Novověk

Dvojnásobná vražda u Opatovic roku 1889

V matrice zemřelých farnosti Hosín nalezneme k roku 1889 tyto dva zvláštní zápisy:

  1. 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Klojdová, manželka nádeníka z Opatovic Martina Klojdy. Věk: 36 let, příčina smrti: zavražděna.
  2. 1. 1889 nalezena na cestě blíže Opatovic Kateřina Hadová, manželka nádeníka Vojtěcha Hada ze Suchého Vrbného. Věk: 40 let, příčina smrti: zavražděna.

Brutální dvojnásobná vražda otřásla tehdy nejen severním Českobudějovickem, ale celým krajem. Když navíc ve stejný den byla nalezena nedaleko od neštěstí u Hosína další mrtvá žena, okamžitě začaly mezi veřejností kolovat nejrůznější fámy. Jak se nakonec ukázalo, třetí žena byla raněna mrtvicí a s vraždou u Opatovic tak nebyla nijak spojena. 31. ledna 1889 informoval o hrůzném činu Budivoj:

Tři mrtvoly v jednom dni. V okolí hlubockém kolovaly v neděli děsivé zprávy! Neméně než tři mrtvoly nalezeny byly na blízku obce Opatovic u Hluboké, vesměs to mrtvoly ženské! Také… Zobrazit více

Vlčí jámy u Lišova

Severozápadně od Lišova nalezneme les „Vlčí jáma“ a východně od Kolného les „Na Vlčku.“ Když budeme studovat podrobné mapy i z jiných regionů, zjistíme, že prakticky v celých českých zemích, se v krajině vyskytují pomístní názvy odvozené od tzv. vlčí jámy, ať jde o různé varianty názvů: „Vlčí jáma“, „Vlčí jámy“, „Na vlčích jamách“ a podobně. Názvy nám připomínají dávnou existenci pasti k chytání vlků, se kterou bychom se mohli především v období středověku setkat prakticky u každé vsi a to je také důvod častého výskytu tohoto pomístního názvu.

Populace vlka původně pokrývala celé naše území, stejně jako jinde v Evropě. Vlk žije společensky v rodinách a v zimě se sdružuje do smečky. Tento predátor nemá přirozeného nepřítele v přírodě, nebudeme-li počítat člověka. V období zimy byla hlavní potravou vlka srnčí a jelení zvěř, kterou vlčí smečka uštvala.… Zobrazit více

Tereziánské sklady u Rudolfova

Nedaleko obce Rudolfov na Českobudějovicku se nalézají „tereziánské“ vojenské sklady. V roce 1768 koupil rakouský vojenský erár od knížete Schwarzenberga rudolfovský zámeček – tzv. Hölzlovský dům a přeměnil ho v tzv. depositorium polního dělostřelectva. Zároveň započala v okolí výstavba dalších skladů vojenského materiálu, který sem pak byl přesunut z Českých Budějovic. V roce 1774 a ještě 1779 si dokonce osobně prohlédl místní moderní vojenská zařízení císař Josef II. Přímo v Rudolfově vznikl velký areál dělostřelecké zbrojnice. Mimo Rudolfov v prostoru mezi Rudolfovem, Adamovem, Hůrami a Voselnem bylo postaveno 10 objektů, které zde byly roztroušené v rovinaté krajině. Mezi tímto prostorem a Rudlofovem byl pak velký areál. V podrobném popisu nás bude zajímat právě těchto 10 objektů. Rudolfovské sklady byly natolik důležité, že k nim byla zřízena 4km dlouhá trať  od Budějovického nádraží. Do provozu byla trať uvedena 21.prosince 1888… Zobrazit více

