Památky na padlé vojáky C. K. armády do konce I. světové války v regionu severní Českobudějovicko a Třeboňsko

Severní Českobudějovicko Třeboňsko je uměle vytvořený mikroregionu vytvořený pouze pro potřeby tohoto článku, na jihu je ohraničen vsí Strážkovice, na východě vsí Mlákou, na severu Žimuticemi a Dráchovem a na západě vsí Purkarec. Tento mikroregion se nedrží žádných horopisných, katastrálních map, okresů či etnografického regionu, jedná se pouze o území ohraničené těmito vesnicemi.

Především od  19. století vznikaly v naší krajině různé kříže a křížky. Většina z nich měla prostý nápis, upozorňující na skutečnosti, které vedly k jejich vybudování, ať už radostné, či vzniklé zármutkem nad ztrátou blízkého, a tím spoluutvářely naší krajinu, tak jak ji s určitými odchylkami známe dodnes. Po první světové válce však začaly vznikat kříže, které měly jedno společné, a to, že byly postaveny na památku padlých příbuzných, či nezvěstných. Jednalo se o jakýsi soukromý pomník padlých, či kenotafický hrob.[1] Takovéto kříže bývaly kupříkladu umisťovány v blízkosti rodného domu. Tento typ je v námi sledovaném regionu zastoupen křížem Antonína Bartušky u Kostelce a Adolfa Kroupy ve Strážkovicích. Jiné byly stavěny na rodinných pozemcích, například Strejčkův kříž u Lhotic na „Strejčků poli“[2]. Jiné zaevidované kříže byly postaveny na rozcestích, jako pamětní kříže uZáblatí u Lomnice nad Lužnicí a Drahotěšic, Josefa Bašty z Mláky a přímo u komunikace Srncův kříž u Purkarce, Farkův kříž u Zalin aŠtěrbův u Zalin. Velmi atypickou památkou na padlého vojína FrantiškaTrávníčka, je okenní vitráž v kostele sv. Martina v obci Žimutice. Na zaniklém hřbitově okolo kostela sv. Martina v Žimuticích se můžeme setkat s dalším zajímavým pomníčkem na padlého vojína, který je zároveň i  jeho vlastním hrobem. Jedná se o hrob Jana Ambrože z Dobšic.[3]

Poslední zmiňované pomníky jsou umisťovány na hřbitovech, např. na Modré Hůrce se nachází hrobka rodiny Houšků. Na kamenném pomníku je fotografie padlého Jana Houšky. Zda se jedná o kenotafický hrob, či zde byl pohřben voják zemřelý v lazaretu v dosahu rodné vsi, je otázkou, na kterou neznáme odpověď a ani tento článek se tímto tématem nemůže blíže zabývat. Posledním v této skupině je velmi netypický pomníkVáclava Sokolíka na hřbitově v Dolních Slověnicích, který je zároveň proveden jako pomník padlým krajanům ze vsi Horní Slověnice. Na spodní části pomníku je dokonce i fotografie hrobu Václava Sokolíka v Itálii.

Uvedené kříže či jiné památky na padlé vojáky do konce 1. světové války v tomto příspěvku jsou dnes jen zlomkem původního stavu. Většina křížů zanikla úmrtím posledních pečovatelů, lidí citově spojeným se vzpomínaným, likvidací vandaly a rozšiřováním cest či scelováním polí. Posledním zmiňovaným způsobem zanikl Čechův kříž v Ševětíně, který údajně byl postaven nákladem rodiny jako projev díků za syna, který se vrátil živý a zdravý z totálního nasazení. Tento kříž by byl dnes úplnou raritou, jelikož byl postaven po roce 1945, tedy mimo námi sledované období, a pro živou osobu. Vzácnost této zaniklé památky můžeme spatřovat také v doznívající tradici, která po roce 1945 byla více zaměřena na padlé hrdiny, o něž přišla společnost spíše, než rodiče, případně žena či děti.

 

Seznam popsaných památek s popisem:

1, katastrální území, 2, popis pamětního kříže, 3, opis textu kurzívou, 4, vzdálenost od nejbližší vsi, 5, případná poznámka.

 

Březinka u Kardašovi Řečice – Kamenný kříž před zahradou rodinného statku s vojenskou fotografií a nápisem na podstavci.

Na památku

Vojtěchu Skůpovi

v Omsku v Rusku

24.VI.1916. Stár 28 R.

 

Břilice – kamenný kříž v soukromé zahradě v Břilicích blízko hlavní silnice. Pomník zhotovil J. Vojc z Lišova.

Na památku Josefu Kubalovi z Břilic

narozen roku 1886

ztracen cestou přes Albánii roku 1915.

Synu drahý, v srbském zajetí ztracený, naše čekání na tebe z daleké ciziny marné.

 

České Budějovice – hřbitov sv. Otýlie – rodinná hrobka rodiny Veselkových s vojenskou portrétovou fotografií.

Upomínka na Ludvíka Veselku p. pluk 91

1915

 

České Budějovice – hřbitov sv. Otýlie – rodinná hrobka rodiny Kutovy.

Matěj Hrubý

učitel

* 3.I. 1889 padl 22.11. 1914

u Valjeva

 

České Budějovice – hřbitov sv. Otýlie – rodinná hrobka rodiny Traxlerovy a Viktorovy.

29.12.1888 Karel Traxler 22.10.1914 i.m.

 

Dolní Bukovsko – Hřbitov, kamenný kříž s hrobkou rodiny Tregerovy, na kterém je uveden krátký text doplněný civilním fotem padlého: Josef Treger, učitel, padl 25. 5. 1915, jeho jméno je také uvedeno na pomníku padlým na návsi D. Bukovska

 

Dolní Slověnice – Prostý kamenný kříž v horní části s umístěnou fotografií Václava Sokolíka, pod níž se nachází následující text:

Vděčná vzpomínka na naše ve válce padlé Hrdiny v roce 1914 – 1919 z Hor. Slověnic

SOKOLÍK VÁCLAV   27. 7. 1917.

Pod tímto textem je fotografie hrobu na polním hřbitově v Itálii a následuje seznam padlých ze vsi

Mlsna Ant.17                             Beneš Václ.

Pešek Jos.14                               Komínek Jan

Podhradský J.                             Matoušek V. 15

                       Řebík Vojtěch

             Budiž jim cizí země lehká.

 

Dolní Slověnice – hned vedle předchozího je totožný kříž s civilní fotografií a opět fotografií vojenského hrobu Jana Holického.

Vděčná vzpomínka na naše ve válce padlé hrdiny v roce 1914-1919 z Dol. Slověnic

Holický Jan 17.8.1916

Následuje pokračování seznamu padlých ze vsi:

Bartoš Jan 1915           Koníček Tom. 1914

Bláha Mart. 1914         Štěch Mat. 1914

Ferda Václ. 1914         Vrátný Jos. 1917

Budiž jim cizí země lehká!

 

Drahotěšice – Prostý litinový kříž, s betonovým podstavcem a druhým kamenným s textem a železnou ohrádkou okolo, na bývalém rozcestí několika dnes již nevyužívaných cest. Opis kamenného pamětního kříže:Upomínka na světovou válku rok 1914 -1915- 1916. Udržovaný kříž stojí 0,5 km severovýchodně od Drahotěšic.

 

Dráchov-  hřbitov, kamenná stéla rodiny Ryklíků, s textem: Jan Ryklík 21.1.1885 padl 30.8.1914 na severním bojišti. Dobře zachovalá fotografie. Jelikož se jméno Jana Ryklíka nenalézá na pomníku padlých na návsi, jedná se pravděpodobně o padlého z farnosti obce.

 

Hosín – Hřbitov, torzo kříže, kde je dodnes zachován pouze spodní sokl s textem a fotografií vojáka: František Dvořák padl na ruské frontě ve stáří 23 let.

 

Hrdějovice – jihozápadně za obcí u osamělé lípy mezi poli, pamětní křížJakubu Suchanovi, zbytky oplocení, do dnešní doby zbyl pouze podstavec bez kříže (srv. článek jihogen.wz.cz/h_soubory/hrdejovice-clanky.jpg )

„K upomínce na Jakuba Suchana který padl na italském bojišti 29. dubna 1917 ve věku 20 let.
Přátelé vzpomeňte synáčka mého a zpomeňte těch kteří odešli s ním.“

 

Purkarec – Kamenný pomník z leštěné žuly na soklu a obklopen železným zábradlím osazeným do dvou sloupků. Na obou stranách pomníčku stojí dvě túje.

Opis kamenného kříže:

Na památku padlému vojínovi

Františku Srncovi z Purkarce.

Padl dne 1. října 1916 na italském

bojišti ve stáří 21 roků. Odpočívá

v Jamianě v Přímoří. Popřej mu Bůh

v dálné zemi lehkého spočinutí, vroucně

vzpomínají na milého synáčka

zarmoucený otec a matka

Pomníček stojí 0,1 km severně od Purkarce.

 

Kostelec – Litinový kříž u rodného statku Antonína Bartuška za Kostelcem. V betonovém podstavci umístěná nečitelná cedulka z černého skla, s dvěma zdobenými šrouby. Nad ní dvě fotografie Antonína Bartušky, nad ním Panna Marie a cedulka s textem:

Opis cedulky: V upomínku na Antonína Bartuška, který padl v boji  11. února 1917 v Karpatech na vrchu Zolobíně.

Šíp smrti letící holubici v divém letu, jej neušetřil v jaře mladém věku.

Druhá cedulka umístěná níže na kříži nese text:

Než půjdeš v boj – tož, vše čeho ti třeba svatému Antonínu v péči svěř – on pomůže – to věř – ty jemu v dík dej chudým skývu chleba!

Kříž je od Kostelce vzdálen 1 km západně.

 

Lhotice – železný kříž se soklem napodobující kamennou konstrukci podstavce, s litinovou Pannou Marií a cedulkou s textem.

Opis pamětního textu: S bolem v srdci na syna Františka Strejčka zemřelého v Bosně 1884 vzpomínají zarmoucení rodiče.

Kříž je udržovaný a stojí na Strejčků poli, 0,5 km západně od Lhotic.

 

Lomnice nad Lužnicí – hřbitov, kamenný kříž s rodinnou hrobkou rodiny Bártů se vzpomínkou na vojína:

 František Bárta18.11.1883 – 6. 4.1916

V ruském zajetí ve Zl.Ordě u Taškentu.

Budiž Ti drahý cizí země lehkou, sem často duch Tvůj zaleť v zemi českou.

 

Lomnice nad Lužnicí – Hřbitov, kamenný netradiční pomník rodiny Lapiců s textem a fotografií padlého v uniformě s rodiči:…syn Jan padl 14. 11. 1917 v stáří 21 let. Spěte klidně drazí rodiče a bratře! Již řadu let Vás kryje zem. Vy byli jste mi pokladem, nejdříve odešel bratr, otec, drahá maminka, v srdci zůstal žal a vzpomínka. Jak patrno z textu, tento pomník pořídil bratr padlého, jehož hrob je hned vedle.

 

Lomnice nad Lužnicí – Hřbitov, kamenný kříž se soklem, kde je umístěn: Zde v pánu odpočívá Josef Kahoun 14. 2. 1914 – 11. 12. 1916, Spi sladce milý synu, naše radost milená,

na Tě otec a matka často, s slzou v oku vzpomíná.

 

Lutová – kamenný pomník u cesty z Lutové směren na Stříbřec s civilní fotografií padlého vojáka.

K upomínce padlému vojínu Theodorovi Havlisovi

inženýrovi z Lutové

Padl na ruském bojišti u Stanislavi dne 12. srpna 1916

v stáří 31 roků

Budiž ti dálná země lehkou, náš drahý synu a bratře.

 

Mladé – hřbitov – rodinný hrob rodiny Beníškovi s civilní fotografií Františka Beníšky.

František Beníšek

rolník ze Srubce, toho času vojín c. a k. pěš. pl. č.29, zemřel v Saratově v Rusku 2.dubna 1917, stár 28 roků.

Budiš Ti drahý synu, lehkou země cizí!

Staral Jste se otče, kde mi Pán Bůh lůžko dá, v Rusku na saratovském hřbitově, tam mám lůžko hotové.

 

Mladé – hřbitov – rodinný hrob rodiny Pfefferlů s fotografií vojáka Jana Pfefferleho.

Jan Pfefferle

1881 – 1915

padl ve světové válce

 

Mláka – pomník na rozcestí silnic a Mláka – Lomnice nad Lužnicí a Třeboň – Stráž nad Nežárkou. Kamenný kříž s fotografií vojáka, která byla odcizena a zajímavým textem:

Kdo věří ve mně, byť i zemřel, živ bude (Jan 11,25)

V upomínku na milovaného syna Josefa nar. 4.2 1898 a padlého 26. 8. 1917 na italském bojišti.

Věnují zarmoucení rodiče a sourozenci Baštovi z Mláky.

 

Modrá Hůrka – Hřbitov, kamenný kříž s rodinnou hrobkou rodiny Houšků na hřbitově, pomník doplněný fotografií padlého vojáka s prostým textem: Jan Houška 1892 – 1916. Mj. je uveden i na pomníku v rodné vsi Pořežany.

 

Rudolfov – hřbitov – rodinný hrob rodiny Fantovi s fotografií vojáka Matěje Fanty. Pravděpodobně se nejdená přímo o pamětní kříž a Matěj Fanta je skutečně v hrobě pohřbený.

Zde v pánu odpočívá

Matěj Fanta

6.2.1888 – 14.10.1918

 

Rudolfov – hřbitov – rodinný hrob rodiny Jarolímků s fotografií vojáka Františka Urycha.

syn František padl ve světové válce ve věku 23 roků.

 

Slavošovice u Ledenic – Litinový kříž na vysokém kamenném podstavci. Na kříži obnovovaný (bohužel ne celý) malovaný nápis, na podstavci vojenská fotografie a rok 1916.

V upomínku

na Františka Dvořáka

? 11.6.1916 ?

na věčnou památku od tvé manželky.

 

Strážkovice – jednoduchý kamenný kříž s fotografií před rodným domem Pomník Adolfa Kroupy:

na Rusku

padlému ve světové válce

ADOLF KROUPA

+ 26. 5. 1915 V STÁŘÍ 20 roků (?)

„Je  pusto kam  jen noha vkročí,

byls nám vyrván osudem,

kdo zatlačí nám kalné oči,

až my též více nebudem?“

Pomník se nachází na návsi ve Strážkovicích ve směru na Komařice.

 

Stříbřec – litinový kříž na kamenném podstavci s vojenskou fotografií s železnou ohrádkou. Pečlivě vymalovaný text je každým rokem méně čitelný.

? od manželky a rodičů

Janu Šanderovi

padlému na ruském bojišti ?.?. 1915 v 38 r.

svého nadějného věku pro věčnou upomínku

Ku cti a chvále Boží

Budiž tobě cizí země lehkou drahý manželi, otče a synu náš.

 

Sudoměřice – Pomník dvoum bratrům na soukromé zahradě v Sudoměřicích u Bechyně blízko kostela. Jedna fotogarfie je dochována, ale velmi špatném stavu. Očividně byl pomník původně postaven jen Janu Jirkovi už v roce 1915 a jméno jeho bratra přibylo o rok později. Pomník vyrobil kameník Slabý z Tábora.

Jan Jirka

Raněn na jižním bojišti

zemřel v Asanja Syrmien

10.X.1915 u věku 42 roků.

Vzdálen od nás v zemi cizí, spi a dřímej sladce! Bolest v srdcích nevymizí, bratru, sestrám, matce.

František Jirka

Padl na italském bojišti 15.VIII.1916.

 

Sudoměřice – obecní hřbitov v Sudoměřicích u Bechyně. Rodinný hrob rodiny Bezecných z Černýšovic s fotografií vojáka Josefa Bezecného.

syn Josef

1.IV.1890, padl na srbském bojišti 1.X.1914.

 

Sudoměřice – obecní hřbitov v Sudoměřicích u Bechyně. Rodinný hrob rodiny Šonkovi ze Smolče č.7 s civilní fotografií Jana Šonka.

syn Jan oběť světové války, zemřel v srbském zajetí v roce 1915.Budiž jemu cizí země lehkou! Lehké odpočinutí, dej jim Pane!

 

Ševětín – Kamenná stéla s velmi neobvyklou fotografií rakouského vojáka v zimním kabátě a zdravotnickou rukávovou páskou a pouhým nápisem Rodina Mrzenova, dle pomníku padlých u místního kostela se jedná o Jana Mrzenu.

 

Ševětín – Kamenná stéla s civilní fotografií muže, kterému jsou věnována následující slova: Zde v Pánu odpočívá Josef Dolejšek vojín C. K. 91. pluku *16. 8. 1894  + 11. 12. 1917,

SPI SLADCE DRAHÝ NÁŠ PEPO!  Jeho jméno uvedeno tamtéž, kde Jan Mrzena.

 

Třeboň – hřbitov u kostela sv. Jiljí. Rodinná hrobka rodiny Bumanových s vojenskou fotografií jednoročního dobrovolníka.

Zde odpočívá v pánu

Karel Buman

Studující VII. tř. ck. gymnasia a jednoroční dobrovolník svobodník pěš. pl. 79. Zúčastniv se od ledna do dubna 1916 bojů proti Rusku, onemocněl těžce po zažitých útrapách a převezen byv do sanatoria v Prachaticích, zemřel tam 2.V.1916 stár 18 jar.

Odpočívej klidně předrahý hochu v zemi rodné, po níž v cizině daleké jsi tak toužil!

 

Třeboň – hřbitov u kostela sv. Jiljí. Rodinná hrobka rodiny Lenců, fotografie se nedochovala.

Daleká jest cesta má, marné volání…

Poslední místo klidu, jehož zde došel náš nezapomenutelný

Fanoušek Lenc

filosof

Podlehnuv zranění a útrapám na poli válečném, jako kadet pěš. pl. dne 12. pros. 1917. V mladistvém věku 22 k nevýslovnému žalu jeho nejdražších.

 

Záblatí – kamenný kříž v dolní části s vytesaným textem a litinovým zpevněním do podoby kříže na břevnech v horní části.

Opis pamětní desky : Zlá lítice válka vyrvala nám syna a pohřbila daleko abychom jej alespoň v duchu měli blíž, stůj zde v upomínku.

  1. R .P., R 1920

kříž je po rekonstrukci a udržovaný, stojí 0,5 km jihozápadně od obce Záblatí.

 

Zaliny– Kamenný kříž s kamennou stélou, která je v nejnižší třetině tvořena otesaným kamenem, který napodobuje kamennou zídku, ohraničený litinovou zahrádkou, s otvorem, směřujícím ke vsi Zaliny. Na kříži jsou vytesány dva texty a nad nimi umístěná fotografie padlého.

Opis textů, od horního ke spodnímu:

Na památku po padlém vojínu

Janu Farkovi ze Zalin

padl 4. října R. 1916

pohřben v Průseku u Terstu

Ve věku 30 roků.

Láska Tvá synu náš byla k nám nevýslovná

Víme, že v světě se jí nic nevyrovná.

Pro Tebe staraly jsme se, že jsi Ty miloval nás

V té daleké zemi přejem Tobě

Dej bůh lehké odpočinutí v hrobě.

Vyhotovil: V. Haara Č. Budějovice

  

Zaliny – Kamenná stéla s vrcholovým křížem, ve spodní části uveden text:

Na památku zemřelého vojína Josefa Štěrby, který byl raněn na ruském bojišti a zemřel v Ezstergomu v Uhrách 8. 4. 1915 vzdálen svých drahých, v stáří 21 roků

Budiž mu cizí země lehká!

Kříž je umístěn naproti bývalému JZD směrem na Ledenice.

 

Žimutice – opis textu z vitráže kostela sv. Martina v Žimuticích.

Na památku Františka Trávníčka z Čenkova. Týž narodil se 22. III. 1887., padl na Srbském bojišti 9. 11. 1914. Odpočinutí věčné dejž mu, ó Pane.Níže: Sv. František Serafínský.

 

Žimutice –  Areál zaniklého hřbitova, jednoduchý betonový pomník s deskou, fotografií Jana Ambrože v uniformě a textem:

Zde odpočívá desátník Jan Ambrož z Dobšic +30. 5.1917 ve věku 32 let. Odpočívej v pokoji drahý otče.

 

Jak patrno, z výše uvedených opisů textů si můžeme udělat představu o psychickém stavu pozůstalých, jejichž osudy byly přímo ovlivněny ztrátou, způsobenou válkou. Z etnografického hlediska se jistě také jedná o bohatý soubor informací, například jako doklad o vyspělosti lidové slovesnosti v daném období, či jako podklad pro budoucí studia dějin každodennosti různých poválečných let Českých zemí, chápání smrti v této době a vyrovnávání se s ní.

Cílem tohoto příspěvku nebylo informovat o jednotlivých vojácích a jejich osudech ani okolnostech smrti, ale upozornit na často zapomenuté drobné památky.

Autor si plně uvědomuje, že zde popsané pamětní kříže jsou již jen zlomkem původního stavu a poukazuje na zjištěný stav v letech 1999 – 2009, mnohé do té doby zanikly a jiné zůstaly dodnes neobjeveny a zapomenuty. Pokud si brzy neuvědomíme, jaké památky se nacházejí v našem okolí, vystavené našemu nezájmu, může se stát, že brzy nastane doba, kdy budeme chodit okolo polámaných křížů s otlučenými tabulkami…

 

[1] z řeckého kenos=prázdný, kenotafion =prázdný hrob, symbolický hrob bez pozůstatků zemřelého, bezpečně známy z doby bronzové.

[2]Tyto vazby mezi rodinnou půdou a soukromým památníkem popsal Daniel Kovář, Zahájí, Jelmo 1998, s. 27.

[3] Pozoruhodné je, že na  dnes používaném hřbitově  v Žimuticích nebyl nalezen žádný pamětní kříž.

 

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist