Úvod
Vítáme Vás na našich stránkách zabývající se historií mikroregionu, který jsme si sami vymysleli a vytyčili. Nedrží se žádných geografických hranic, vodotečí ani etnograficky rozdílných míst. Slouží pouze zájemcům o historii podle nás opomíjeného regionu.
Pokud máte nějaké připomínky, náměty, či chcete okomentovat uveřejněné články, napište nám prosím do návštěvní knihy. Tyto stránky se budou postupně rozšiřovat, tak aby uspokojily každého badatele našeho regionu…
Veškeré materiály na těchto webových stránkách podléhají autorskému právu autorů článků. Je zakázáno jakoukoli část jakkoli reprodukovat kromě kopií pro vlastní potřebu a kopií pro třetí stranu s uvedením zdroje (nikoli ale pro komerční využití).
Vyzýváme zájemce o historii, historiky a amatérské badatele z regionu severního Českobudějovicka, kteří by byli ochotni podílet se na tvorbě těchto stránek, nechť se laskavě ozvou na tento e-mail: severniceskobudejovicko@seznam.cz
Nabízíme v rámci sledovaného mikroregionu spolupráci s obecními úřady, občanskými sdruženími a dalšími subjekty ohledně výměny webových odkazů, pomoci s tvorbou historických článků na obecní webové stránky, do zpravodajů a vlastivědných publikací, dále pomoc s návrhy naučných stezek, vlastivědnými přednáškami a podobně.
Stránky byly založeny 28.8.2010.
Přehled připravovaných článků: kronikáři a archeologie, Osud kolaborantů v severním Českobudějovicku, Vzpomínky na rok 1968, očima dětí, architektonické památky a jejich historie:kovárny, mlýny, staré hostince, řemesla našich předků.
Připravujeme sérii článků o akci Kulak a vzniku JZD, proto hledáme pamětníky, znáte-li někoho kdo by se s námi podělil o svůj příběh, fotografie či dokumenty neváhejte nás kontaktovat na mailové adrese: hieke.katka@seznam.cz.
Výzva: Obracíme se na naše čtenáře s prosbou, v poslední době se zaměřujeme na opravy stávajících a obnovu zaniklých křížů.Máte – li nějaký vyřazený kříž doma, můžete nám jej věnovat. Poslouží dobré věci a naše krajina bude mít ráz takový jako před 50. lety.
Jeśli zależy Ci na bezpieczeństwie i chcesz mieć pewność, że wybierasz najlepsze kasyno online, warto odwiedzić stronę https://casinotop.pl/, to wiarygodny ranking kasyn, który przygotowany został przez ekspertów z branży hazardowej. Na stronie znajdziesz pełną listę kasyn dostępnych w Polsce, które oferują tylko bezpieczne i zaufane platformy do gry. Casinotop.pl pomaga także znaleźć kasyna z najlepszymi bonusami i darmowymi spinami, co stanowi świetną okazję na rozpoczęcie przygody z hazardem online. Warto zwrócić uwagę na recenzje i opinie innych graczy, które mogą pomóc w podjęciu decyzji, które kasyno wybrać.
Pamiętaj jednak, że hazard powinien być traktowany jako forma rozrywki, a nie sposób na szybkie zarobki. Warto ustalić limity wydatków i czasu spędzanego na grze, aby uniknąć nadmiernego zaangażowania. Wybierając odpowiedzialnie, kasyna online mogą stać się świetną zabawą i okazją do wygrania atrakcyjnych nagród. Ważne jest, aby grać w kasynach, które oferują sprawdzoną jakość oraz odpowiednie zabezpieczenia dla graczy, co pozwala cieszyć się grą bez obaw o bezpieczeństwo.
Nejnovější příspěvky
O vitínské bezhlavé kobyle
V místech dnešního mostu spojujícího Vitín se Ševětínem stával starší most, zvaný Pávků. V okolí tohoto mostu se od pradávna zjevovala bezhlavá kobyla. Náhodní svědci popisovali setkání tak, že uprostřed bezměsíčné noci slyšeli ržání a dusot koňských kopyt. Jedné noci se do blízkosti tohoto mostu dostala skupinka pocestných. O tomto místě již od jiných lidí slyšeli různá strašidelná vypravování o bezhlavé kobyle a proto čekali, zda i oni ji spatří. Náhle uslyšeli dusot kopyt a ržání a tak uhnuli aby nepřekáželi zřejmě spěchajícímu jezdci. Jaké však bylo jejich překvapení, když místo jezdce uviděli samotnou bezhalvou černou kobylu. Pocestní se rozutekli po okolních polích až doběhli do Ševětína. Teprve až před branou kostela se zastavili… Netušili však že kobyla je nepronásledovala, ale běhala jen kolem křižovatky, kde se zjevovala. Místní mládenci, kteří se za nějaký čas vraceli od muziky, také ze strachu, že uvidí bezhlavou kobylu, oním místem… Zobrazit více
O vlkovské pannence Marii
Vlkov je malá vesnička vzdálená jen několik kilometrů od Ševětína, kdo ji nezná, možná by i přejel odbočku k ní vedoucí… A přesto je to vesnička krásná a zajímavá a zajímavá je i naše pověst.
Kdysi ve Vlkově bydlela žena s mužem, neměli děti, ale usilovně se o ně snažili. Žena chodila ke Kozlovskému potoku, k brodu a zde se modlívala. Jak patrno, její manžel měl dost těžké práce v lese a na chudém poli, a její zálibě pro modlení příliš nehověl. Když jednou se žena vydala na pouť do Maria am Zell ,její manžel jí pravil:’to je Panna Maria Němka, že za ní musíš do Němec? nebo je němá a mluví jen tam?“Zkrátka se rouhal a žena raději vyrazila na pouť. Po několika letech se jim narodil syn, zdravý a šikovný, S postupem času si však povšimli jedné vady. Syn byl němý a žena si uvědomila,… Zobrazit více
Zabitý rybník
Původ jména tohoto malebného rybníčku, ležícího nedaleko cesty, která spojuje osadu Švamberk s Drahotěšicemi se vypravuje dvěmi pověstmi. Dle první se praví:
Pozdě večer jel panský posel se spěšinou přes hluboké hvozdy kolem Ševětína. Posel pospíchal jak jen mu to kůň dovoloval. Za doručení zprávy měl slíbenou tučnou odměnu. Byla temná noc, bez svitu měsíce, cestu však posel znal dobře a tudíž si umanul, že pojede zratkou, přes rybníček v lesích. Bohužel, jakmile posel vjel na hráz rybníka, koni se smekla podkova na hladkém kameni a oba spadli do hluboké vody rybníka. Oba dva našli ráno utopené dřevaři a na památku utonulého posla a koně rybník nazvali Zabitý.
Druhá pověst je spíše moderního ražení, podle které zde byla na sklonku války svedena bitva mezi vojáky ruské a německé vojáky. Vítězní ruští… Zobrazit více
Tleskající strašidlo na Babě
Před lety šel jeden vitínský myslivec o dušičkách na čekanou, na vrch Baba. Zde nedaleko mohyl usedl na vysoký posed a čekal na kance. Když bylo kolem půlnoci a v lese nebylo slyšet ani hlásku, ani zvěře. Náhle myslivec zpozorněl. Nedaleko jeho posedu uslyšel tlesknutí. Myslel si, že nějací opozdilci z vitínské hospody se snaží zkrátit cestu do Drahotěšic či do Ševětína. Když uslyšel druhé tlesknutí a žádné hlasy , bylo mu to již velmi podezřelé a proto se snažil zjistit odkud tleskání přichází. Po nějaké chvíli šlyšel další tleskot, ale nebylo to jednotlivé tlesknutí, ale jako když tleská skupina lidí do rytmu nějaké neslyšitelné hudby. V tu chvíli myslivec zjistil, že zvuky se nesou od vitínského mohyliště, ale nikde nikoho neviděl. Proto sebral pušku, hodil si jí na rameno a rychle odešel z lesa. Od toho dne již na tato místa nikdy nešel večer.
Vlčí jáma u Velechvína
K vlčím jamám se váže mnoho pověstí a zkazek. Tato pověst je z Kolného.
Před mnoha lety bydlel ve Velechvíně hajný, muž velkého vzrůstu, velké autority, zkrátka správný hajný. Tento hajný se vždy rád kasal, že se nebojí ničeho. To dokazoval i tím, že každého pytláka pořádně vyplatil na místě a takový pytlák se Velechvínu vyhýbal obloukem.
Jednou večer se hajný rozhodl, že si zajde do hospody v Lišově. Cestu znal velmi dobře, jak by ne, znal v lese každý kámen. Když došel do Lišova, potkal známé zelené kamizoly, a to v hospodě nikdy nezůstane jen u jednoho piva…. Když již hospoda zavírala, vyrazil hajný zpátky domů. Cesta mu ubíhala vcelku dobře, až na nějaký ten kotrmelec o kořen. Když došel k místu zvanému „Vlčí jáma“, povšiml si, že z jámy se nese nějaký zvuk, přišel proto blíže…Moc akloholu, však udělala své a hajný spadl do jámy. Když se… Zobrazit více
Bukovské pověsti
Jako každé město nebo městečko má i Dolní Bukovsko svoje pověsti. Jsou to jednak pověsti psané, kterých je devět a jsou zachyceny v historické práci o dějinách obce a také pověsti předávané ústním podáním, které jsou tři.
Jak v Bukovsku natahovali lavici
Hlavou obce byl purkmstr, který měl k ruce 18 konšelů. Při zasedáních sedával purkmistr v čele v křesle a konšelé ve třech lavicích po šesti. Jednou v létě se při zasedání jedna vetchá lavice zřítila. Zavolali tedy místního truhláře, aby zjistil, jak je třeba lavici udělat dlouhou. Udělal na prkně čáru a odešel. Byl nimra, s prací nechvátal, konšelé také nechvátali, protože pokladnice byla v té době prázdná. A tak byla lavice dodána až za půl roku. To už byla zima a konšelé přišli na zasedání v kožiších, protože se šetřilo na otopu. Sedli na novou lavici, ale ouha, vešlo se jich na ní jenom pět a na… Zobrazit více
Jak v Bukovsku tahali kozla na kostel
Jednoho dne bukovští zjistili, že v okapech kostela mají netřesky a celou střechu pokrytou vrstvou mechu. Přemýšleli, tedy tak se obojího zbavit. Nabídku klempířů odmítli, s tím, že byla příliš drahá. Koumali jak nelítostný porost odstranit. Jeden z místních přišel s nápadem, že by bylo možné dát na střechu kozla. Ten jí rád bodlák a jiné tvrdé rostliny, nehledě na to, že jiné využití pro něj zrovna nemají. S nápadem všichni souhlasili. Jenže jak dostat kozla na střechu? Kozla zkusili táhnou po schodech do kostelní věže, ale jakmile jej dotlačili na první dva schody, tak jim utekl pryč. Když peripetie s kozlem viděl jeden krajánek, poradil jim, aby kozla vytáhli na střechu lanem. Jak bylo poraděno, tak uděláno. Za obojek přivázali lano, přehodili přes kladku zvonu, ve věži a začali tahat. Když už kozel byl v dobré polovině začal vyplazovat jazyk. Všichni propukli v radostný jásot… Zobrazit více
Osud krčmáře Kokošky
Jeden jediný dům ve vsi převyšuje všechny ostatní. Byl postaven roku1470 na nejlepšík místě na skále. Jeho základy jsou pevné, stejně jako jeho zdi. Ale stejně se na něm střídali majitelé jako na jiných gruntech a vyhořel zrovna tak jako ty doškové chalupy a chaloupky. Stojí uprostřed návsi a patříval k hájenskému řádu, jest tzv. Ruoženský lán.
Ke gruntu patřívala i krčma a tak hladoví soldáti ranami do vrat vzbudili krčmáře Kokošku a dali se do pití. Když se notně namazali, začali obětěžovat ženu Kokoškovu, která po malém byla a to krčmáře tak rozhněvalo a pobouřilo, že vytáhnul bejkovec a štědřil jim rány hlava nehlava.
Ovšem dopadlo to špatně, vojáci rázem vystřízlivěli, když se o jejich kůži jednalo a Kokošku těžce raněného vhodilil do studeného kamenného sklepa zbudovaného ve skále, kde on do rána skonal.
Lidé ze vsi, když uslyšeli lomoz vzali každý co po ruce měl a… Zobrazit více
Kříž „U vojáků“ v Chotýčanech
Byla tenkrát krutá zima. Do poloviny osmnáctého století scházelo přesně osm let, když přepadli od západu tuto krásnou zemi Bavoři a Francouzi a pletnili jí a plundrovali.
Tady od Čihadla bylo všechno za noci jako na talíři, kde už soldáti jsou, všechno se vědělo, tady se hlídalo dnem i nocí, ve vršku byla křížem prokopána chodba sem a tam na všechny strany, pod zemí neviděna a teplem země chráněna.
Ohně planuly napřed v Pošumaví, přelétly nad Zbudovská blata a už často přicházeli utečenci mířící k východu. Roztrhaní, nemocní a hladoví, hledali často mezi sebou členy svých rodin, kteří se na útěku byli ztratili. Na zádech nesli svoje malé děti, všichni na kost promrzlí, hledali útočiště po vesnici alespoň na chviličku.
Vyprávěli o cizím vojsku, jak krutě počíná a ženy znásilňuje, děti pobíjí a muže zajímá, dobytek všechen odvádí a hostiny na cizí účet si dělá.
Běda kraji, který soldateska zvlčilá… Zobrazit více
Sv. Hubert v poněšické oboře
Sv. Hubert je patronem myslivců a lovců, proto nás nepřekvapí, že pomník tohoto světce stojí v nové poněšické oboře. Těchto pomníků je v naší zemi více, tento je však unikátní i tím, že se k němu váže tato pověst:
Jednoho teplého večera se kníže Schwarzenberg vydal na lov do své obory. Doprovázen svým věrným druhem nasedli do kočáru a zamířili ke svému oblíbenému místu. Nad jejich hlavami však hvězdnou oblohu zahalily těžké mraky. V létě se stává, že se počasí z ničeho nic změní. Proto se tmavé mraky změnily v bouři. Ve chvíli, kdy se ozval první hrom, se koně splašili a vydali se i s neovladatelným kočárem po strmé lesní cestě. Když situace vypadala již beznadějně koně zastavili. Kníže a jeho průvodce vystoupili z kočáru a šli se podívat, co způsobilo záhadné zastavení. Přímo před koňmi ležel spadlý strom, který snad v důsledku… Zobrazit více
Nejnovější komentáře