Pěší pluk 207 a jeho úloha při obraně jihočeské 2. HOP (se zřetelem na úsek 146 Vitín)

V tomto článku se podívejme na jednotku, která měla v případě možné budoucí války s nacistickým Německem hájit jižní konec tzv. „Vltavské linie“. Šlo o tzv. „B“ útvar složený ze záložníků, postavený u mírového 1. p. pl. „Mistra Jana Husi“. V prvé řadě standartní pěší pluky stavěly  (č. 1-18, 20-48) svá mobilizační dvojčata. Tyto útvary byly obvykle číslovány číslem o 50 větším. Tedy např. u p. pl. 1 vznikl p. pl. 51 (od 1. p. pl. „MJH“). Pro doplnění uveďme, že PPL 51 byl za mobilizace přidělen pod velení 5. divize (mob.) na Prachaticko. Jeho třetí prapor hájil čáru Vlhavy – Zliv – Hluboká nad Vltavou. Kromě p. pl. 207 byl u „MJH“ stavěn dále také další „vltavský“ pěší pluk 206. Ke dni 29. září 1938 byl pěší pluk  207 na třech čtvrtinách svého plánovaného stavu. Sluší se podotknout, že oproti normálním pěším plukům stavěly pluky 205-208 za mobilizace jen pouhé dva pěší prapory. „Vltavské“ pluky měly dosáhnout mobilizační pohotovosti do kalendářních 6 dnů, tedy resp. do 30. září 1938.

Pěší pluk 207 byl zpočátku podřízen tzv. skupině 4 „Tábor“ (dále zde byly pěší pluky 208, DO 506, tel .rota 152) dislokované v Táboře. Dne 27. září byl pluk z taktických důvodů přiřazen k mobilizované HO 31 (vel. brig. gen. Bedřich Neumann). Šlo o krok v souvislosti vyčlenění působnosti mezi HO 31 a I. sborem, jejíž hranicí se stal nově právě tok řeky Vltavy. Pluk byl  poté připojen k přesunutému VI. sboru (ze Slovenska, SV v Soběslavi). Velitelem sboru byl div. gen. Rudolf Viest. Obranný úsek sboru sahal od ohbí Vltavy u Vyššího Brodu k zemské hranici Čecha a Moravy v délce 84 km. Krycí jméno sboru bylo za mobilizace „Rázus“. Po odebrání PPL 207 byla vltavská Skupina 3 zrušena a její jednotky byly přesunuty k táborské skupině 4, která zůstala podřízena velení I. sboru.

PPL 207 měl po přesunu na 2. HOP hájit frontu zhruba na obranném úseku mezi Týnem nad Vltavou (přesněji Újezdem u Týna n. V.) a řekou Lužnicí. Ke dni 30. září nebyl tento pluk zdaleka ještě na plných stavech a proto se dostal na 2. HOP až někdy mezi 1.-2. říjnem, kde obsadil celý úsek lehkého opevnění 146 Vitín (a části sousedních úseků 144 a 148). V tu dobu již ale byl obsazován I. šumavský okupační podůsek pohraničí německým Wehrmachtem. Délka obranné linie byla tedy 21 km, tedy něco kolem 10 km na 1 pěší prapor. Plánovaná dělostřelecká podpora na tomto úseku – horská baterie dělostřeleckého pluku 205 (stavěná u budějovického děl. pluku 5) – nebyla v tu dobu ještě aktivní. Velitelem pluku v pohnutých podzimních dnech se stal plk. Felix Körner (SV Dolní Bukovsko – krycí označení Ivan). První pěší prapor (I/207) zaujal postavení v západní polovině úseku 146 v objektech č. 37-72 (jinak úsek Újezd-Poněšice v délce 19 km). Velitelstvíí i SV praporu I/207 bylo dislokováno v Týně nad Vltavou (uváděny i Bečice – což potvrzuje nově i R. Lášek). Druhý pěší prapor (II/207) měl hájit východní část úseku 146 v objektech č. 1-36 zhruba na čáře Vitín-Purkarec spolu s dodatečně vloženým objektem č. 73 před Vitínem (jinak úsek Poněšice – řeka Lužnice, celkem 23 km). Stanoviště velitele II/207 praporu bylo v Neplachově. Betonářské a dokončovací práce na tomto úseku probíhaly i počátkem října. Velitelé rot tak od VSD přebírali čerstvě vybetonované objekty, které byly již od mobilizace zastnírané rostlinným materiálem. Zpravidla ihned po převzetí bylo započato s výstavbou polního opevnění. Jen doplňme, že zbývajících 41 km 2. HOP na východ (úsek řeka Lužnice) obsazovala strážní jednotka pěšího pluku 29 (část úseku 148, 162a, 162, 166, 166a a 168).

