Z jiných regionů

1 2 3 8

Smrt polského zajatce za milostný vztah k německé dívce

Během druhé světové války se na našem území ocitly tisíce válečných zajatců, kteří byli nacisty nasazováni na nejrůznější práce. Soustředěni byli především v německy mluvícím pohraničí, odtrženém v roce 1938 od Československa. Tak počet 69.500 zajatců uváděných pro léta 1943-1944 ve zprávě SD připadá prakticky jen na sudetské území. Nacisté předpokládali, že německé obyvatelstvo nebude nepřátelské zajatce nijak podporovat, nebo jim dokonce pomáhat při útěku, k čemuž by jistě docházelo v českém prostředí. Přesto i v německém pohraničí docházelo k určitým stykům s některými místními Němci, jak dokládá případ z okolí Horní Pěny na Jindřichohradecku. Více o počtech a nasazení zajatců v pohraničí naleznete v článku o francouzských zajatcích v levínském mlýně.

Kronika Horní Pěny zaznamenala zajímavý a tragický příběh milostného vztahu polského zajatce a německé dívky. Kronikář a místní učitel Jaroslav Vacek začal psát svou kroniku až v… Zobrazit více

Sebevražda v lese Chloumek v roce 1945

 

V dnešním příspěvku zavítáme do obce Nová Ves u Českých Budějovic.  V této obci vznikla velmi zajímavá aktivita lidí z obce zabývající se koncem II. války v blízkém okolí. Snaha těchto nadšenců o rozklíčování hektického a tudíž nesnadného období našich dějin byla shrnuta v Novoveském  zpravodaji, kde byl v loňském roce uveden následující článek:

„Ač by se někomu zdálo, že o konci 2. Světové války víme již vše, díky nezměrné práci historiků profesionálů i amatérů zůstávají některé události ne zcela vyjasněny. Jedno takové máme tzv. za humny. Je to otazník vznášející se nad skonem německého vojáka, jehož mrtvola byla nalezena v lese na Chloumku, který se rozprostírá mezi Hůrkou a starou částí obce Nová Ves. V jedné rodinné hůrecké kronice lze nalézt prostou zmínku „Roku 1945, v lese Chloumku, byl nalezen mrtvý vojín německé armády, který byl na místě pohřben.… Zobrazit více

Zámek Komařice

Sídlo Jiříka a Kristiny Kořenských bylo zbudováno v letech 1565 – 1566 na místě někdejší středověké tvrze, která se připomíná poprvé v roce 1346, kdy zde sídlil rod Benešů, kteří se posléze začali podepisovat “z Komařic” (nejspíše od roku 1447). Ovšem stavební práce skončily az v 70. letech 16. století za působení českobudějovického stavitele Vincence Vogarella.

Zámek ovšem neměl veselý začátek své existence, protože dvakrát za sebou vyhořel, poprvé v roce 1586 a následně v roce 1620. I přes částečné úpravy zámecké kaple roku 1653 a věže zámku v roce 1665, které nechali provést mniši z kláštera Vyšší Brod, si sídlo zachovalo svůj renesanční ráz.

Vladycká rodina, která vlastnila někdejší středověkou tvrz, vymřela zřejmě při moru roku 1521, což by dokazovaly čtyři náhrobky rodinnych příslušníku zachované v Doudlebském kostele. Poté se na Komařicích vystřídal Litold z Hřebene, Volf Krajíř z Krajku a Ctibor Dráchovský z Dráchova, jehož dcera Kristina se… Zobrazit více

Svatá Voršila

Bývalé lázně a poutní místo Svatá Voršila leží asi 1 km západně od obce Zborov. Toto místo uvedl v povědomost lidí pramen léčivé minerální vody v 80. letech 17. stol.

Na stromech kolem pramene se objevovaly svaté obrázky od uzdravených poutníků, sám majitel Zborova Jiří Ladislav Kořenský z Terešova zde pak zřídil hospodu a malé lázně. Později byla postavena výklenková kaplička zasvěcená svaté Voršile, s níž spojovaly poutníci léčivou moc pramene.

Někteří církevní hodnostáři a majitelé okolních panství proti lázním protestovali, proto se lázně potýkaly s existenčními problémy. Nepomohlo ani zbudování větší kaple svaté Voršily v roce 1713 z odkazu zemřelého Kořenského. Bylo to tak možná proto, že od roku 1709 patřilo zborovské panství včetně lázní rodu Schwarzenbergů, konkrétně Adamu Františekovi Karlovi Eusebovi knížeti ze Schwarzenbergu, který od 20. let 18. stol. přestal lázně provozovat úplně. Koncem 18. stol. zanikla i kaple a Svatá Voršila… Zobrazit více

Pamětní deska Matouše Talíře ve Střížově

Matouš Talíř se narodil 20. září 1835 ve Střížově a zemřel 30. srpna 1902 v Hluboké nad Vltavou.

Vystudoval práva na Karlo – Ferdinandově univerzitě a po funkcích mimořádného a řádného profesora rakouského finančního práva a statistiky na UK se stal roku 1888 a 1893 děkanem Filozofické fakulty a v letech 1889 – 1890 dokonce rektorem univerzity.

V letech 1877 – 1874 zasedal ve sboru obecních starších města Prahy. Politicky náležel ke straně staročeské. Od roku 1880 působil také v Českém zemském sněmu jako poslanec, v roce 1883 mandát obhájil a od roku 1889 zasedal na Sněmu jako tzv. virilista, tedy poslanec, který nabývá mandátu z titulu své funkce, v tomto případě rektora univerzity.

Od roku 1879 zasedal také v Říšské radě za městskou kurii pro obvod Kolín, Poděbrady atd.

V rodné obci, na statku čp. 6, mu byla roku 1945 odhalena pamětní deska, která bohužel v současné době… Zobrazit více

1 2 3 8

Menu
Nejnovější komentáře
Statistika návštěvnosti

TOPlist