TERÉNNÍ POZŮSTATKY PO SHOZENÝCH PUMÁCH V PONĚŠICKÉ OBOŘE NA BOŽÍ HOD 1944 3. 10. 2010

Poněšickou oboru můžeme charakterizovat jako hustě zalesněné území severně od Českých Budějovic. Původní obora pro chov vysoké zvěře byla založena roku 1854 a její dnešní rozloha činí 1581 ha.

Na Boží hod vánoční roku 1944 do prostoru obory a těsně vedle ní byly shozeny spojeneckými letadly pumy, které v místech dopadů vyhloubily krátery, čímž došlo pouze k materiálním škodám.

Mezi roky 2005 – 2007 se autorovi podařilo nalézt 12 kráterů, pravděpodobně toto číslo nebude úplné, především díky hustě zalesněnému a členitému terénu. Cílem této studie je snaha o evidenci těchto objektů a záchrana před budoucím ničením. Zásluhou lesních dělníků a pamětníků se nám tak nyní ukazuje i jiný pohled na problematiku druhé světové války a její konec na našem území.

Seznam jednotlivých kráterů a popis

Legenda k seznamu : ZM 1 : 10 000, katastr, podkatastr, místní název, zaměření do mapy ZM 1 : 10 000, vzdálenost od daného bodu v metrech k určenému bodu, poznámky

1/ 22 – 44 – 13, Hosín, Dobřejovice, Rulík, 257 : 061, 1000 m JZ od hájovny Cirhan.

Pozn. Na dně a stranách objektu keramické zlomky ze staré doby bronzové

2/ 22 – 44 – 13, Ševětín, Vlkov, U Cirhana, 283 : 129, 400 m ZJZ od háj. Cirhan, Pozn. Část zničena opravou cesty.

3/ 22 – 44 – 13, Ševětín, Vlkov, Pod Cirhanem, 362 : 173, 550m VSV od háj. Cirhan, pozn. V břehu bezejmenného potoka.

4/ 22 – 44 – 13, Ševětín, Vlkov, Pod Cirhanem, 358 : 207, 770 m SV od háj. Cirhan, Část zanikla v cestě.

5/ 22 – 44 – 13, Ševětín, Vlkov, Pod Cirhanem, 390 : 187, 850 m VSV od háj. Cirhan, Pozn. Nejistý.

6/ 22 – 44 – 13, Hosín, Dobřejovice, U boudy, 417 : 125, 970 m V od háj. Cirhan, Pozn. Částečně poškozen cestou.

7/ 22 – 44 – 13, Ševětín, Vitín, Nad Pláněmi, 415 : 050, 1250 m JV od háj.Cirhan, Pozn. Dříve pokládán za pískový lom.

8/ 22 – 44 – 13, Ševětín, Vitín, Nad Pláněmi, 412 : 045, 1270 m JV od háj. Cirhan, Pozn. Část objektu sekundárně zasypána, puma dopadla na ruiny československého pěchotního železobetonového bunkru ředitelství opevňovacích prací, lidově zvaný řopík.

9/ 22 – 44 – 18, Ševětín, Vitín, Pláně, 301 : 361, 1600 JJV od háj. Cirhan, Pozn. Kráter neustále zaplňován vodou.

10/ 22 – 44 – 18, Ševětín, Vitín, Pláně, 379 : 353, 1700 m JJV od háj. Cirhan, Pozn. Kráter narušil tehdejší cestu.

11/ 22 – 44 – 18, Ševětín, Vitín, Pláně, 325 : 351, 1710 m JJV od háj. Cirhan, Pozn. Kráter přiléhá těsně k obornímu plotu, pravděpodobně zasáhl tehdejší plot.

12/ 22 – 44 – 18, Ševětín, Vitín, Pláně, 372 : 347, 1730 m JJV od háj. Cirhan, Pozn. Kráter pravidelně zaplavován vodou.

DALŠÍ KRÁTERY V OKOLÍ PONĚŠIC

DOLNÍ BUKOVSKO, Pamětní kniha Jana koláře, druhý díl :

Bomby – dne 15. listopadu 1944 k 11. hodině dopolední za mlhavého počasí svrženo americkými letadly 10 bomb v polích mezi silnicemi ke Svinům a k Horusicům. Výbuchy vznikly jámy až 4 metry hluboké a 10 metrů široké v průměru. Veliké kusy hlíny rozmetány daleko po okolních polích. Jedna bomba vybuchla večer a jedna až následujícího rána. V domech u hřbitova bylo tlakem vzduchu vymáčknuto několik okenních tabulek.

V pamětní knize Bošilce je uváděn odlišný počet spadlých bomb a to 9. V záznamu chybí přesnější lokalizace kráterů a záznamy o pozdějších výbuších dvou bomb.

ČERVENÝ ÚJEZDEC,Pamětní kniha Kolný:

Bomby spadaly 25. 12. 1944 na Vávrově poli u Červeného Újezdce a v Poněšické oboře u Cirhana. Podrobnější popis události popsala rodačka paní Dušková dnes žijící ve Lhoticích:

Na boží hod vánoční jsem si s kamarádkou hráli na návsi, skákali jsme ve sněhu, pak přišel poplach a ona utekla domů, já k sestřenici. Hlavně jsem měla strach o tatínka, který byl se sestrou v Libniči v kostele na mši. Jakmile tam uslyšeli poplach lidi se z kostela rozutekli domů, jen pan farář zůstal sám stát ve dveřích kostela. První bomba dopadla v Libniči na

„ Cechu“, nad lázněmi k Jelmu, druhá u dnešního JZD v Újezdci a třetí naproti Vávrům ke Kolnýmu.( V Červeném Újezdci, pozn. Autor)

NEMANICE

Dne 15. 11. 1944 za silného sněžení, letělo přes Nemanice letadlo, které mělo poškozen jeden ze čtyř motorů. Muselo si tedy odlehčiti od nákladu a proto svrhlo pět bomb. Naštěstí dopadly do luk u Nemanic, takže nebyl nikdo zraněn ( nebo zabit ). Byly však způsobeny škody na domovních bytech v celkové ceně 205 000 Kč.

ZÁVĚR – Průměr všech kráterů v Poněšické oboře se pohybuje v rozmezí 8 – 10 metrů, hloubka 180 – 200 cm.

Rozměry sledovaných objektů, jsou závislé na hustotě půdy do které byly shozeny. Keramické zlomky nalezené v kráteru 1, byly po primárním zpracování uloženy do JČM. Za odkrytí tohoto naleziště děkuji USAF, bez jejichž pomoci bychom mozaiku pravěkého osídlení Poněšicka nemohli seskládat.

V případě dalších zmiňovaných kráterů v okolí Poněšic se nám na polích nezachoval žádný, zanikly po válce, při obnově orné půdy.

Při terénní prospekci se často setkáváme s různými novověkými objekty o jejichž pravém účelu nevíme nic a v historických písemnostech nejsou o nich zmínky. Krátery po bombách jsou však výtečným studijním materiálem, ať jako půdní a geologické sondy či rezervoáry vody a tím místa pro přirozené rozmnožování obojživelníků.

Přibližné polohy kráterů, k přesnému zaměření čtenářům poslouží mapa ZM 1:10000

Mapový podklad z www.mapy.cz