Různé

1 2 3 6

Kniha – Vojáci Švejkova pluku

Vzpomínky chotýčanských vojáků na Velkou válku jsou vedle všech publikovaných osobních deníků poměrně unikátní tím, že se jedná o ucelený soubor výpovědí všech mužů z jedné konkrétní vesnice. Zásluhu na tom měl tehdejší kronikář obce Adolf Šulista, který ve 20. letech vzpomínky zaznamenal. Většina zdejších mužů prošla válku v řadách budějovického 91. pěšího pluku, širší veřejnosti známého díky Haškovu románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
91. pěšího pluku se týká i druhá část publikace, ve které si podrobně popíšeme zásah pluku v jihočeském pohraničí koncem roku 1918, kdy se němečtí obyvatelé pokusili odtrhnout pohraniční oblasti od nové republiky. Třetí část je věnována pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Databázím vojenských hrobů a badatelům dosud unikala existence velkého vojenského pohřebiště v Českých Budějovicích. Tato publikace vrací jména více než 1300 vojákům, jejichž křížky a náhrobky byly odstraněny v 60. a 70. letech minulého století.

Kniha vychází… Zobrazit více

Promítání filmu o Podkarpatské Rusi v roce 1939 – 14.1.2016

Ve čtvrtek 14. ledna v 18:00 proběhne v prostorách Studentského univerzitního divadla SUD v Hroznové ulici čp. 8 v Českých Budějovicích veřejné promítání amatérského dokumentu „Stráž obrany státu na Podkarpatské Rusi“ pojednávající o dramatických událostech jara 1939 na nejvýchodnějších hranicích tehdejšího Česko-Slovenska. 45minutovému filmu bude předcházet krátká přednáška o Stráži obrany státu. Pořádá Klub vojenské historie Družstvo SOS Kallich. Vstupné dobrovolné.

FOTO z natáčení

Facebooková událost

 

Památky v okolí obce Vitín II.

Památky v naší krajině II

Některé míjíme v každodenním spěchu, jiné jsou cíli našich cest. Památná místa v naší krajině, kam rádi zavítáme, nás totiž vždycky osloví. Vydejme se třeba v nedělním odpoledni asfaltkou, sladce toulavou, směrem na Poněšice. V polích za vesnicí na horizontu dávného rozcestí tří cest nás k zastavení vítá tradiční železný kříž. Na kamenném podstavci mezi čtyřmi stárnoucími lipami, z nichž jedna chybí, shlíží tu ukřižovaný více než 100 let. Ne proto, že by se zde odehrál nějaký příběh, stojí tu, aby nám tady z míst, kterými směřují lidé, připomínal svoje poslání. Je dotud daleko vidět, a pokud zamíříme dál, obloukem cesty kolem remízku „Taškáry“ a podél „Hintopejru“ malebnou krajinou vstoupíme do obecních lesů. Můžeme navštívit studánku Na dobré vodě. V dávných dobách se tu propadli zlá kněžna a její milý král, když uprostřed letní bouře z… Zobrazit více

Heraldik Jiří Louda

Jiří Louda se narodil 3. října 1920 do rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde v roce 1938 maturoval. Chtěl studovat ČVUT v Praze, ale to mu již nebylo umožněno, protože dostal povolávací rozkaz v rámci mobilizace. O rok později byl z armády propuštěn a odešel do Británie, kde byl přidělen k parašutistům, ale při výcviku se zranil a byl přeřazen k radistům. V této době se seznámil se základy britské heraldiky.

Po válce se opět vrátil do Československa, kde v roce 1946 získal Československý válečný kříž za zásluhy. Tehdy se setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, díky němuž se seznámil i se základy české heraldiky.

Z armády byl definitivně propuštěn v hodnosti kapitána. Po roce 1948 sice nebyl degradován, ale bez soudu uvězněn na Mírově. Po svém propuštění roku 1950 pracoval na lesním úřadě a posléze od roku 1953 do roku 1976 ve Vědecké knihovně v Olomouci. Od druhé poloviny… Zobrazit více

Vápenka u obce Drahotěšice

Tento příspěvek pojednává o schwarzenbergské vápence nedaleko obce Drahotěšice. Dříve než se podíváme na tuto vápenku si povíme, co to je vápno, jak se získávalo a jaké procesy člověk musel uskutečnit, než získal potřebnou surovinu.

Vápno se ve středověku pálilo v polních pecích, které jsou známy pod termínem milíře. Ještě před samotným pálením se musel vápenec vhodným způsobem připravit, říkalo se tomu, že se tzv. tluče pec. Vápenec se železnými nástroji odlamoval do menších a plochých fragmentů, poté se pec začala rovnat. Pro tuto činnost bylo zapotřebí minimálně 2 lidí. Jeden nabíral vápencovou surovinu do ošatky a druhý stál v peci. Vápence byly pokládány takovým způsobem, že nakonec vytvořily jakousi klenbu. Kopuli uzavřeli většími kusy vápence (tzv. hroudí). V peci se obvykle topilo 12 až 16 hodin, vše ale podmiňovala jakost dřeva a roční období. Popel z pece se opatrně vyhrabával, pokud by tak učiněno nebylo, mohlo by se vápno… Zobrazit více

1 2 3 6

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist