Svatba.

Svatby se konaly v masopustě, vyjimečně (!) jindy. Byl v těch dnech čas dobře je připravit, zabezpečit jídlem, mohly se v klidu dobře oslavit. Vždyť to byl závažný krok mladých lidí do života, velká změna na chalupě, živnosti.

Předcházelo jí namlouvání mladých při muzikách a u okýnka. Velkou úlohu hrálo ujednání rodičů obou stran. Byl tu majetek, který se předával do rukou nových hospodářů, a s ním byly spojeny různé rodinné povinnosti, závazky ke všem, kdož na živnosti pracovali a měli zákonem zaručeno právo na podíl. Mladý hospodář přebíral zodpovědnost za své nezaopatřené sourozence, za jejich vybytí, i starost o staré rodiče, vejměnkáře.

Mladé páry sledovaly nejen báby na soudné stolici v hospodě, ale i družba. V každé vesnici byli jeden dva takoví řeční lidé, kteří si přivydělávali při svatbách. Vedli v patrnosti, kde bude jejich pomoci a služby třeba. Často i sám družba dal svatbu dohromady, dohodil nevěstu,… Zobrazit více →

Léto.

Máj. – máje.

Třetí část tohoto dílka se zabývá hrami, které obvykle hrály děti na jaře. Zvláštnosti v gramatice či slohu jsou opět označeny tímto znamením: (!).

Jarní hry.

Jaro.

 Narodila jsem se ve Staňkově v Chlumu u Třeboně a žila tam se svými rodiči a sourozenci, začíná své vyprávění paní Růnová. Na Hlubokou jsem přišla asi před 65 lety. To už jsem byla vdaná, první dceři bylo asi 10 měsíců. Můj muž byl elektrikář, pracoval na hlubockém elektrotechnickém učilišti na internátě. Bydleli jsme u kapličky v Zámostí, tam se nám narodily další dvě dcery. Když byly větší, šla jsem do práce.