Kolektivizace

Osud sedláka Josefa Měšťana z Dobřejovic

 

Kolektivizační proces v obci Dobřejovice zachytil ve své bakalářské práci Vít Janeček, který nám dal souhlas s jejím zveřejněním.  V celém rozsahu ji najdete https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html. Zde je výňatek, který popisuje osud sedláka Josefa Měšťana, který byl označen za vesnického boháče, souzen pro nedodávky a sabotáž zásobování, několik let vězněn a jeho rodina byla vystěhována. Fotografie doplnila Kateřina Hieke. Zobrazit více

Kolektivizace

V sérii připravovaných článků o kolektivizaci vás chceme seznámit o událostech 50. let v zemědělství. Pokusíme se sepsat události vedoucí ke vzniku JZD, sepsat jejich stručnou historii a neopemeneme ani na osudy postižených zemědělců tzv. vesnických boháčů či kulaků v námi sledovaném mikroregionu. Avšak nejdříve se seznamíme s všeobecnými informacemi.

Kolektivizace je proces přeměny soukromého a individuálního hospodaření na hospodaření kolektivní pod vedením komunistické strany, ve kterém šlo o to izolovat tzv. vesnické boháče a přinutit je k odevzdání půdy do JZD. V Československu probíhala v letech 1948 až 1960, ale vznikla v Sovětském svaze roku 1929. Její základ tvořila marxistická teorie, která propagovala beztřídní společnost a boj proti kapitalistickým živlům, za které byli považováni sedláci. Její průběh se dá rozdělit do třech fází (fáze přípravná, fáze násilná, fáze uvolnění a dokončení kolektivizace).

Mezi hlavní příčiny kolektivizace patřilo vyčerpané zemědělství po 2. světové válce. „I nadále proto zůstal… Zobrazit více

Kolektivizace v Chotýčanech

Kolektivizací v Chotýčanech bylo zasaženo několik rodin. V tomto článku vás seznámím s celkovou situací v Chotýčanech v letech 1950-1955 a v příštích článcích se zaměřím na osudy jednotlivých postižených rodin.

 

chot

 

Chotýčany v roce 1951

Rok 1950

Tento rok začal kontrolou obilí a brambor u větších zemědělců. Poté (20. ledna) následovalo vydávání šatenek, ale zemědělci, kteří neměli splněné dodávky, na ně neměli nárok.

Další problémy byly způsobeny následkem květnových a červnových teplot, které se většinou pohybovaly mezi 28º C a 32º C se konaly žně předčasně už 10. července. Kvůli nepřízni počasí se nepovedlo některým zemědělcům splnit dodávky a 20. července byla udělena pokuta Josefu Broncovi 80 000 Kčs, J. Šimkovi 18 000 Kčs, V. Čertíkovi 11 000 Kčs a p. Sochovi 1 000 Kčs.

6. srpna byl nařízen úřední výmlat za příčinou rychlé dodávky obilí do 15. října. Výmlat byl… Zobrazit více

Rozkulačení Josefa Jiskry ve Vitíně

V poválečných letech, stejně jako v těch válečných hlavní tíhu výživy obyvatelstva nesli sedláci. Neúroda, sucho, zvyšování povinných dávek, to vše těmto lidem znepříjemňovalo život. Po roce 1948 i vstupy do JZD. K tomu, aby státní moc zastrašila některé sedláky, se uchylovala k podezřelým akcím. O jedné z nich se dodnes zachoval popis v obecní kronice obce Vitína, na jejímž Obecním úřadě je uložena:

rozkulačení sedláka Jiskry 1951bez-nazvu

Dne 20. února bylo ve zdejší obci konáno zjišťování zásob sena a slámy. Při této akci bylo nalezeno u velkého rolníka Josefa Jiskry, čís. pop 5. velké množství mouky a jiných zásob, které byly zabaveny. Na půdě nalezeno 14 pytlů hrubé mouky pšeničné, 12 a půl pytle hladké mouky pšeničné, 7 pytlů mouky žitné, 29 pytlů otrub, 4q pšenice, 20q ovsa, 14 pytlů ječmene, 6 kg ovčí vlny, 300 kg železa, 6 pytlů zkaženého cementu a mnoho starého a již nepotřebného umělého… Zobrazit více

Příběh rodiny Josefa Šimka

V č. p. 8 již po staletí žijí předci Boženy Procházkové a poklidně hospodaří na svých pozemcích, které postupně rozšiřují již od 17. století. V roce 1932 se ujímá statku její otec Josef Šimek, který byl velice oblíbený u ostatních lidí ve vsi. Proto při volbách do národního výboru podle paritního zastoupení byl zvolen předsedou, ale již v březnu roku 1949 chtěl odstoupit ze zastupitelstva kvůli neporozumění některých zemědělců otázkám týkajících se zemědělství. ,,Ale tatínkovi nedovolili odejít. Nechtěli, aby čestně odstoupil, tak ho 20. března 1949 odvolali spolu s Václavem Vojtů a Františkem Sochů. K nim se tenkrát ještě dobrovolně přidal Josef Bažil, který odešel ze zdravotních důvodů.” vypráví paní Procházková.

Nepříjemnosti v Chotýčanech

13. dubna 1951 byla u Šimků a u Čertíků provedena namátková kontrola hospodářských produktů. A takto na to vzpomíná paní Procházková: ,,Doma byla pouze sestra s maminkou. Hledali u nás tajnou skrýš,… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist