Město Veselí nad Lužnicí  se v roce 1945 stalo pro okupační orgány velmi důležitým. V blízkosti železničního uzlu vznikl muniční sklad na tzv. „Klobasné“ v areálu bývalých lnáren. V areálu bylo uloženo velké množství munice a střeliva. Na nákladku a výkladku těchto materiálů měli Němci již značně omezený počet pracovních sil. Z tohoto důvodu byl do skladu povolán blíže neurčený počet německých spojeneckých jednotek Gruzínců. Tito Gruzínci, které Němci preventivně odzbrojili, byli dislokováni v obci Drahov a Zlukov. Z těchto vsí chodili na služby do zmíněného skladu. Jelikož blízkost fronty a i tak nedostačující počet pracovníků vyžadoval větší úsilí při expedici munice, byl v obci Drahov zřízený zajatecký tábor. Pro tento účel okupanti vybrali stodolu statku Bohuslava Hejdy v č.p 6.

Statek U Hejdů

Tento tábor měl i své označení – 4/412 Drahov. Do tohoto zařízení bylo umístěno 150 zajatců, toto číslo je nejisté, jelikož… Zobrazit více →

Blížící se konec války přinesl nový jev na stále ještě nacisty okupovaných územích – tzv. pochody smrti vězňů koncentračních táborů a válečných zajatců, někdy také nazývané „hladové pochody“. Nacistický režim se snažil ukrýt a zahladit stopy zločinů na vězních koncentračních táborů a snažil se je „evakuovat“ do táborů v Bavorsku. Již koncem ledna 1945 byli například mnozí obyvatelé Českobudějovicka svědky průjezdu „vlaku smrti“ s vězni z polských koncentračních táborů, kteří byli za venkovního mrazu –24 °C přepravováni v otevřených nákladních vagonech. Podél trati pak bylo nalézáno velké množství mrtvol. Nacisté před postupem Rudé armády evakuovali také válečné zajatce nasazené na práci ve východních oblastech německého a okupovaného území a nyní měli být přesunuti do zajateckých táborů ve středním Německu.

Zřejmě nejznámějším pochodem smrti v jižních Čechách je tzv. Volarský pochod. 4. května 1945 do Volar dorazilo asi 310 vyčerpaných… Zobrazit více →

V době, kdy byla situace na frontách taková, že bylo každému jasné, jak válka dopadne, potřebovali nacisté nějakým způsobem pozvednout morálku českým kolaborantům a především svázat se svým osudem řadu osobností českého národa, kterých si jejich okolí vážilo a kteří přitom často byli ve skutečnosti protinacistického smýšlení. Z těchto důvodů K.H.Frank u příležitosti 2. výročí smrti Reinharda Heydricha 4. června 1944, založil první a poslední protektorátní vyznamenání – „Čestný štít Protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava.“ Přitom sám Heydrich za svého života zřízení protektorátního vyznamenání odmítal, protože by dávalo Protektorátu charakter samostatného státu. Autorem výtvarného zpracování čestného štítu byl Max Švabinský. Poprvé uděloval K.H.Frank orlici 17. června 1944. Tehdy jí obdrželi členové protektorátní vlády, několik českých sedláků a dělníků a také několik vysloveně aktivistických kolaborantů. Podruhé K.H.Frank orlici uděloval u příležitosti 72. narozenin státního prezidenta Háchy 13. července 1944. Nyní vyznamenání získaly osobnosti… Zobrazit více →

Během poslední válečné zimy 1944-1945 obyvatelé Českobudějovicka začali postupně více a více pociťovat přibližování válečných front a konce Třetí říše. Zprvu to byly jen stále častější přelety spojeneckých bombardovacích svazů, ke kterým se brzy přidaly první útoky hloubkových letců na jihočeskou železnici. Ta zažívala stále větší dopravní nápor. Osobní doprava byla omezena na nejnutnější míru a trať křižovaly vojenské transporty munice, raněných a posledních armádních rezerv. Stále častěji se ale také objevovaly transporty zajatců a vězňů koncentračních táborů, které se ocitly příliš blízko spojeneckých vojsk a bylo nutné je „evakuovat.“ 17. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda hlavní město Polska Varšavu a rychle postupovala Polskem dál. V jejím dosahu se ocitl i pověstný koncentrační tábor Osvětim. Nacisté se nyní i zde pokusili zahladit stopy po svých zločinech a přesunout vězně do vzdálenějších táborů v Německu. 18. ledna byli vězni hnáni i několik desítek kilometrů k železničním stanicím v… Zobrazit více →

Severní Českobudějovicko je relativně malým územím bez důležitějších strategických objektů. Přesto v něm během posledních dvou válečných let došlo ke zřícení 5ti letadel, shozu nejméně 35ti leteckých pum a 9ti útokům hloubkařů na železnici.

