Výpovědi pamětníků
Koncentrační tábor Hradištko a jeho souvislost s obcemi Vitín a Ševětín
Roku 1943 vznikl na soutoku řek Vltavy a Sázavy, nedaleko obce Hradištko, koncentrační tábor, který spadal pod kmenový koncentrační tábor Flossenbürg. Byli zde internováni Němci, Francouzi, Italové, národnosti sovětského svazu a také Španělé. Tito vězni byli využívaní na otrocké práce ve vojenském výcvikovém prostoru SS Böhmen. Kromě klasických zemních prací při budování nacistického cvičiště byli vězni nasazováni na stavby cest, kanalizací apod. Ač byl tábor malý, režim zde byl hodně tvrdý.
Na konci války se Němci snažili zahlazovat stopy svých zločinů a začali systematicky likvidovat tábory. Jelikož se k Protektorátu Čechy a Morava nezadržitelně blížila vojska Rudé armády a spojenců, rozhodl v dubnu 1945 velitel tábora Lange a jeho pobočník Kusse o likvidaci 48 vězňů, které nechali zastřelit.
Tábor byl 26. dubna 1945 německým velením rozpuštěn a zbylí vězni měli byli transportováni vlaky do nechvalně proslulého Mauthausenu.
Vlak s transportním číslem 94 -803, který byl… Zobrazit více
Pomník španělskému vězni ve Vitíně
V prvních květnových dnech roku 1945 byla situace v našem okolí velmi výbušná. Německá armáda procházela morálním rozkladem, v okolí se vyskytovala vojska slovenská, maďarská, ruské osvobozenecké armády a mnoho set civilistů, kteří utíkali před vojsky rudé armády. Je až překvapivé, že v této době německá mašinérie pokračovala s neústupnou přesností. 8. května projížděl ševětínskou železniční stanicí zvláštní vlak s číslem 7864, který vezl vězně z několika německých koncentračních táborů. Jedním z těchto „evakuovaných“ táborů bylo Hradištko. Tímto koncentračním táborem prošlo za jeho existenci i 38 španělských státních příslušníků, ze kterých 13 zemřelo, 19 bylo osvobozeno a 6 navždy zmizelo. V sousední železniční stanici Chotýčany vlak zastavil, přičemž zde došlo k události, kterou popisuje pamětní kniha místního drážního úřadu takto: „ „V úterý 8. května projel mimořádný vlak zajatců stanicí. Zajatce hlídali členové SS . Ve stanici se pokusili 4 zajatci o útěk. Jeden z nich zaplatil tento pokus životem.… Zobrazit více
Zápisky kmotra Josefa Jelena z Chotýčan z války r. 1914 -1918
Vzpomínky na moje mládí a první světovou válku
Vážení čtenáři, předkládáme Vám vzpomínky pana Josefa Žižky z Bílé Třemošné, který se zde narodil v roce 1891. V březnu 1912 narukoval na vojnu s 18. regimentem do Bosny a Hercegoviny, kde i o dva roky později zažil svůj první křest ohněm. Autor ve svých pamětech vzpomíná nejen na válku na Balkáně, ale i na italské frontě, kde bojoval až do kapitulace rakouské armády. Svoji vojenskou činnnost uzavírá na Slovensku v roce 1919. Uveřejněný text začíná na str. 10, předchozí snímky nebylo dovoleno zveřejnit. Strojopis tohoto textu pochází z roku 1974 a vznikl v Pardubicích.
Roty zlodějů ohrožují český jih
Čertovy obrázky v Dyníně
Dobřejovice 1490 – Dobřejovice 1990
V dnešním příspěvku Vám představujeme zajímavé dílo, které pochází od čtveřice badatelů z Dobřejovic. Ve své práci popsali minulost obce od předhistorických dějin až do roku 1990.