Jan Ferdinand Schor

O jednom z prvních českých inženýrů a dělostřeleckém táboře

Řekne-li se jméno Jan Ferdinand Schor, milovníci a znalci historie si možná vzpomenou hned na několik zájmových oblastí. Některým se vybaví jeho jméno jako jednoho z prvních, který zmapoval řečiště Vltavy a osobně se podílel na jejím splavnění – je například autorem vůbec prvních dvou plavebních komor, jedné u Modřan (nedochovala se), druhé u Županovic (dnes pod vodou přehradní nádrže Slapy); někdo si možná vzpomene na zámecké zahrady v Duchově nebo Hořovicích, které Schor s úspěchem projektoval; jiní možná budou znát jeho návrh dostavby Svatovítské katedrály či freskové výzdoby několika kostelů. Schorův záběr byl skutečně široký. Ottův slovník o něm píše, že se narodil roku 1686 v Innsbrucku a byl „malíř a inženýr hydrotechnický“. Zdaleka však nepostihuje vše, v čem Jan Ferdinand Schor vynikal. Musíme ještě přidat architekturu, zejména budování fortifikačních (opevňovacích) staveb. A právě… Zobrazit více

Velký depot

4 km od Týna nad Vltavou se tyčí v místech nazývaných Velký Depot zajímavé barokní sousoší. Stojí v zajímavé lokalitě, která sloužila od roku 1709 a ž do roku 1866 jako polní tábor a rozlehlé vojenské cvičiště, založené v rámci reorganizace rakouského dělostřelectva. Vojenský prostor zabíral plochu 110,740 čtverečních sáhů, na cvičišti se nacházely různé terénní úpravy – ravelíny, paralely, bašty, mimo samotnou cvičnou plochu pak existovalo zázemí tábora s laboratořemi, dílnami, kovárnami, skladišti a kolnami, a dokonce také kuželna a 17 provizorních hospod. Zastavme se na chvíli, zkusme zapojit svoji fantazii a přenesme se o několik století zpět. Kolik nohou ve vojenských botách dupalo po zdejších polích, kolik se tu odvíjelo nejrůznějších peripetií lidských osudů?

Po zániku cvičiště byly veškeré stavby demolovány, jediným terénním pozůstatkem jsou dnes dělostřelecké šance a v lesíku u samoty Širočiny tzv. epolement, lapač kulí – nevelký taras z … Zobrazit více

Vybrané zaniklé hřbitovy v mikroregionu Dolní Bukovsko

MODRÁ HŮRKA – „Morový hřbitov“

Dnes zaniklý hřbitov vzdálený přibližně 1000 m jihovýchodně od obce Modrá Hůrka, směrem k velkovýkrmně vepřů v lesíku při západní straně asfaltové cesty. Tento hřbitov vznikl dle údajů místní farní kroniky v roce 17701. Během terénního průzkumu ( 2005 – 2007 ) bylo zjištěno, že okolo hřbitova vedla dnes zaniklá cesta, po které se dodnes zachoval 3 metry široký a 60 metrů dlouhý pás, těsně přiléhající k západní straně původní zdi a současného pole. Celý původní areál hřbitova byl obehnán kamenno – cihlovou zdí o rozměrech 25 x 55 m. Po zdi zbyly pouhé hlinité násypy se sporadickými zbytky kamenů, cihel a příkop obepínající celý areál a široký 2 m a hluboký 0,5 m. V JZ rohu areálu se nachází navršený hlinitý objekt o rozměrech 1,5 x 2,1 x 2,5 x 2,5 x 4 x 4,7 m, dosahující… Zobrazit více

Zajímavé náhrobní kameny na hřbitově Dolní Bukovsko

Hřbitov v městysi Dolní bukovsko se v našem regionu řadí k nějstarším, můžeme jej datovat do roku 1787. Z této doby se nám nezachoval žádný náhrobek, centrální kříž pochází z roku 1862, i přesto se zde nalézá mnoho pozdějších náhrobních kamenů, o kterých je dobré vědět, jedině tak osudy lidí s nimi spojené nezaniknou.

První a nejvíce, dle našeho názoru nejzajímavější, je kamenný náhrobek umístěný u hlavníhu vstupu do hřbitova, otázkou zůstává, zda nebyl k bráně umístěn z již zrušeného hrobu.

Opis textu: Mater DeVota Ae Tate Senex Catharina Sic hi VroVeroVeoreExhibet Vale Recnonat Vrae.

Tento text je zároveň chronogramem. Chronogram je záznam letopočtu pomocí zvýraznění některých písmen, nemusí se jednat pouze o počáteční písmena. V případě tohoto náhrobku značí tento nápis rok 1801. V překladu je zde řečeno přibližně toto: „Matka od vás Kateřinu ve věku starce takto na pravdu a nebo v motlitbu se loučí a v… Zobrazit více

Pražská císařská silnice

2301039--poutnici--1-950x0p0.jpg

Na našem webu jsme již pojednali o bývalé středověké pražské silnici, nyní je řada na to, povědět si něco o historii té současné pražské silnice, kterou mnozí z nás denně projíždějí. V první polovině 18. století byl stav zemských silnic značně neutěšený, v některých místech můžeme říci přímo katastrofální. Staré silnice se prakticky nijak neudržovaly, i když byla vydávána různá nařízení – například krajské úřady měly vypracovávat každý čtvrt rok zprávu o stavu silnic a rychtáři měli dokonce každý týden kontrolovat stav cest a silnic v jejich obvodech a zařizovat opravy. Tak jako tak, staré silnice přestávaly stačit stále se rozvíjející obchodní, soukromé a vojenské přepravě. Ve Vídni padlo rozhodnutí vybudovat síť nových umělých silnic a za tímto účelem byla roku 1725 ustanovena silniční komise. Císař schválil návrh komise na zřízení prvních šesti silnic z Vídně a roku 1737 byl vydán nový mýtní patent.… Zobrazit více

Staré důlní dílo Orty

Nedaleko obce Borek se nachází veřejnosti již poměrně známý bývalý kaolinový důl, lidově zvaný Orty (z německého örtern – předkovat, pracovat na předku chodby). O historii, geologii a technických náležitostech tohoto díla již bylo mnohé napsáno, ale většina informací zůstává laickým zájemcům nedostupná, proto se pokusíme v tomto článku vypsati nejdůležitější informace včetně vlastních poznatků a opět trochu přispět k historii sledovaného regionu.

1.jpg

Historie

Začátek a hlavní éra těžby kaolinu v Ortech je spojena s firmou Hardtmuth. Ještě ale před jejím zásahem zde existovala příležitostná těžba kaolinu místními hrnčíři v šachtičkách s několika rozrážkami, po jejichž činnosti se dochoval pomístní název části povrchu dolu „Ve staršinách“. Josef Hardtmuth byl v první polovině 19. století úspěšným vídeňským výrobcem porcelánu, především napodobeniny anglické jemné keramiky „Wedgwood“ a tužek. V letech 1846 – 1848 přesunul Josefův syn Karel Hardtmuth továrnu do Českých Budějovic (nejdříve jen… Zobrazit více

Bitva u Zahájí 1742

Událost, označovaná většinou ne zcela přesně jako biva u Zahájí, byla epizodou válek o rakouské dědictví, v nichž habsburská manarchie mezi lety 1740 – 1748 za cenu značných územních ztrát dokázala udržet své velmocenské postavení. Na jaře 1742 bychom rakouskou armádu nalezli v Českých Budějovicích a nejbližším okolí, kde po vytlačení spojenými francouzskými, bavorskými a saskými vojsky z ostatních částí Čech přezimovala. Již v březnu však byla Karlem Lotrinským odvedena na Moravu, aby její území hájila před vpádem pruského krále Fridricha II. V Českých Budějovicích zůstal pouze sbor knížete Jiřího Kristiána Lobkovice, jehož hlavní úkol spočíval v obléhání hradu Hluboké, od listopadu 1741 obsazeného francouzskou posádkou. Již 17. května 1742 byl hlubocký hrad zcela sevřen a Lobkovicův sbor se rozložil v prostoru jihovýchodně od Zahájí, kde také vybudoval opevněný vojenský tábor, zbytky valů tohoto ležení jsou doposud patrné v polesí „Řídká blana“. Téhož dne však došlo o 130 kilometrů dál,… Zobrazit více

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist