Severní Českobudějovicko Třeboňsko je uměle vytvořený mikroregionu vytvořený pouze pro potřeby tohoto článku, na jihu je ohraničen vsí Strážkovice, na východě vsí Mlákou, na severu Žimuticemi a Dráchovem a na západě vsí Purkarec. Tento mikroregion se nedrží žádných horopisných, katastrálních map, okresů či etnografického regionu, jedná se pouze o území ohraničené těmito vesnicemi.

Především od  19. století vznikaly v naší krajině různé kříže a křížky. Většina z nich měla prostý nápis, upozorňující na skutečnosti, které vedly k jejich vybudování, ať už radostné, či vzniklé zármutkem nad ztrátou blízkého, a tím spoluutvářely naší krajinu, tak jak ji s určitými odchylkami známe dodnes. Po první světové válce však začaly vznikat kříže, které měly jedno společné, a to, že byly postaveny na památku padlých příbuzných, či nezvěstných. Jednalo se o jakýsi soukromý pomník padlých, či kenotafický hrob.[1] Takovéto kříže bývaly kupříkladu umisťovány v blízkosti rodného domu. Tento… Zobrazit více →

Potřeba kvalitního uhlí vedla českobudějovickou těžební společnost v čele s Tomášem Taschkem k zahájení těžby antracitu. Po neúspěšných pokusech v l. 1801, 1821 a 1844 byla těžba konečně v roce 1853 zahájena, ale po třech letech opět přerušena, protože se nevyplácela. Těžní věže na ložiscích antracitu mezi Lhoticemi a Úsilným krátce ožily ještě v roce 1890 a naposledy za druhé světové války¹.“Dělníci nacházeli práci v antracitovém dole“Etna“ ve Lhoticích, kde asi od roku 1930 v nedostatečně vybaveném dole těžil se antracit. Hlavně pak přes celou válku nacházelo zaměstnání v dole mnoho dělníků z okolních obcí.“²Krátce po válce na šachtě pracovali němečtí zajatci, kteří jednoho dne uprchli. Hlídač Kročák svěřenou pistolí jen několikrát vystřelil do vzduchu…Zánik dolu způsobilo zatopení spodních pater vodou i se zařízením. Tím těžba antracitu ve Lhoticích končí. Zbyly jen prázdné betonové násypky, haldy hlušin, pamětní deska na zdi bývalé kanceláře a… Zobrazit více →

Stavba opevnění[1] a rostoucí ohrožení státního území se přirozeně promítly i do kronik a pamětních knih zdejších městeček a obcí. Do té doby byla oblast jihu Čech pro obranu víceméně nevýznamná, stály zde jen uzávěry starších objektů z roku 1936.[2] Po březnovém „anšlusu“ Rakouska se ale koncepce zdejší obrany radikálně změnila.

Jako doplnění ke článku kolegy Ciglbauera si dovolím uvést navíc několik zápisů z kronik z oblasti 2. HOP (úseků 144, 146 a 148). Tyto úseky jsou ostatně popsány v již v citovaných knihách pana Láška i pana Solpery.[3]Zápisy kronik je z časového hlediska možno rozdělit na 2 skupiny: a/autentické přímo z roku 1938 a b/ dopsané dodatečně po roce 1945. Těch několik „protentokrátních“ let mohlo samozřejmě nechat stopy na paměti kronikáře. Samozřejmě se promítá i nová politická situace po květnu 1945 a orientace na SSSR. Zápisy nepopisují většinou stavbu pevnůstek detailně, i… Zobrazit více →

Reklama byla vždy důležitá při prodeji, ne jinak je tomu i dnes. Ale jak vypadala reklama ve 30. letech 20. století na jihočeském venkově? I na nejmenších vsích našeho regionu můžeme dodnes spatřit zachovalé reklamy na různá řemesla, jindy služby či výrobky. Nejznámější jsou reklamy na zubní pasty Thymolin, které jsou dodnes patrné na trase bývalé státní silnice, České Budějovice- Praha. Příkadem může být reklama ve Vitíně na domě čp. 96, dále v Dyníně na Hradině naproti dnešnímu silu a u nádraží v Ševětíně. Posledně zmíníme skupinu reklam na obchodní dům s oděvy u Tvrdíků v Týně nad Vltavou.Tyto můžeme dodnes spatřit na hospodářské budově na Hroznějovické návsi a ve Štipoklasech na statku č.p.10, kde byl tento nápis nalezen během rekonstrukce omítky. Dle výpovědi majitelky bude tento nápis zachován. Je až s podivem, že se tyto nápisy dodnes zachovaly. Nabízí se otázka, zda přežijí i zateplování starších domů.

Dopravní nehody při kterých každým rokem přichází stále více lidí o život existují již od počátku motorismu. V dobách minulých, kdy nebyl motorismus tolik rozšířen jako dnes, byly sice tragické nehody ojedinělé, ale docházelo k nim. Například ve třicátých letech, konkrétně roku 1932, kdy přišel o život jeden z těch, kteří dbali na pořádek a bezpečnost lidí. Byl jím velitel četnické stanice v Ševětíně vrchní strážmistr Václav Straka.

O této dopravní nehodě máme prozatím čtyři stručné prameny, ač se jistě časem podaří nalézt další, například v archivu ministerstva vnitra. Pro připomínku památky Václava Straky nechme vyprávět alespoň ty které známe:

Rok 1932 přinesl do Ševětína hned dvě tragické události, jak nás informuje zápis v obecní kronice: „Dne 21.VIII. 1932 vyžádal si „Žár“(rybník – pozn. autora) smutnou oběť v podobě 27. letého dělníka z lomu, rodem Maďara ze Slovenska.

 … Zobrazit více →