Výpovědi pamětníků

1 2 3 6

Vzpomínky na moje mládí a první světovou válku

 

Vážení čtenáři, předkládáme Vám vzpomínky pana Josefa Žižky z Bílé Třemošné, který se zde narodil v roce 1891. V březnu 1912 narukoval na vojnu s 18. regimentem do Bosny a Hercegoviny, kde i o dva roky později zažil svůj první křest ohněm. Autor ve svých pamětech vzpomíná nejen na válku na Balkáně, ale i na italské frontě, kde bojoval až do kapitulace rakouské armády. Svoji vojenskou činnnost uzavírá na Slovensku v roce 1919. Uveřejněný text začíná na str. 10, předchozí snímky nebylo dovoleno zveřejnit. Strojopis tohoto textu pochází z roku 1974 a vznikl v Pardubicích.

Zobrazit více

Dobřejovice 1490 – Dobřejovice 1990

V dnešním příspěvku Vám představujeme zajímavé dílo, které pochází od čtveřice badatelů z Dobřejovic. Ve své práci popsali minulost obce od předhistorických dějin až do roku 1990.

Vznik obce, osídlení, první písemná zmínka, název

Dostupné a hodnověrné údaje o vzniku Dobřejovic zatím nemáme. Právem se však domníváme, že již v pravěku zde lidé pobývali, o čemž svědčí důkazy kterými jsou mohyly. Na současném katastrálním území Dobřejovic se nachází cca 14 mohylových pohřebišť s přibližně 143 mohylami, pocházejícími z různých dob, od doby bronzové, až po kulturu slovanskou, tak jak jsou vedeny ve Státním seznamu památek. K trvalému osídlení českým obyvatelstvem však pravděpodobně dochází od 10. do 12. století, jak uvádějí historici. Osidlování je postupné a dlouhodobé. Přeneseme se však přes několik staletí o nichž jsou známé jen všeobecné údaje a nic konkrétního o Dobřejovicích, až do staletí pozdějších.  Ve 13. století byl založen hrad Frohburg – Frauenberg – Hluboká,… Zobrazit více

Dopis z Dobřejovic

V dnešním příspěvku se seznámíme se zajímavým dopisem, který pochází ze sbírky chotýčanského kronikáře V.Tomse, který jej zdědil po svém tchánovi, předešlém kronikáři.  Kdo jej napsal není známo, nicméně je datován k  2. 3. 1969 a je plný údajů a pověstí, které se váží k obci Dobřejovice. Pro účely příspěvku byl lehce upraven a nyní Vám jej předkládáme.

Dobřejovice 2/3 69

Vážený příteli.

Na Vaší žádost, nemohu úplně všechno odpovědět. Toto jsem vypátral. Obecní kronika: Kaple byla postavena v roce 1870, 29. května 1871 vysvěcena, což byla první pouť. Má být ve slohu románském a postavil ji Ondřej Debřička. Kříž na rozcestí k Hluboké postavil na svém poli Líska, kdy a proč, jsem nevypátral ani v kronice, ani od pamětníků. O historii chalupy Novotných není v kronice ani zmínka, ale od pamětníků jsem zjistil, že tato chalupa vyhořela celkem 12 x. Majitel po žních… Zobrazit více

JUDr. Lumír Čech – vzpomínky na továrnu Leichtbau v ČB

JUDr. Lumír Čech

 

* 8. 10. 1923 v Záluží u Mostu

bydliště v roce 1939: Záluží u Mostu, v roce 1939 se odstěhoval do Českých Budějovic

místo práce: Land und See – LEICHTBAU GmbH Werk Neumünster,

pobočka České Budějovice

období v němž zde pracoval: 1942-1945

pracovní zařízení: pomocný dělník, kancelářská síla a obchodní zástupce

povolání před válkou: student, maturoval v květnu 1942

politická příslušnost: bezpartijní

 

(Nahrávku pořídil dne 17. 12. 2003 a přepis provedl dne 26. 12. 2003 Tomáš Kadlec)

 

Věděl jste o tom, že někteří Češi pracovali v nacistickém Německu již před válkou?

Věděl jsem o tom, že někteří tam pracovali těsně před válkou. Když už tedy bylo možno dostat v Německu práci pro naše lidi, tak dokonce znám jednu rodinu, kterej tam odjel i se synem. Dobrovolně. Jejich podmínky potom byly samozřejmě poněkud lepší než těch, kteří tam… Zobrazit více

Rozhovor se stíhačem RAF Jiřím Maňákem

Jiří Maňák

Narozen 16. prosince 1916 v Českých Budějovicích

  1. 6. 1939 – ilegální odchod do Francie

Září 1942 – duben 1943: Anglie, 182. peruť, velitel letky

Květen 1943 – srpen 1943: Anglie, velitel 198. perutě

Sestřelen 28. srpna 1943

Do konce války v zajetí jako Brit James Manac

Návrat do vlasti 24. 8. 1945

 

Záznam byl natočen 6. 4. 1989 v Praze v bytě Jiřího Maňáka. Otázky kladla Hana Šafránková-Jirmusová. Přepis provedl dne 21. 2. 2004 Tomáš Kadlec. Přepis autenticky odpovídá zvukové podobě. V textu se vyskytují četné anglicismy, jejichž verze zůstala zachována.

(Slova, s jejichž přepisem si nejsem jistý, ponechávám tučně.)

Jiří Maňák

Jiří Maňák

Mohl byste říct, jak jste se k létání dostal? Kdo stál u těch vašich počátků?

No, já za svoje začátky lítání vlastně děkuju svému tátovi. Ten byl prostě profesorem matiky a fyziky, a ten prostě dělal do všeho.… Zobrazit více

Vzpomínky pana Suchana na rok 1968

V 60.tých letech jsem pracoval na hájence v Radonicích. V srpnu 1968 do našeho polesí přijeli Rusové a začali si budovat tábory. Nedaleko od radonické hájovny vznikla odvšivovací stanice a hygienické zázemí, u Drahotěšic byly jatky, u Líšnic byl polní lazaret a blíže ke Kostelci tábor mužstva. Krátce poté jsem jel na Líšnici a byl jsem úplně v šoku, jak Rusové šli v rojnici a na poli zastřelili všechno, co vylétlo ven. Jejich důstojníci zakázali chodit po lese s puškama, aby prý nedošlo k nějakýmu neštěstí. Později na podzim byla v oboře jelení říje a bylo to slyšet až do Radonic. Rusové si mysleli, že tak řvou medvědi, a že je to hrozné, tak že máme zase nosit pušky a začít je střílet. Marně jsme jim vysvětlovali, že to jsou jen vzdálení jeleni a ti medvědi, kteří jim do tábora lezou na zbytky z kuchyně, že jsou obyčejní divočáci. Byli… Zobrazit více

Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938

Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.

Rok 1938…

Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více

1 2 3 6

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist