Kolektivizace

Akce K(ulak) v Českobudějovickém kraji

Akce K(ulak) byla součástí kolektivizačního procesu. Nejprve docházelo k vytipovávání vesnických boháčů a sběru dat. Následovaly domovní prohlídky, přehnaně vysoké dodávky, postupné zabavování moderní techniky (-traktorů,  vozů s gumovými koly, mlátiček, fukarů,….), peněžité tresty, vězení, konfiskaci majetku.  Během této akce došlo k vysídlení téměř  1629 rodinných celků. V Českobudějovickém kraji bylo do roku 1953 odsouzeno a přesídleno 148 rodin. Toto číslo však není konečné. K vysidlování a zabavování majetku docházelo i později. Zobrazit více

Osud rodiny Františka Jiříka z Horusic

Na statku č.p. 37 hospodařila již dlouhá léta za Rakousko- Uherska (a i před tím) rodina Jiříkova. Na počátku 20. století si ovšem prošla rodina nemalou krizí. Sedlák Josef Jiřík, který byl v této době již na odchodu do důchodu, plánoval předat svůj statek svému nejstaršímu synovi. Ten však brzy na to zemřel na tuberkulózu. Statek měl tedy připadnout druhorozenému synovi. Ten byl však vášnivý sportovec a jednou na podzim se silně nachladil při fotbalovém zápase. Z nachlazení se bohužel vyklubaly souchotě, kterým o pár měsíců později podlehl. Statek měl tedy připadnout třetímu synovi Františkovi Jiříkovi, narozenému 25. 9. 1909. Františkovi byl statek předán již v osmnácti letech (v roce 1928), což bylo na tu dobu velmi nezvyklé, ale vzhledem ke zdravotnímu stavu otce naprosto nezbytné, jelikož ten už nebyl schopen vykonávat tak těžkou práci. Mladý František byl ovšem navzdory svému mládí již velmi zběhlý v zemědělství a jeho věk… Zobrazit více

Osud sedláka Josefa Měšťana z Dobřejovic

 

Kolektivizační proces v obci Dobřejovice zachytil ve své bakalářské práci Vít Janeček, který nám dal souhlas s jejím zveřejněním.  V celém rozsahu ji najdete https://wstag.jcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html. Zde je výňatek, který popisuje osud sedláka Josefa Měšťana, který byl označen za vesnického boháče, souzen pro nedodávky a sabotáž zásobování, několik let vězněn a jeho rodina byla vystěhována. Fotografie doplnila Kateřina Hieke. Zobrazit více

Kolektivizace

V sérii připravovaných článků o kolektivizaci vás chceme seznámit o událostech 50. let v zemědělství. Pokusíme se sepsat události vedoucí ke vzniku JZD, sepsat jejich stručnou historii a neopemeneme ani na osudy postižených zemědělců tzv. vesnických boháčů či kulaků v námi sledovaném mikroregionu. Avšak nejdříve se seznamíme s všeobecnými informacemi.

Kolektivizace je proces přeměny soukromého a individuálního hospodaření na hospodaření kolektivní pod vedením komunistické strany, ve kterém šlo o to izolovat tzv. vesnické boháče a přinutit je k odevzdání půdy do JZD. V Československu probíhala v letech 1948 až 1960, ale vznikla v Sovětském svaze roku 1929. Její základ tvořila marxistická teorie, která propagovala beztřídní společnost a boj proti kapitalistickým živlům, za které byli považováni sedláci. Její průběh se dá rozdělit do třech fází (fáze přípravná, fáze násilná, fáze uvolnění a dokončení kolektivizace).

Mezi hlavní příčiny kolektivizace patřilo vyčerpané zemědělství po 2. světové válce. „I nadále proto zůstal… Zobrazit více

Kolektivizace v Chotýčanech

Kolektivizací v Chotýčanech bylo zasaženo několik rodin. V tomto článku vás seznámím s celkovou situací v Chotýčanech v letech 1950-1955 a v příštích článcích se zaměřím na osudy jednotlivých postižených rodin.

 

chot

 

Chotýčany v roce 1951

Rok 1950

Tento rok začal kontrolou obilí a brambor u větších zemědělců. Poté (20. ledna) následovalo vydávání šatenek, ale zemědělci, kteří neměli splněné dodávky, na ně neměli nárok.

Další problémy byly způsobeny následkem květnových a červnových teplot, které se většinou pohybovaly mezi 28º C a 32º C se konaly žně předčasně už 10. července. Kvůli nepřízni počasí se nepovedlo některým zemědělcům splnit dodávky a 20. července byla udělena pokuta Josefu Broncovi 80 000 Kčs, J. Šimkovi 18 000 Kčs, V. Čertíkovi 11 000 Kčs a p. Sochovi 1 000 Kčs.

6. srpna byl nařízen úřední výmlat za příčinou rychlé dodávky obilí do 15. října. Výmlat byl… Zobrazit více

Rozkulačení Josefa Jiskry ve Vitíně

V poválečných letech, stejně jako v těch válečných hlavní tíhu výživy obyvatelstva nesli sedláci. Neúroda, sucho, zvyšování povinných dávek, to vše těmto lidem znepříjemňovalo život. Po roce 1948 i vstupy do JZD. K tomu, aby státní moc zastrašila některé sedláky, se uchylovala k podezřelým akcím. O jedné z nich se dodnes zachoval popis v obecní kronice obce Vitína, na jejímž Obecním úřadě je uložena:

rozkulačení sedláka Jiskry 1951bez-nazvu

Dne 20. února bylo ve zdejší obci konáno zjišťování zásob sena a slámy. Při této akci bylo nalezeno u velkého rolníka Josefa Jiskry, čís. pop 5. velké množství mouky a jiných zásob, které byly zabaveny. Na půdě nalezeno 14 pytlů hrubé mouky pšeničné, 12 a půl pytle hladké mouky pšeničné, 7 pytlů mouky žitné, 29 pytlů otrub, 4q pšenice, 20q ovsa, 14 pytlů ječmene, 6 kg ovčí vlny, 300 kg železa, 6 pytlů zkaženého cementu a mnoho starého a již nepotřebného umělého… Zobrazit více

Příběh rodiny Josefa Šimka

V č. p. 8 již po staletí žijí předci Boženy Procházkové a poklidně hospodaří na svých pozemcích, které postupně rozšiřují již od 17. století. V roce 1932 se ujímá statku její otec Josef Šimek, který byl velice oblíbený u ostatních lidí ve vsi. Proto při volbách do národního výboru podle paritního zastoupení byl zvolen předsedou, ale již v březnu roku 1949 chtěl odstoupit ze zastupitelstva kvůli neporozumění některých zemědělců otázkám týkajících se zemědělství. ,,Ale tatínkovi nedovolili odejít. Nechtěli, aby čestně odstoupil, tak ho 20. března 1949 odvolali spolu s Václavem Vojtů a Františkem Sochů. K nim se tenkrát ještě dobrovolně přidal Josef Bažil, který odešel ze zdravotních důvodů.” vypráví paní Procházková.

Nepříjemnosti v Chotýčanech

13. dubna 1951 byla u Šimků a u Čertíků provedena namátková kontrola hospodářských produktů. A takto na to vzpomíná paní Procházková: ,,Doma byla pouze sestra s maminkou. Hledali u nás tajnou skrýš,… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist