na cestu do Lince. Německé velení mělo v úmyslu umístit divizi na obranné postavení na Vltavě proti Rudé armádě, což ale velitelé divize nevěděli.… Zobrazit více →

V obci Kamenný Újezd nalezneme kromě velkého obecního, také starý církevní hřbitov u kostela Všech Svatých. V roce 2009 darovala Římsko-katolická církev hřbitov obci, která má v plánu hřbitov téměř celý zlikvidovat. Do konce roku 2009 měli možnost místní obyvatelé identifikovat své hroby, ostatní mají býti zrušeny. Podle toho, kolik hrobů je viditelně opečováváno, zůstane zachováno maximálně 20% hrobů. Při našem terénním průzkumu v prosinci 2009 jsme nalezli hřbitov v žalostném stavu. Prakticky všechny náhrobky a kříže byly více či méně poškozeny, identifikovat šlo 105 hrobových míst, což je asi polovina skutečného počtu. Ze 105 opět jen polovina ještě nesla jména pohřbených. Zřícené náhrobky a kříže se zde povalují v přerostlé trávě, přímo prostorem hřbitova je protažena asfaltová cesta po které jezdí motorová vozidla.

Nejstarším nalezeným datem úmrtí je rok 1828.

Stav k 31.12.2009:

1 –      … Zobrazit více →

O Pražském povstání již bylo napsáno mnoho. Autorům našich stránek se v nedávné době podařilo získat unikátní deník mladého chlapce Jaroslava Novotného, který žil roku 1945 v Praze – Liboci. Od 22. března 1945 byl totálně nasazen na kopání zákopů ve Slezsku, odkud se mu 16. dubna 1945 podařilo i s dalšími kamarády uprchnout. Právě při totálním nasazení si začal psát svůj deník, v čemž pokračoval i během pražské revoluce a tím nám zanechal zajímavé svědectví především o tom jaká panovala atmosféra a jak vypadala Praha těsně po odeznění posledních výstřelů 9. května 1945. Doplňme, že Jaroslav Novotný po válce vstoupil do SNB (snad právě pod vlivem všeho toho co 9. května v Praze spatřil) a sloužil na stanici SNB Bečov nad Teplou.

5. května 1945

Ráno jsem byl v 7 hodin vyburcován ze spaní, abych se šel podívat jak všude zamalovávají německé nápisy. Celé dopoledne… Zobrazit více →

Konec války na tomto území vytýčeném obcemi Nedabyle (sousední Doubravice), Nová Ves u Českých Budějovic, Strážkovice, Komařice, Doudleby, Plav a Heřmaň, se nesl především v duchu procházejících ustupujících jednotek německé armády, především divizí Waffen SS a upchlíků z různých částí Němci okupovaného území. Hlavními daty, která poznamenala dění v této oblasti, ať již přímo nebo jen z doslechu, byl nálet na České Budějovice ve dnech 23. a 24. března 1945, 30. duben jakožto konec nacismu díky sebevraždě Adolfa Hitlera a pak první květnové dny, především pak 5. květen, tedy povstání v Praze, které provázelo nemálo zabitých převážně mužů i v některých autorkou zmíněných obcích. Na jednotlivé zmiňované události nahlédneme optikou zápisů z obecních kronik.

Podívejme se nejprve na odraz náletu na České Budějovice v kronikách. Tato událost je totiž jedna z mála, které se objevují v pamětních knihách téměř každé obce z již vytýčené oblasti. Hlavním důvodem bylo to, že… Zobrazit více →

Ačkoli bylo Španělsko za druhé světové války neutrálním státem, dovolil Francisco Franko, aby každý, kdo chtěl bojovat, aby do války šel, ovšem pod podmínkou, že bude bojovat výhradně proti bolševismu, tedy proti Sovětskému svazu, nikoli proti západní Evropě a Spojencům. Důvod tohoto počinu byl prostý, jednak Franco nechtěl porušit neutralitu Španělska a druhnak se cítil jaksi zavázán Hitlerovi za jeho pomoc během španělské občanské války.

S myšlenkou na vytvoření španělské modré legie (legion Azul) přišel španělský ministr zahraničí Ramon Serrano Suner. Toto uskupení vytvořené z dobrovolníků bylo Německem přijato 24. června 1941 v počtu 2612 důstojníku a 15 492 řadových vojáků (původní záměr bylo vyslat do boje 40 000 mužů, což se ukázalo jako zbytečné). Většinu tvořili veteráni z občanské války, čerství absolventi vojenské akademie v Zaragoze, španělští fašisté či pochlebovači režimu, kteří v tomto uskupení vycítili svou šanci na osvobození svých příbuzných z vězení. Velitelem modré divize se stal… Zobrazit více →

V době okupace jsem měl malý obchod se železářskými potřebami. Byl jsem ve spojení s hornickými skupinami. Horníci ke mně do obchodu často chodili. Dával jsem jim letáky a peníze na podporu rodin zatčených. Jinak jsem byl zapojen ve skupině Oliver- rozšiřovali jsme tištěné materiály, časopisy a staral jsem se o zásobování našich lidí.

Byl jsem zatčen 26.11.1943. Spolu se mnou byli zatčeni Spilka a plukovník Drnec. Zatýkal mne Müller a Neubauer z gestapa v Táboře. Týden jsme byli u soudu v Příbrami. V polovině týdne byla zatčena skupina rotmistra Prejzka a nás za týden odvezli do Písku. Prejzkovu skupinu odvezli do Pelhřimova.

V Písku bylo předběžné vyšetřování. Potom jsme pokračovali do Tábora. V Táboře jsme byli do 15.3.1944. Setkali jsme se tam se špičkami, které nám řekli, jak vypovídaly a podle toho jsme se zachovaly u výslechu. Při mém výslechu byl… Zobrazit více →

Životopis:

Jindřich Majer, řídící učitel na Březových Horách, okresní školní inspektor(in memoriam). Po absolvování učitelského ústavu v Příbrami prošel od března 1915 jako voják ruskou a italskou frontou. Po válce v únoru 1919 nastupuje místo učitele ve Světci u Bíliny ve zněmčeném hornickém kraji pod Krušnými horami. Zde začíná jeho plodná a neúnavná práce učitelská a osvětová, které věnoval všechny své síly a schopnosti. Jeho obětavá práce jej tak vyčerpává, že r. 1935 těžce onemocní a po dlouhé nemoci odchází na radu lékařů r. 1936 po 18-ti letech ze Světce na své nové působiště na Březové Hory. I zde se věnuje své milované škole a osvětové činnosti. Stává se starostou sokola v Podlesí, předsedou učitelské organizace v Příbrami, předsedou Sociální pomoci na Březových Horách a tamtéž i sbormistrem a dirigentem. Pořádá oslavy, přednáší, připravuje a řídí koncerty atd. Přitom je i vzorným učitelem a vedoucím školy.… Zobrazit více →

Deník, jehož řádky vám nyní předkládám, je jedna z mála památek na dědu mého přítele. Snažila jsem se o kvalitní překlad, z něhož by bylo patrno, jaký byl život v Šluknovském výběžku a blízkém okolí na konci války a další roky po válce. V době, kdy začal psát tento deník, mu bylo čerstvě 18, čekala ho vojenská služba, ať už povinná nebo služba u Volksturmu či Hitlerjugend (obé před koncem druhé světové války, povinná vojna ho čekala až o pár let později, když již byl ženatý).  Jazyk originálu je němčina, ačkoli chodil do české školy a česky i mluvil, psát zřejmě tak dobře neuměl, aby si troufnul vést si deník v češtině.

Jak sami při čtení tohoto deníku zjistíte, nemělo obyvatelstvo Šluknovské ho výběžku, potažmo celého Československa, po válce nijak snadný život. Pokud Vás tedy tento deník donutí aspoň na chvíli se nad osudy těchto lidí zamyslet,… Zobrazit více →

Dvorec Lhota

      Obec Heřmaň leží cca. 12 km od Českých Budějovic. Od roku 1262 se dostala nedaleká obec Plav s okolními pozemky, tedy i územím, kde se dnes rozkládá obec Heřmaň, odkazem krále Přemysla Otakara II. klášteru Vyšší Brod. Po založení Českých Budějovic¹ bylo území darováno právě vzniklému městu, ale roku 1292 bylo Václavem II. navráceno klášteru.

Aby se lépe využilo poddanské práce v Plavě, byl za vlády Lucemburků někdy mezi lety 1400- 1410 na místě dnešní Heřmaně založen dvorec Lhota, jehož pozůstatky tvoří základy dnešního stavení čp. 19.(viz foto na konci). Jeho hlavní funkcí bylo soustřeďovat práci obyvatel Plava na zúrodňování půdy kolem dvorce, kde se nacházel jen les. Krátce před vznikem Heřmaně obhospodařoval tento dvorec 70 ha polí a luk.² Z těchto 70 ha bylo pak 42 ha rozděleno mezi 19 chalupníků v budoucí Heřmani, dále jim bylo pronajato… Zobrazit více →

Jedním ze zlomových okamžiků historie obce Heřmaň (cca. 10 km od Českých Budějovic, založena vyšebrodským klášterem roku 1788) byla první světová válka, které se osobně účastnila celá řada heřmaňských rodáků. Na jejich počest byl na popud zdejšího občana Josefa Krátkého (*1883 Heřmaň- +1958 tamtéž; heřmaňský kronikář a poštmistr) roku 1921 zbudován pomník padlým rodákům z Heřmaně. Stavba trvala 10 měsíců od listopadu 1920 do 4. září 1921, kdy byl pomník slavnostně odhalen.

Místo pro pomník bylo vybráno v severozápadním cípu lesa při polní cestě z Heřmaně do nedaleké obce Plav (tato obec proslula nálezem množství mohyl z doby bronzové a halštatské). Pozemek potřebný k výstavbě  daroval vyšebrodský klášter. Veškeré práce na pomníku provedli členové k tomuto účelu speciálně založeného Pomníkového kroužku, jehož předsedou byl sám pan Josef Krátký.

Pomník má tvar na kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan,… Zobrazit více →