Výpovědi pamětníků

1 2 3 6

Dobřejovice 1490 – Dobřejovice 1990

V dnešním příspěvku Vám představujeme zajímavé dílo, které pochází od čtveřice badatelů z Dobřejovic. Ve své práci popsali minulost obce od předhistorických dějin až do roku 1990.

Vznik obce, osídlení, první písemná zmínka, název

Dostupné a hodnověrné údaje o vzniku Dobřejovic zatím nemáme. Právem se však domníváme, že již v pravěku zde lidé pobývali, o čemž svědčí důkazy kterými jsou mohyly. Na současném katastrálním území Dobřejovic se nachází cca 14 mohylových pohřebišť s přibližně 143 mohylami, pocházejícími z různých dob, od doby bronzové, až po kulturu slovanskou, tak jak jsou vedeny ve Státním seznamu památek. K trvalému osídlení českým obyvatelstvem však pravděpodobně dochází od 10. do 12. století, jak uvádějí historici. Osidlování je postupné a dlouhodobé. Přeneseme se však přes několik staletí o nichž jsou známé jen všeobecné údaje a nic konkrétního o Dobřejovicích, až do staletí pozdějších.  Ve 13. století byl založen hrad Frohburg – Frauenberg – Hluboká,… Zobrazit více

Dopis z Dobřejovic

V dnešním příspěvku se seznámíme se zajímavým dopisem, který pochází ze sbírky chotýčanského kronikáře V.Tomse, který jej zdědil po svém tchánovi, předešlém kronikáři.  Kdo jej napsal není známo, nicméně je datován k  2. 3. 1969 a je plný údajů a pověstí, které se váží k obci Dobřejovice. Pro účely příspěvku byl lehce upraven a nyní Vám jej předkládáme.

Dobřejovice 2/3 69

Vážený příteli.

Na Vaší žádost, nemohu úplně všechno odpovědět. Toto jsem vypátral. Obecní kronika: Kaple byla postavena v roce 1870, 29. května 1871 vysvěcena, což byla první pouť. Má být ve slohu románském a postavil ji Ondřej Debřička. Kříž na rozcestí k Hluboké postavil na svém poli Líska, kdy a proč, jsem nevypátral ani v kronice, ani od pamětníků. O historii chalupy Novotných není v kronice ani zmínka, ale od pamětníků jsem zjistil, že tato chalupa vyhořela celkem 12 x. Majitel po žních… Zobrazit více

JUDr. Lumír Čech – vzpomínky na továrnu Leichtbau v ČB

JUDr. Lumír Čech

 

* 8. 10. 1923 v Záluží u Mostu

bydliště v roce 1939: Záluží u Mostu, v roce 1939 se odstěhoval do Českých Budějovic

místo práce: Land und See – LEICHTBAU GmbH Werk Neumünster,

pobočka České Budějovice

období v němž zde pracoval: 1942-1945

pracovní zařízení: pomocný dělník, kancelářská síla a obchodní zástupce

povolání před válkou: student, maturoval v květnu 1942

politická příslušnost: bezpartijní

 

(Nahrávku pořídil dne 17. 12. 2003 a přepis provedl dne 26. 12. 2003 Tomáš Kadlec)

 

Věděl jste o tom, že někteří Češi pracovali v nacistickém Německu již před válkou?

Věděl jsem o tom, že někteří tam pracovali těsně před válkou. Když už tedy bylo možno dostat v Německu práci pro naše lidi, tak dokonce znám jednu rodinu, kterej tam odjel i se synem. Dobrovolně. Jejich podmínky potom byly samozřejmě poněkud lepší než těch, kteří tam… Zobrazit více

Rozhovor se stíhačem RAF Jiřím Maňákem

Jiří Maňák

Narozen 16. prosince 1916 v Českých Budějovicích

  1. 6. 1939 – ilegální odchod do Francie

Září 1942 – duben 1943: Anglie, 182. peruť, velitel letky

Květen 1943 – srpen 1943: Anglie, velitel 198. perutě

Sestřelen 28. srpna 1943

Do konce války v zajetí jako Brit James Manac

Návrat do vlasti 24. 8. 1945

 

Záznam byl natočen 6. 4. 1989 v Praze v bytě Jiřího Maňáka. Otázky kladla Hana Šafránková-Jirmusová. Přepis provedl dne 21. 2. 2004 Tomáš Kadlec. Přepis autenticky odpovídá zvukové podobě. V textu se vyskytují četné anglicismy, jejichž verze zůstala zachována.

(Slova, s jejichž přepisem si nejsem jistý, ponechávám tučně.)

Jiří Maňák

Jiří Maňák

Mohl byste říct, jak jste se k létání dostal? Kdo stál u těch vašich počátků?

No, já za svoje začátky lítání vlastně děkuju svému tátovi. Ten byl prostě profesorem matiky a fyziky, a ten prostě dělal do všeho.… Zobrazit více

Vzpomínky pana Suchana na rok 1968

V 60.tých letech jsem pracoval na hájence v Radonicích. V srpnu 1968 do našeho polesí přijeli Rusové a začali si budovat tábory. Nedaleko od radonické hájovny vznikla odvšivovací stanice a hygienické zázemí, u Drahotěšic byly jatky, u Líšnic byl polní lazaret a blíže ke Kostelci tábor mužstva. Krátce poté jsem jel na Líšnici a byl jsem úplně v šoku, jak Rusové šli v rojnici a na poli zastřelili všechno, co vylétlo ven. Jejich důstojníci zakázali chodit po lese s puškama, aby prý nedošlo k nějakýmu neštěstí. Později na podzim byla v oboře jelení říje a bylo to slyšet až do Radonic. Rusové si mysleli, že tak řvou medvědi, a že je to hrozné, tak že máme zase nosit pušky a začít je střílet. Marně jsme jim vysvětlovali, že to jsou jen vzdálení jeleni a ti medvědi, kteří jim do tábora lezou na zbytky z kuchyně, že jsou obyčejní divočáci. Byli… Zobrazit více

Vzpomínky J. Caletky z Velechvína na rok 1938

Vzpomínky pana Caletky byly zaznamenány v roce 1993 ve zpravodaji Rozhledy Libniče a Jelma č.12.

Rok 1938…

Toho roku vrcholila politická i zločinecká aktivita henleinovců. Vyhlášení karlovarských požadavků, přepadání četnických stanic, pošt, škol a vraždění jejich českých příslušníků bylo stále častější. Není proto divu, že za této situace se stupňovalo napětí a nervozita českých občanů. Také já, věren tradici svého otce – ruského legionáře a výborného učitele dějepisu, jsem těžce nesl rozpínavost a násilnosti henleinovců. A je třeba si uvědomit, že ti tvořili 92% našich německých spoluobčanů. Napětí u mne vyvrcholilo 23. září. Abych se zbavil nejistoty, co se děje na hranicích, rozhodl jsem se toho dne, že se tam podívám. A tak jsem se na své motorce rozjel z Velechvína přes Lišov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Novou Bystřici dál k hranicím. Přijížděl jsem tam už potmě a zastavilo mě mávající výstražné červené světlo. Bylo to stanoviště našich vojáků, a… Zobrazit více

Deník PhDr. Miroslava Dědiče VII. část

Tato část se týká letních prázdnin roku 1947, které pro pana Dědiče znamenaly rozchod s jeho dívkou Marií. V této době se k nám také dostávají první zprávy o tzv. Banderovcích, o čemž se ve svých zápisech také zmiňuje. O Banderovcích se zmiňuje i článek a hraný dokument na těchto stránkách.1

8. července – 25. září 1947

Pozn.1  Článek o Banderovcích v Olešníku viz. http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku/

Hraný dokument o banderovcích naleznete též na našich stránkách na následujících odkazech:

http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument/

http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument-ii-dil/

 

Deník PhDr. Miroslava Dědiče V. část

Tato část deníku začíná vpředvečer Štědrého dne roku 1946, kdy teprve 20tiletý Miroslav Dědič musel místo schůzky s dívkou odvést s otcem vypůjčené necky na porážku vepře, která byla provedena načerno, a končí 25. února 1947, kdy měl na starosti rozdílení přídělových lístků, což nedopadlo bez problémů, protože si nepoznamenával, kdo mu vrátil lístky na maso kvůli domácí porážce, takže ve výsledku mu 25 lístků přebývalo.

23. prosinec 1945 – 25. únor 1947

1 2 3 6

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist