Moderní doba do roku 1939

1 2 3 6

Vražda Jana Hrubého – 1929

Na podzim 1929 vzrušila severní Českobudějovicko vražda dělníka Jana Hrubého v Hluboké nad Vltavou, ke které se nám dochovalo několik pátracích oběžníků četnictva. Jan Hrubý byl zavražděn v neděli 29. září 1929 v 9.20 hod. svou vlastní manželkou Marií Hrubou roz. Čejkovou. Bezdětné manželství bylo dlouhodobě rozvrácené a Hrubá se svým mužem proto již půl roku nežila ve společné domácnosti. Pobývala střídavě u svých příbuzných v Přešťovicích (okres Strakonice) a ve Čtyřech Dvorech (okres České Budějovice), domovsky byla ale příslušná do Hosína (tehdy okres Hluboká nad Vltavou). Osudného zářijového dne se z neznámých důvodů objevila v bytě svého muže v Hluboké nad Vltavou čp. 405, kde pravděpodobně došlo mezi manželi opět k ostré hádce, během které Hrubá prudce bodla manžela velkým kuchyňským nožem přímo do srdce. Hrubý byl prakticky okamžitě mrtev. Po činu Hrubá zmizela. Na rozdíl od četnických oběžníků nám dobový novinový článek navíc přibližuje alespoň osud vražedného nástroje:… Zobrazit více

Trampové, skauti a vontové v severním Českobudějovicku

Tento příspěvek je jen nástinem problematiky skautingu a trampingu v našem mikroregionu před druhou světovou válkou. Téma je příliš závislé na ochotě pamětníků a majitelů osadních kronik a dalších podobných památek. I když se první trampové začali v Čechách objevovat už před první světovou válkou a stejně tak skauting u nás Antonín Benjamin Svojsík založil již roku 1911 (mezi 13 chlapci, kteří se účastnili Svojsíkova historicky prvního skautského tábora v Orlovech roku 1912, byli i tři studenti z Českých Budějovic), přišel pravý boom těchto hnutí až v době první republiky, především pak ve 30. letech.

V roce 1921 již existovalo v Českých Budějovicích 8 skautských oddílů (z toho 2 dívčí a 1 vodní), ale na venkov skauting pronikal spíše jen výjimečně. Zde fungovaly pro určitou výchovu mládeže prakticky jen tělovýchovné organizace typu Sokol. Ale právě venkov se stal cílem městských skautských oddílů za… Zobrazit více

Terénní pozůstatky po lesní drážce u Borku

10.června 1916 zasáhla severní Českobudějovicko velmi silná větrná smršť s krupobitím a přívalovým deštěm. Pohroma se přihnala kolem druhé hodiny odpolední a zasáhla především oblast v linii obcí Nemanice, Úsilné, Borek, Ševětín, kde napáchala velké škody v lesích, ale také na majetku místních lidí. Většina domů v zasažených obcích měla poškozenou střešní krytiny, někdy i štíty, nemluvě o osudu různých dřevěných přístavků a podobně. Polomy zcela zablokovaly pražskou silnici a železniční trať Budějovice-Praha, kde s odklízením popadaných stromů musela vypomoci i armáda. Vítr byl údajně tak silný, že odnášel i celé vyvrácené stromy s kořeny. Největší škody zaznamenaly schwarzenbergské lesy – Mojský les a Velechvínské polesí. Pro obyvatelstvo přinesla pohroma tu výhodu, že si lidé mohli za 2 až 3 koruny osekat větve z jednoho padlého stromu a při kruté válečné zimě 1917/18, kdy byl silný nedostatek uhlí, budějovičtí občané hromadně dobývali na sever od města dříví, které pak stejně… Zobrazit více

Cikán Fiala

Stráž na Šumavě č.22 (30.5.1908):

Dopadený uprchlík. Před nějakým časem uprchl z vazby zdejšího soudu cikán Fiala, který měl několik krádeží na svědomí, z nichž se mu bylo u soudu zodpovídati. Ale Fialu to tuze netěšilo, který by byl rád zase ve volné přírodě, kde je nyní jako v ráji. A proto pásl po vhodné příležitosti, aby mohl z kriminálu upláchnouti, což se mu už jednou kdesi podařilo. Tato vhodná chvíle se milému cikánovi naskytla, který chopil se ji všema deseti a v okamžiku byl v prachu a brzo zmizel z dohledu města. Nastala ovšem po uprchlíkovi sháňka, po němž však jako když se zem slehne, až v těchto dnech dopaden byl policií v Netolicích a k soudu opětně do vazby dopraven. Nyní pro bezpečnost, aby nemohl opět uprchnouti, dány mu budou na nohy železa.

Jihočech č.64 (6.6.1921):

Ze života cikánů. V pátek dne 3. června postaveni byli před porotní… Zobrazit více

1 2 3 6

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist