Mlýny

Vitínský mlýn na Libochovce

            Vitínský mlýn nalezneme v údolí potoka Libochovky 2,2 km jihozápadně od středu obce uprostřed současné chatové kolonie. Mlýn je poměrně mladý a vznikl zde až kolem poloviny 19. století. Na skicách císařského stabilního katastru, ani na II. vojenském mapování ho ještě nenalezneme. Bohužel se zatím bližší údaje o jeho výstavbě nepodařilo nalézt ani v Národním archivu ve fondu Mlynářské ústředí, ani ve vodní knize okresu Třeboň, do kterého Vitín tehdy spadal. Teprve začátkem 60. let 19. století se zde objevuje mlynář Josef Bajerle, původem z mlynářského rodu Bajerlů na Strakonicku. Josef se narodil 10. listopadu 1827 ve mlýně Krty u Katovic mlynáři Josefu Bajerlovi a Kateřině roz. Pudšedlové, jejíž otec byl také mlynářem pro změnu v Hošticích. Ve vitínském mlýně, který dostal v rámci vitínské obce číslo popisné 50, ale záhy po přečíslování 47,… Zobrazit více

Červený/Čertíkův mlýn (Nemanice)

Galerie stav XII. 2013 ZDE
GPS: 49°0’29.355″N, 14°29’37.207″E
umístění: ulice K Úsilnému 1/37 (nároží ulic K Rybníku a u Čertíka) pod hrází rybníka Čertík

Pojmenování osady

Mlýn se dodnes nachází pod hrází rybníka Čertík a dá se říci, že jde o první stavbu v Nemanicích. Osada jako taková byla založena roku 1706 na dominikálních pozemcích hlubockého panství a její vznik je spojen právě s mlýnem. Právě do jeho okolí se museli přestěhovat z Opatovic čtyři chalupníci díky stavbě tzv. Nové Obory, kteří byli odškodněni Schwarzenbergy a dostali nové pozemky právě zde u„Červeného“ nebo také „Čertíkova“ mlýna. Nejdříve se tyto chalupy jmenovaly Nové Chalupy u Čertíkova Mlýnu nebo také Čertíkov (to se užívalo až do konce 18. st.). Jméno Nemanice měla osada ale již od roku 1712. Roku 1740 je osada nazvána v soupise poddaných jako Čertíkova ves.
Ke vzniku oficiálního jména osady se Smolíkové podařilo v citovaném… Zobrazit více

Adamcův mlýn v Horních Slověnicích

GPS: 49°2’11.737″N, 14°39’51.674″E

 

 

dscn6975

Mlýn v Horních Slověnicí vznikl nejspíše ve 30. letech 18. století. O jeho historii se dočteme v knize Josefa Klempara Vodní mlýny v Čechách V na stanách 53-54:

…Podle odevzdávací listiny ze 21. dubna 1891 bylo dáno vlastnické právo na mlýn Kateřině Brůžkové. Roku 1909 se stal spolumajitelem mlýna Vojtěch Adamec, manžel Kateřiny Brůžkové, jak dokazuje notářský spis z 18. listopadu 1909.

Z roku 1925 máme doloženo, že se na mlýně mlelo žito a pšenice a vyráběly se kroupy. V té době měl mlýn jedno vodní kolo o 5 HP a motor na koks o 12 HP, dále jeden český kámen na špicování, prachový vysévač, dvě žitné válcové stolice na mletí žita a jednu porcelánku na pšenici.

Roku 1929 převzal mlýn po Vojtěchu Adamcovi jeho syn Ludvík. Ten doplnil strojnívybyvení mlýna a provedl rekonstrukci mlýnice i připojené budovy. Dále byly instalovány… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist