Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
Sanatorium Vráž u Písku v době německé okupace
V tomto článku pojednáváme jen o válečné historii areálu sanatoria Vráž, válečné události v samotné obci Vráž, ač se jich zde také dotkneme, budou zpracovány snad někdy v budoucnu.
Počátky historie sanatoria můžeme klást do roku 1869, kdy zde rod Lobkowitzů začal stavět novogotický zámeček, podle návrhu architekta Bedřicha Flohra. Již před tím zde existoval lovecký zámeček. Zámek byl dostavěn roku 1875, ale již2. prosince 1879 vyhořel. Lobkowitzové jej však obnovili v celé původní podobě. V roce 1926 Lobkowitzové zámek prodali „Pomocnému spolku pro péči a zdraví soukromých úředníků a zřízenců v Praze.“ Spolek chtěl zámek využívat k rekreaci svých členů, ale finančně jej nedokázal utáhnout a tak jej na pět let bezplatně předal Nemocenské pojišťovně s podmínkou, že zařídí interiéry a bude objekt provozovat na své náklady. V roce 1932 Nemocenská pojišťovna konečně zámek odkoupila a provedla do roku 1936… Zobrazit více
Poslední padlí války v Opařanech
Válečná léta v Doubravici u Nedabyle na základě zápisů obecní kroniky
Hned na úvod je třeba podotknout, že kronika obce Doubravice musela být na začátku druhé světové války, jako všechny jiné kroniky, odevzdána příslušnému okresnímu úřadu. Události, zaznamenané v této kronice, jsou tedy psané zpětně. V tomto případě bylo sepisování válečných let o to těžší, že během války zemřel tehdejší kronikář a nový kronikář neměl povědomost o žádných zápiscích z válečných let v obci, ani on sám si žádné nevedl.
Zápisy k letům 1939 – 1944 jsou velice stručné, většinou jednostránkové a týkají se především děním v tehdejším Protektorátu. Samozřejmě se mezi těmito zápisy vyskytují i události týkající se přímo obce samotné.
První takovou událostí byla rvačka při taneční zábavě, „která se odbývala v neděli 30. dubna, v místním hostinci Josefa Rezka čp. 22,.. ku které dali podnět přítomní muži německé národnosti ze sousední vesnice /Starých Hodějovic/. Při zábavě této byla taneční místnost jakož i obývací místnosti hostinského úplně zdemolovány.… Zobrazit více
Poslední dny války v okolí Nové Vsi u Českých Budějovic a Nedabyle
Konec války na tomto území vytýčeném obcemi Nedabyle (sousední Doubravice), Nová Ves u Českých Budějovic, Strážkovice, Komařice, Doudleby, Plav a Heřmaň, se nesl především v duchu procházejících ustupujících jednotek německé armády, především divizí Waffen SS a upchlíků z různých částí Němci okupovaného území. Hlavními daty, která poznamenala dění v této oblasti, ať již přímo nebo jen z doslechu, byl nálet na České Budějovice ve dnech 23. a 24. března 1945, 30. duben jakožto konec nacismu díky sebevraždě Adolfa Hitlera a pak první květnové dny, především pak 5. květen, tedy povstání v Praze, které provázelo nemálo zabitých převážně mužů i v některých autorkou zmíněných obcích. Na jednotlivé zmiňované události nahlédneme optikou zápisů z obecních kronik.
Podívejme se nejprve na odraz náletu na České Budějovice v kronikách. Tato událost je totiž jedna z mála, které se objevují v pamětních knihách téměř každé obce z již vytýčené oblasti. Hlavním důvodem bylo to, že… Zobrazit více
Španělská modrá legie v Nové Vsi u Českých Budějovic ve vyprávění obecní kroniky
Ačkoli bylo Španělsko za druhé světové války neutrálním státem, dovolil Francisco Franko, aby každý, kdo chtěl bojovat, aby do války šel, ovšem pod podmínkou, že bude bojovat výhradně proti bolševismu, tedy proti Sovětskému svazu, nikoli proti západní Evropě a Spojencům. Důvod tohoto počinu byl prostý, jednak Franco nechtěl porušit neutralitu Španělska a druhnak se cítil jaksi zavázán Hitlerovi za jeho pomoc během španělské občanské války.
S myšlenkou na vytvoření španělské modré legie (legion Azul) přišel španělský ministr zahraničí Ramon Serrano Suner. Toto uskupení vytvořené z dobrovolníků bylo Německem přijato 24. června 1941 v počtu 2612 důstojníku a 15 492 řadových vojáků (původní záměr bylo vyslat do boje 40 000 mužů, což se ukázalo jako zbytečné). Většinu tvořili veteráni z občanské války, čerství absolventi vojenské akademie v Zaragoze, španělští fašisté či pochlebovači režimu, kteří v tomto uskupení vycítili svou šanci na osvobození svých příbuzných z vězení. Velitelem modré divize se stal… Zobrazit více
Vzpomínka na dobu věznění v terezínské Malé pevnosti
Štverák Alois, obchodník
Narozen: 11.1.1903, Suchdol u Příbrami
Bydliště: Příbram II/183, v době okupace tamtéž
Doba věznění v Malé Pevnosti 15.3.1944- 28.7.1944
V době okupace jsem měl malý obchod se železářskými potřebami. Byl jsem ve spojení s hornickými skupinami. Horníci ke mně do obchodu často chodili. Dával jsem jim letáky a peníze na podporu rodin zatčených. Jinak jsem byl zapojen ve skupině Oliver- rozšiřovali jsme tištěné materiály, časopisy a staral jsem se o zásobování našich lidí.
Byl jsem zatčen 26.11.1943. Spolu se mnou byli zatčeni Spilka a plukovník Drnec. Zatýkal mne Müller a Neubauer z gestapa v Táboře. Týden jsme byli u soudu v Příbrami. V polovině týdne byla zatčena skupina rotmistra Prejzka a nás za týden odvezli do Písku. Prejzkovu skupinu odvezli do Pelhřimova.
V Písku bylo předběžné vyšetřování. Potom jsme pokračovali do Tábora. V Táboře jsme… Zobrazit více
Jindřich Majer
Bydliště za okupace: Březové Hory- Příbram
Životopis:
Jindřich Majer, řídící učitel na Březových Horách, okresní školní inspektor(in memoriam). Po absolvování učitelského ústavu v Příbrami prošel od března 1915 jako voják ruskou a italskou frontou. Po válce v únoru 1919 nastupuje místo učitele ve Světci u Bíliny ve zněmčeném hornickém kraji pod Krušnými horami. Zde začíná jeho plodná a neúnavná práce učitelská a osvětová, které věnoval všechny své síly a schopnosti. Jeho obětavá práce jej tak vyčerpává, že r. 1935 těžce onemocní a po dlouhé nemoci odchází na radu lékařů r. 1936 po 18-ti letech ze Světce na své nové působiště na Březové Hory. I zde se věnuje své milované škole a osvětové činnosti. Stává se starostou sokola v Podlesí, předsedou učitelské organizace v Příbrami, předsedou Sociální pomoci na Březových Horách a tamtéž i sbormistrem a dirigentem. Pořádá oslavy, přednáší, připravuje a řídí koncerty atd. Přitom… Zobrazit více
Deník Karla Hieke, aneb vzpomínky na konec války na Severu Čech
Deník, jehož řádky vám nyní předkládám, je jedna z mála památek na dědu mého přítele. Snažila jsem se o kvalitní překlad, z něhož by bylo patrno, jaký byl život v Šluknovském výběžku a blízkém okolí na konci války a další roky po válce. V době, kdy začal psát tento deník, mu bylo čerstvě 18, čekala ho vojenská služba, ať už povinná nebo služba u Volksturmu či Hitlerjugend (obé před koncem druhé světové války, povinná vojna ho čekala až o pár let později, když již byl ženatý). Jazyk originálu je němčina, ačkoli chodil do české školy a česky i mluvil, psát zřejmě tak dobře neuměl, aby si troufnul vést si deník v češtině.
Jak sami při čtení tohoto deníku zjistíte, nemělo obyvatelstvo Šluknovské ho výběžku, potažmo celého Československa, po válce nijak snadný život. Pokud Vás tedy tento deník donutí aspoň na chvíli se nad osudy těchto lidí zamyslet,… Zobrazit více
Historie obce Heřmaň
Dvorec Lhota
Obec Heřmaň leží cca. 12 km od Českých Budějovic. Od roku 1262 se dostala nedaleká obec Plav s okolními pozemky, tedy i územím, kde se dnes rozkládá obec Heřmaň, odkazem krále Přemysla Otakara II. klášteru Vyšší Brod. Po založení Českých Budějovic1 bylo území darováno právě vzniklému městu, ale roku 1292 bylo Václavem II. navráceno klášteru.
Aby se lépe využilo poddanské práce v Plavě, byl za vlády Lucemburků někdy mezi lety 1400- 1410 na místě dnešní Heřmaně založen dvorec Lhota, jehož pozůstatky tvoří základy dnešního stavení čp. 19.(viz foto na konci). Jeho hlavní funkcí bylo soustřeďovat práci obyvatel Plava na zúrodňování půdy kolem dvorce, kde se nacházel jen les. Krátce před vznikem Heřmaně obhospodařoval tento dvorec 70 ha polí a luk.2 Z těchto 70 ha bylo pak 42 ha rozděleno mezi 19 chalupníků v budoucí Heřmani, dále… Zobrazit více
Pomník padlých v Heřmani u Českých Budějovic
Jedním ze zlomových okamžiků historie obce Heřmaň (cca. 10 km od Českých Budějovic, založena vyšebrodským klášterem roku 1788) byla první světová válka, které se osobně účastnila celá řada heřmaňských rodáků. Na jejich počest byl na popud zdejšího občana Josefa Krátkého (*1883 Heřmaň- +1958 tamtéž; heřmaňský kronikář a poštmistr) roku 1921 zbudován pomník padlým rodákům z Heřmaně. Stavba trvala 10 měsíců od listopadu 1920 do 4. září 1921, kdy byl pomník slavnostně odhalen.
Místo pro pomník bylo vybráno v severozápadním cípu lesa při polní cestě z Heřmaně do nedaleké obce Plav (tato obec proslula nálezem množství mohyl z doby bronzové a halštatské). Pozemek potřebný k výstavbě daroval vyšebrodský klášter. Veškeré práce na pomníku provedli členové k tomuto účelu speciálně založeného Pomníkového kroužku, jehož předsedou byl sám pan Josef Krátký.
Pomník má tvar na kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan,… Zobrazit více
Nejnovější komentáře