Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně. 
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
Článek „Lesní křižovatka, která přitahuje smrt?“ – oprava a omluva
Ohledně tzv. křižovatky U Sloupu mezi Borkem a Chotýčany se vyskytují nepodložené informace o soukromém podnikateli, který zde měl být v 90. letech údajně zavražděn. Tato mylná informace se objevila i v našem článku o historii tohoto místa. Skutečnost je taková, že zde dotyčný tragicky zemřel při jedné z mnoha dopravních nehod, ke kterým v prostoru křižovatky došlo. Příbuzným se autoři omlouvají. Aktualizovaný článek naleznete zde.
Epidemie spalniček a chřipky v roce 1918 v našem regionu
Osud sedláka Josefa Měšťana z Dobřejovic
Kolektivizační proces v obci Dobřejovice zachytil ve své bakalářské práci Vít Janeček, který nám dal souhlas s jejím zveřejněním. V celém rozsahu ji najdete https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html. Zde je výňatek, který popisuje osud sedláka Josefa Měšťana, který byl označen za vesnického boháče, souzen pro nedodávky a sabotáž zásobování, několik let vězněn a jeho rodina byla vystěhována. Fotografie doplnila Kateřina Hieke. Zobrazit více
Vzpomínka na babičku Annu a její úspěch v chovu prasnic
Převážná většina žen ve vsi s láskou a obětavostí věnovala a troufám si říci že nadále věnuje, své celoživotní úsilí svým dětem, těžké práci v zemědělství i jinde a křesťanské víře. Toto vyprávění je o jedné z nich, prosté venkovské ženě, babičce Anně.
Dnes už nežijí ti, kteří ji poznali osobně a známe ji pouze z vyprávění. Přesto navždy zůstává v srdcích a myslích svých potomků. Čas od času si prohlédneme fotografie a představujeme si, jak to tehdy bylo. Po babičce nám toho mnoho nezůstalo. Rodný list, oddací list, jeden originální podpis na smlouvě trhové, dopis ministra, dvě fotografie a diplom. Zobrazit více
Monografie Dolního Bukovska
Badatel pan Dušák z Dolního Bukovska před několika lety napsal monografii zabývající se jeho rodným městečkem. Z důvodu velkého rozsahu této práce jsme nuceni naše čtenáře odkázat na web, kde je ke stažení. Přejeme příjemné počtení
https://ulozto.cz/!FnP4YG3g6V2X/dolni-bukovsko-doc
https://ulozto.cz/!WQ1FJayP/dolni-bukovsko-jpg
Kovářská tradice rodiny Zabilků
Kovářskou tradici rodiny Zabilků z Dobřejovic vystihuje článek novináře Jana Chmelíka, zveřejněný v tisku v roce 2005. Tímto děkujeme panu Ing. Sochovi za jeho zaslání a přepis.
Komu Pánbůh nenadělí, tomu kovář nenakove, ale Zabilkové byli machři.
„Kam chodíš do školy? Nebo se učíš? vyzvídal dobřejovický sedlák Kubeš. Zastavil si u Plzeňské zastávky mladého cyklistu, jestli nemá pumpičku. Potřeboval totiž dofouknout přední kolo. Kluk mu ji ochotně půjčil a mezitím co strejček vháněl vzduch do duše, dozvěděl se, že mládenec se učí u budějovického Dvořáka kovářem. „Sakra, to je škoda, že už nejsi hotovej, narovnal se pantáta. „Zrovna potřebujeme kováře. Ve vsi máme šedesát kobyl a nemá je kdo kovat“. „Třeba by si nechal říct táta“, kul železo patnáctiletý syn Václav I. „Taky je kovářem“.
A tak náhodné setkání přispělo k tomu, že Jan Zabilka, třetí v rodě „čertovského“ řemesla, se stal v Dobřejovicích obecním kovářem. Angažoval ho spolek šestnácti… Zobrazit více
Černé mletí v Purkarci roku 1942
Přídělový systém v období Protektorátu Čechy a Morava naprosto nedostačoval v zásobování obyvatel potravinami. V lepší situaci se nacházeli občané na venkově, kteří pak prostřednictvím černého trhu zásobovali mnohé obyvatele měst. Důležitou roli v nelegálním zásobení sehrávali venkovští mlynáři, kteří riskovali své životy černým mletím, ať už za úplatu, nebo zadarmo pro své známé. Zajímavý případ černého mletí popisuje kronika Purkarce, kde při této činnosti asistovali dokonce i místní četníci:
„S rostoucí nouzí o potraviny a časté kontroly působily, že lidé vymýšleli stále rafinovanější skrýše. Ku příkladu velmi dobrá skrývačka byla na kostelní věži a kostelní půdě, kamž žádná kontrola nikdy nepřišla. Došlo též i k žertovné příhodě, že nevědomky se lidé v noční době na hřbitově vystrašili. Čeho se lidé odvážili pro živobytí svědčí tento případ dle vyprávění poříčního strážníka Jana Dědiče. Na samotě u Ambrožů byl malý mlýn v … Zobrazit více
O budějovické rasovně neb pohodnici
České Budějovice jako královské město mělo již od pradávna hrdelní právo a tedy i svého mistra popravčího – kata. K jeho práci ale zdaleka nepatřilo jen vykonávání poprav a práva útrpného. Kat byl povinen se starat také o odstraňování mršin zvířat a vzteklých psů, a nebo také o vyvážení žump a odvážení sebevrahů k pohřbení za hřbitovní zeď. V menších městečkách, která nebyla nadána hrdelním právem, se o odklízení mršin a utrácení psů a nemocných domácích zvířat, staral ras, někdy také zvaný pohodný a někdy drnomistr. Společenské postavení pohodných bylo stejné jako u mistrů popravčích. Nebyli sice většinou lidmi poddanými a nemuseli robotovat, společnost jimi ale opovrhovala a stranila se jich. Poctivý měšťan pozbyl svou čest, pokud se ho dotkl kat nebo ras. A proto stejně jako mistři popravčí, také drnomistři žili za městskými hradbami, nebo na venkovských samotách, uzavřeni do svého společenství. Vzájemně si chodili za… Zobrazit více
Pomníček pilota u Lhotic
Případ loupeže stříbrných hodinek ruským vojínem
Osvobození Českých Budějovic Rudou armádou sice znamenalo ukončení německé okupace a nadvlády nacistů, ale dočasný pobyt ruských vojáků ve městě se po čase ukázal jako poněkud problémový. Stanice SNB ve městě přijala celou řadu stížností na chování ruských vojáků. Šlo o případy drobných krádeží, fyzického násilí, ale i znásilnění. Téměř vůbec ale nebyly zaznamenávány násilnosti páchané na německém obyvatelstvu v internačních střediscích (a to jak ruskými vojáky, tak osobami české národnosti). Ve fondu MNV České Budějovice se dochoval protokol o loupeži stříbrných hodinek, která byla projednávána ještě po více než roce od spáchání činu, tedy v době, kdy už sovětští vojáci ve městě dávno nebyli. Popisovaný případ sice dnes může působit poněkud humorně, ale doplňuje celkový pohled na atmosféru poválečné doby v krajském městě. Proto jako zajímavost zveřejňujeme dochovaný zápis z 8. července 1946 v plném znění:
„Jan Burián, studující, narozený 1926 v Suchém… Zobrazit více
Nejnovější komentáře