Právě na 2. HOP se měly vést ústupové boje v případě prolomení 1. obranného pásma na všeobecné čáře Český Krumlov – Nová Bystřice. V těchto bojích měla velkou roli hrát právě 4. rychlá divize dislokovaná v oblasti Soběslav-Kardašova Řečice spolu s PPL 207. Právě kvůli úsporám sil 4. RD měl být nepřítel úplně zastaven až právě zde na 2. pásmu (1. HOP ho měla opotřebovat psychicky a i hmotně a zpomalit). Pásmo odporu 4. RD mělo být právě na čáře Poněšice – Velechvínský revír – Dvořiště-Rožmberk. Původně měla německá 12. armáda naplánován násilný přechod Vltavy. Jižní část Vltavské linie měla zabránit obchvatu postavení na Vltavě z jihu od Českých Budějovic. Pokud by nepřítel obranu prolomil, mohlo dojít k vpádu do týlu postavení na Vltavě a byl by tak znemožněn ústup našich jednotek ze západu republiky a jejich zachycení se právě na řece Vltavě. Bohužel 2. HOP zde byla  ke 30. září stále značně nedokončena. Obraně mohl zde pomoci i poměrně hodně zalesněný prostor se špatnými komunikacemi (relativně). Lesy však nebyly pro pěchotu a lehčí tanky neprůchodné. Za povšimnutí stojí poměrně mohutná druhosledová uzávěra před Vitínem, zřejmě v důsledku obrany hlavní silnice a železnice na z jihu Prahu. Od 24. 9. 1938 byly na obranné linii káceny lesní průseky, které jdou mnohde dodnes patrné. Protipěchotní překážky bohužel nebyly započaty nikde. V pokračování linie Vltavské čáry na východ (tj. úsek 148) mělo velkou roli hrát opření obrany o soustavu rybníků a zátopových ploch, kterou naši ženisté hodlali plně využít.

Struktura velení PPL 207 k 26. 9. 1938

velitel plk. v. v. Körner Felix

velitel. techn. roty npor. v záloze Fefer Jan

velitel I/207 škpt. v. v. Veselý Alois

1. rota – kpt. v zál. Mitáček Jakub

2. rota – kpt. v zál. Lukach Augustin

3. rota – npor. v zál. Vacek Jan

4. rota – npor. v zál. Klátil František

velitel II/207 – pplk. v. v. Dráský Alois Jan

5. rota – npor. v zál. Kratochvíl Josef

6. rota – npor. v zál. Mráz Josef

7. rota – npor. v zál. Banš Jaroslav

8. rota – npor. v zál. Hospodár Jan

vel. štábní roty 5 – npor. v zál. Valeš František

———————————————–

Literatura a prameny

VUA-VHA, f. Velitelství PPL 1, kart. 4, inv. č. 6.

Radan LÁŠEK, Opevnění z roku 1938 – Postavení Vltava, Praha 2011.

Jan SOLPERA, Devětadvacátí v osmatřicátém, Jindřichův Hradec 2008.

HAMÁK – VONDROVSKÝ, Mobilizovaná československá armáda 1938, Dvůr Králové nad Labem, 2010.

http://www.vojenstvi.cz

http://kocicak.mysteria.cz/opevneni/vltava_d/o_vltava.htm

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist