Sázení křížů tentokrát v Čakově. Na zdejším hřbitově jsou pochování příslušníci Stráže obrany státu Václav Klimeš a Petr Sládek, kteří padli v září 1938 v jihočeském pohraničí v boji se Sudetoněmeckým Freikorpsem. Čakovský rodák z čp. 7 Václav Klimeš byl v kritickém roce 1938 jako dozorce finanční stráže zařazen k 13. družstvu Stráže obrany státu. 22. září 1938 přepadlo asi 150 příslušníků Freikorpsu pohraniční obec Cetviny, odzbrojilo a odvleklo na území Říše tamní družstvo SOS. U 13. družstva SOS na kótě 646 se dobrovolně přihlásili Václav Klimeš a četař Karel Boneš, že jako pátrači zjistí, co se v Cetvinách stalo. Na místo vyrazili na Klimešově motocyklu, projeli obcí Tichá a v dálce před sebou spatřili skupinu osob v čs. uniformách. Pokračovali tedy v cestě, ale netušili, že jde o dezertéry německé a maďarské národnosti, kteří na ně následně zahájili palbu. Klimeš s Bonešem seskočili z motocyklu a palbu opětovali. Dezertéři… Zobrazit více →

Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více →

Zobrazit více →

Tento příspěvek je jen nástinem problematiky skautingu a trampingu v našem mikroregionu před druhou světovou válkou. Téma je příliš závislé na ochotě pamětníků a majitelů osadních kronik a dalších podobných památek. I když se první trampové začali v Čechách objevovat už před první světovou válkou a stejně tak skauting u nás Antonín Benjamin Svojsík založil již roku 1911 (mezi 13 chlapci, kteří se účastnili Svojsíkova historicky prvního skautského tábora v Orlovech roku 1912, byli i tři studenti z Českých Budějovic), přišel pravý boom těchto hnutí až v době první republiky, především pak ve 30. letech.

V roce 1921 již existovalo v Českých Budějovicích 8 skautských oddílů (z toho 2 dívčí a 1 vodní), ale na venkov skauting pronikal spíše jen výjimečně. Zde fungovaly pro určitou výchovu mládeže prakticky jen tělovýchovné organizace typu Sokol. Ale právě venkov se stal cílem městských skautských oddílů za… Zobrazit více →