Pomník letecké havárie u Třitimi

Na počátku listopadu loňského roku se pod záštitou Místní akční skupiny Vltava uskutečnilo první setkání přípravného výboru pro znovuzaložení občanského sdružení s neobvyklým a poněkud archaickým názvem Okrašlovací spolek mikroregionu Vltavotýnsko. Vzhledem k tomu, že historický Okrašlovací spolek, založený již roku 1880, měl v Týně nad Vltavou dlouhou a významnou tradici, znovuzaložený spolek se rozhodl ponechat ve svém názvu původní pojmenování této organizace, která se výrazně podepsala na tváři města. K nejvýraznějším počinům historického Okrašlovacího spolku náleželo kupříkladu založení Bedřichových sadů na místě původního hradu (jak připomíná pamětní deska věnovaná předsedovi spolku Aloisi Gerstenkornovi) nebo vysázení Stromořadí princezny Stefanie (dnešní Alej Míru). Původním posláním spolku bylo „zakládání stromořadí a sadův v nejbližším okolí města“, později se činnost ještě rozšířila na „okrašlování a ochranu domoviny“. Na tuto tradici nyní navazuje také současný Okrašlovací spolek. Jeho činností je zalesňování a zvelebování krajiny mikroregionu, ochrana přírodních a kulturně-historických památek, ochrana lidového umění a péče o zachování místopisných zvláštností, zvelebování a úpravy okolí cest, osvětová činnost, propagace mikroregionu a další. Jedním z prvních úkolů, který se blíží k závěrečné fázi, je vybudování parkovací plochy u často navštěvované vltavotýnské památky, sousoší Velký Depot, lidově „Štátuje“, na místě bývalého stálého tábora a cvičiště rakouských dělostřelců. Aktuálně se spolek zabývá obnovou památníku tragicky zahynulých letců v katastru obce Třitím u Týna nad Vltavou. Památník pochází z roku 1930 a v současné době je ve stádiu téměř dovršené zkázy. Uprostřed kukuřičného pole před vesnicí Třitím leží v trávě již jen několik kusů nevzhledného betonu. Zemědělcům překáží při polních pracích, není k nim upraven žádný přístup a tak jen hrstka zasvěcenců tuší, že toto ubohé torzo připomíná tragédii, k níž zde došlo před téměř osmi stoletími. Kronika města Týna nad Vltavou k události zaznamenala následující: „V neděli, dne 8. září 1929, vzlétli pilot desátník Václav Beneš a pozorovatel-svobodník Václav Černý z Prahy-Žižkova vojenským letadlem AB 11-9 s polního letiště u Čihovic. Při vzletu letadlo provedlo ve výši 100 m ostrou zatáčku a naklonilo se, pilot je chtěl vyrovnat, ale pro malou výši se mu to nezdařilo. Letadlo v katastru obce Třitimi, 2 km od Týna se zřítilo a vrtulí zarylo se do zoraného pole. Při prudkém nárazu vybuchla benzinová nádrž a letadlo shořelo. Oba nešťastní letci byli vytaženi zpod trosek jako zuhelnatělé mrtvoly. Jejich tělesné pozůstatky byly dopraveny do márnice na hřbitově týnském. Byly pak převezeny k pohřbení do rodných obcí. Když pohřební průvod dospěl na hranice města, zakroužilo nad rakvemi sedm letounů a vypálilo salvy ran na počest mrtvým vojínům.“ Událostí se zabýval také časopis Letectví z roku 1929. Na straně 340 píše: ,,Před ukončením manevrů jihočeských udalo se 8. září nové neštěstí, kdy krátce po startu letoun sklouzl po křídle a po dopadu se vzňal, při čemž přišli o život desátník- pilot J. Beneš a svobodník-střelec Václav Černý. Pohřeb kpt. Soukupa (zahynul 6. 9. 1929) se konal společně se svob. Černým. Těla vezena na trupech letounů a celá Praha ohromnou účastí vzdala jim hold na poslední cestě.“ Hrob Václava Černého na Olšanských hřbitovech je na jedné z fotografií (autorem je Mgr. Ivo Šťastný, fotografii je možné nalézt na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa www.vets.cz). K neštěstí došlo v rámci vojenského cvičení a manévrů, jichž se účastnil také českobudějovický letecký detachement 1. leteckého pluku TGM z Prahy-Kbel, k němuž oba letci příslušeli. Proč článek z Letectví hovoří o „novém neštěstí“? Zcela bezpečně souvisí tato zmínka s tragédií, která se u téhož pluku odehrála pouhé dva dny před havárií u Třitími: 5. září 1929 se nedaleko obce Přední Chlum na Sedlčansku srazila ve výšce 1500 m dvě letadla – pozorovací a stíhací. Zahynuli nadporučík Antonín Selnar, pilot četař Jaroslav Bol (informace ze stránek obce Krásná Hora, publikace Letiště pod Kletí uvádí jméno J. Mařík) a pilot četař Jaroslav Pekárek. Jejich pomník, odhalený 13. července 1930, bychom dnes nalezli v nedaleké obci Krásná Hora nad Vltavou (viz. fotografie). Rok 1929 byl z hlediska letectví mimořádně tragický, stalo se 25 leteckých neštěstí při nichž zahynulo 22 osob. Vysokým číslem leteckých havárií se dokonce zabýval i senát. V Týně nad Vltavou se situace vyvíjela podobně jako v Krásné Hoře. Záhy po třitímské tragédii vznikl ve městě výbor pro postavení pomníku tragicky zemřelým letcům. Pomník byl slavnostně odhalen 8. září roku 1930, za velké účasti obyvatel celého Vltavotýnska. Bohužel, pomník nevznikl na území města, jako ten krásnohorský, ale přímo na místě havárie. Lidská paměť je krátká, a přestože se památníky staví právě proto, aby nás „upamatovaly“ na určitou událost, třitímský pomník takové štěstí neměl. Jak dokumentuje fotografie, ještě v roce 1975 byl památník relativně v pořádku. Přiznám se, že jsme před nedávnem za pomoci kamarádů, kteří místo již kdysi navštívili, hledali alespoň jeho zbytky v poli téměř tři čtvrtě hodiny. Nad rozvalenými troskami v kukuřici padá na člověka smutek. Alespoň z piety by bylo zapotřebí pomník obnovit, vždyť, jak říká citát: „Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude skutečně potřebovat.“ Nevím, zda lze leteckou havárii považovat za hrdinský čin, ale zcela jistě je třeba nezapomínat na ty, kteří položili život při výkonu služby za naši republiku. Obnova pomníku je tedy dalším úkolem, který si vytýčil Okrašlovací spolek a který by měl být v dohledné budoucnosti realizován.