Ve středu 23. února 1944 se v Dolních Slověnicích objevuje německý vojenský náklaďák s vojáky v pracovních uniformách. O důvodu jejich příjezdu se jako první dovídá starosta obce. Hned za vsí vznikne letecká střelnice pro výcvik pilotů Luftwaffe. Majitelé vybraných pozemků nemají šanci něco namítnout. Asi měsíc vojáci, ubytovaní ve zdejší škole, budují dřevěné pozorovatelny, cvičné terče a označení území střelnice. Pak se objevují první letadla – střemhlavé bombardéry Ju-87 Stuka. Svrhávají cvičné cementové bomby a postřelují pohyblivé terče. Stejně je tomu i 4. dubna 1944. Jeden z pilotů se téměř střemhlav blíží k vyznačenému cíli a v prudkém vybrání klesání vzhůru, odhazuje cementovou maketu 500kilové pumy. V … Zobrazit více →

Na začátku léta roku 1944 v obci probíhalo zatýkání obyvatel gestapem a rekvizicemi ukrytých potravin. Čím horší byla situace na frontách, tím neúprosnější byla okupační moc vůči jakémukoliv přestupku. Není proto divu, že si místní zpříjemňovali život takovými maličkostmi, jako byla nedělní návštěva kostela. O jedné takové neděli vyprávěl pan M. J.:

„Byla neděle, celá vesnice stála u pomníku padlých, po mši svaté se tu sešli i věřící a pan Dubský, který zde měl po celý rok své kolotoče a střelnici, otevřel. Všichni si užívali hezkého počasí a sváteční nálady, skoro by zapomněli na válku. Záhy se vesnicí rozneslo, že se k vsi blíží kolona německých tanků. Tanků bylo asi deset, proto se všichni schovali za stromy, pomník a statky. Když se v zatáčce u Kotlabů objevil první tank, celou ves obestíralo ticho. Vedoucí tank se dostával do převýšení, když tu najednou z otvoru pro… Zobrazit více →

Po uchopení moci Adolfem Hitlerem v Německu byla ohrožena republika a proto byla v květnu 1938 vyhlášena částečná mobilizace. Ta byla po krátké době odvolána. Druhá částečná mobilizace byla k 10. září 1938. O tom zaznamenáváme paměti některých bukovských občanů, jak je zapsal Fr. Švinger (ředitel školy), obecní kronikář a Adolf Malecha též z Dolního Bukovska.

V květnu 1938 když Německá armáda se začala stahovat k naší SZ hranici, byla za generála Syrového vyhlášená částečná mobilizace mladších ročníků. Naše oddíly obsadily pohraniční okresy a proto patrně se Němci neodvážili k přímému útoku. Poté následovaly tragické události spojené s politikou. Proto byla vyhlášena 2. mobilizace dne 10. září 1938 tedy 2 dny po pouti. Konala se právě schůze obecního zastupitelstva, když v tom náhle přerušili debatu o problémech v Polsku četníci. V ruce drželi seznam jmen. Přímo ze schůze vzali… Zobrazit více →

Jižní Čechy jsou krajem kde byla postavena nejstarší česká kamenná rozhledna (Kleť), avšak v celorepublikovém průměru je zde nejméně rozhleden a vyhlídkových věží. Tuto skutečnost si uvědomovali již členové KČT v období předmnichovské republiky a snažili se tento stav změnit. Jedním z těchto případů je rozhledna na Dunajovické hoře (505 m.n.m).  Původní návrh na stavbu dřevěné rozhledny vznikl z pera člena třeboňského odboru KČT ing. Vopičky. Rozhledna byla dvanáctimetrová, měla betonové patky, do kterých byla usazena. Odhalení věže proběhlo 5. června 1939, vzhledem k politické situaci, nebyl součástí otevření obvyklý slavnostní ceremoniál. Zanikla pravděpodobně v poválečné době. V literatuře se objevuje i spekulace o tom, že byla zničena nacisty.  V pozdější době pod bývalou rozhlednou vznikl kamenolom, který zapříčinil to, že jedna z betonových patek se uvolnila a spadla do prostoru bývalého lomu. Zde se nachází dosud. Pokud by jste chtěli nalézt zbývající základy této stavby, musíte jít… Zobrazit více →

V dnešním příspěvku si připomeneme vyčišťovací akce, které měly za úkol po kapitulaci pochytat  německé vojáky  v našem regionu. Tyto akce probíhaly od května do června 1945 a zúčastnili se jich jak sovětští vojáci, tak dobrovolníci z řad místních občanů.  Nejdříve se podíváme do Ševětína, kde dala podnět pro vyčišťovací akci blahosklonost velitele rudé armády. Dne 9.května 1945 právě probíhaly na návsi oslavy osvobození, vyhrávala kapela a probíhalo vítání vojáků Rudé armády. V tuto chvíli ve směru od Českých Budějovic přijelo německé nákladní auto s několika vojáky. Řidič spatřil sovětské vojáky na poslední chvíli a rozhodl se vozidlo otočit, přičemž spadnul do stoky a porazil stoletý strom „u Dvořáků“. Osádka vozu byla rudoarmějci zajata a odvedena k veliteli. Po chvíli sovětský důstojník pronesl krátký projev a německé vojáky propustil. Tito vojáci utekli přes „Trávníky“ k trati a odtud do Velechvínského polesí. Dle pamětnice ze Ševětína, tím… Zobrazit více →