Vznik obce, osídlení, první písemná zmínka, název
Dostupné a hodnověrné údaje o vzniku Dobřejovic zatím nemáme. Právem se však domníváme, že již v pravěku zde lidé pobývali, o čemž svědčí důkazy kterými jsou mohyly. Na současném katastrálním území Dobřejovic se nachází cca 14 mohylových pohřebišť s přibližně 143 mohylami, pocházejícími z různých dob, od doby bronzové, až po kulturu slovanskou, tak jak jsou vedeny ve Státním seznamu památek. K trvalému osídlení českým obyvatelstvem však pravděpodobně dochází od 10. do 12. století, jak uvádějí historici. Osidlování je postupné a dlouhodobé. Přeneseme se však přes několik staletí o nichž jsou známé jen všeobecné údaje a nic konkrétního o Dobřejovicích, až do staletí pozdějších. Ve 13. století byl založen hrad Frohburg – Frauenberg – Hluboká,… Zobrazit více
Dopis z Dobřejovic
V dnešním příspěvku se seznámíme se zajímavým dopisem, který pochází ze sbírky chotýčanského kronikáře V.Tomse, který jej zdědil po svém tchánovi, předešlém kronikáři. Kdo jej napsal není známo, nicméně je datován k 2. 3. 1969 a je plný údajů a pověstí, které se váží k obci Dobřejovice. Pro účely příspěvku byl lehce upraven a nyní Vám jej předkládáme.
Dobřejovice 2/3 69
Vážený příteli.
Na Vaší žádost, nemohu úplně všechno odpovědět. Toto jsem vypátral. Obecní kronika: Kaple byla postavena v roce 1870, 29. května 1871 vysvěcena, což byla první pouť. Má být ve slohu románském a postavil ji Ondřej Debřička. Kříž na rozcestí k Hluboké postavil na svém poli Líska, kdy a proč, jsem nevypátral ani v kronice, ani od pamětníků. O historii chalupy Novotných není v kronice ani zmínka, ale od pamětníků jsem zjistil, že tato chalupa vyhořela celkem 12 x. Majitel po žních… Zobrazit více
JUDr. Lumír Čech – vzpomínky na továrnu Leichtbau v ČB
JUDr. Lumír Čech
* 8. 10. 1923 v Záluží u Mostu
bydliště v roce 1939: Záluží u Mostu, v roce 1939 se odstěhoval do Českých Budějovic
místo práce: Land und See – LEICHTBAU GmbH Werk Neumünster,
pobočka České Budějovice
období v němž zde pracoval: 1942-1945
pracovní zařízení: pomocný dělník, kancelářská síla a obchodní zástupce
povolání před válkou: student, maturoval v květnu 1942
politická příslušnost: bezpartijní
(Nahrávku pořídil dne 17. 12. 2003 a přepis provedl dne 26. 12. 2003 Tomáš Kadlec)
Věděl jste o tom, že někteří Češi pracovali v nacistickém Německu již před válkou?
Věděl jsem o tom, že někteří tam pracovali těsně před válkou. Když už tedy bylo možno dostat v Německu práci pro naše lidi, tak dokonce znám jednu rodinu, kterej tam odjel i se synem. Dobrovolně. Jejich podmínky potom byly samozřejmě poněkud lepší než těch, kteří tam… Zobrazit více
Rozhovor se stíhačem RAF Jiřím Maňákem
Jiří Maňák
Narozen 16. prosince 1916 v Českých Budějovicích
- 6. 1939 – ilegální odchod do Francie
Září 1942 – duben 1943: Anglie, 182. peruť, velitel letky
Květen 1943 – srpen 1943: Anglie, velitel 198. perutě
Sestřelen 28. srpna 1943
Do konce války v zajetí jako Brit James Manac
Návrat do vlasti 24. 8. 1945
Záznam byl natočen 6. 4. 1989 v Praze v bytě Jiřího Maňáka. Otázky kladla Hana Šafránková-Jirmusová. Přepis provedl dne 21. 2. 2004 Tomáš Kadlec. Přepis autenticky odpovídá zvukové podobě. V textu se vyskytují četné anglicismy, jejichž verze zůstala zachována.
(Slova, s jejichž přepisem si nejsem jistý, ponechávám tučně.)
Jiří Maňák
Mohl byste říct, jak jste se k létání dostal? Kdo stál u těch vašich počátků?
No, já za svoje začátky lítání vlastně děkuju svému tátovi. Ten byl prostě profesorem matiky a fyziky, a ten prostě dělal do všeho.… Zobrazit více