Pracovní tábor pro nezaměstnané ve Čtyrech Dvorech v roce 1938

 Po odtržení pohraničních oblastí se musel nově vzniklý státní útvar potýkat s mnohými problémy. Jednou z nejpalčivějších starostí bylo zajistit práci pro nezaměstnané a osoby, které utekly z pohraničí. Z těchto důvodů Česko – Slovenská vláda vydala 11. října 1938 usnesení, jímž po dobu dvou let zakazovala přijímat zaměstnance do všech státních institucí, ústavů a fondů, četnictvo a vojsko nevyjímaje. Značné naděje byly vkládány do zřízení pracovních táborů, jejichž hlavní úkol spočíval v dočasném hospodářském zajištění nezaměstnaných a využití jejich schopností pro všeobecně prospěšné práce( v našem regionu především stavba silnic). Tito příslušníci pracovních táborů byli podřízeni vojenské disciplíně (především však vojenské jurisdikci), měli právo na stravu, ubytování, výstroj a minimální denní finanční ohodnocení. Do těchto táborů byli nezaměstnaní muži posíláni ve věku 18 – 55 let, proti povolání do pracovního tábora nebylo odvolání a neuposlechnutí této výzvy bylo přísně trestáno, tím, že byla dotyčnému odejmuta podpora v nezaměstnanosti.Do poloviny února 1939 bylo zřízeno 72 rot, soustředěných do 19 táborů, kam bylo zařazeno 12.000 osob. Tento počet však představoval pouhou třetinu povolaných a pracovní tábory tak původní očekávání nenaplnily. Několik dnů před vznikem Protektorátu, 2. března 1939 bylo schváleno vládní nařízení o zřízení kárných táborů, kam měli být umisťováni neposlušní příslušníci pracovních táborů a ti, kteří neplnili uložené úkoly.

V našem regionu takový pracovní tábor I. typu v roce 1938 také vznikl. V tehdy samostatných Čtyřech Dvorech, v bývalé rolnické škole bylo internováno 400 – 500 osob. Internovaní byli oblečeni ve starých vyřazených uniformách a jejich pracovní náplní byla především práce na stavbě silnice Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou, dále se podíleli na různých stavbách v Českých Budějovicích a vypomáhali v zemědělství.Jelikož denní žold byl stanoven na 1.50 Korun, množila se v táboře nespokojenost, zvláště u ženatých mužů kteří i přes to, že jejich rodinám byly vypláceny dávky, nemohli z takto vydělaných peněz rodiny uživit. Tato nespokojenst vedla k tomu, že v táboře vypukla stávka, kterou zahájilo kolektivní neuposlechnutí rozkazu k odchodu do zaměstnání, vydaného majorem Zemánkem. Na pokyn okresního hejtmana byl po několika dnech tábor obsazen českou brannou mocí s nasazenými bajonety a bylo zatčeno několik lidí, v literatuře jsou uváděni Oldřich Ertl, Eduard Lehečka a jakýsi Vyskočil, další internovaní nejsou známi jménem. Tito zajištění byli odvezeni do kasáren ve Čtyřech Dvorech a později s dalšími převezeni k vojenskému soudu v Plzni. O tom, jak tento soud dopadl, se již literatura nezmiňuje, kronika Čtyři Dvory taktéž mlčí. S největší pravděpodobností byli zatčení po několika týdnech internování propuštěni, jelikož jejich jména se později objevují v literatuře, v době protektorátu, v seznamu odbojových pracovníků. Pracovní tábor byl zrušen a bývalou rolnickou školu bychom pod tímto jménem nenašli. Dnes je zde umístěna Akademie věd ČR a nachází se na křižovatce ulic Na Zlaté stoce a Na Sádkách.