Vyčišťovací akce v květnu 1945 západně od Jindřichova Hradce

V tomto příspěvku se vám budeme snažit přiblížit bezpečnostní situaci z lesů, které leží na západ od Jindřichova Hradce.Německá armáda, která byla počátkem května na ústupu směrem k západní demarkační zóně zde byla z několika směrů obklíčena Rudou armádou. Oddíly 9. gardové armády od Jindřichova Hradce se rozdělily do několika proudů. Nás však nejvíce zajímá severní a jižní. Severní mířil na Děbolín a Soběslav, jižní pak na Stráž nad Nežárkou a Třeboň. V prostoru mezi těmito proudy vznikla zvláštní oblast tvořená hlubokými lesy, rybníky a bažinami, ve které zůstaly v obklíčení desítky či stovky německých vojáků.  Z těchto míst se pak jednotlivci či skupiny pokoušely probít na vlastní pěst k cestě na západ. Tito lidé představovali určité nebezpečí pro místní civilisty, ale i pro vojáky Rudé armády, kterým způsobovali i mnoho dnů po válce zranění či smrt. Jaké úsilí bylo vynaloženo ve snaze tato místa „očistit“ se dozvíme dále. V článku budou také uvedeny další skutečnosti, které mají přispět k lepšímu poznání těchto dnů.

Dne 8. května byl v polesí sv. Barbora Němci smrtelně zraněn podplukovník Kosousov, který byl převezen do Soběslavi, kde následně zemřel a 12.5.1945 byl pohřben za velké účasti místních občanů.¹

První vyčišťovací akce začínaly již 9. či 10. května, většinou iniciované  samotnými obyvateli obcí. Mnohé vedl k těmto akcím strach z ozbrojených skupin, jindy chuť po pomstě či touha po dobrodružství. Pokud se někteří občané nezúčastnili těchto akcí se zbraní v ruce, byli využíváni jako průvodci po svém okolí. Jeden z těchto případů popisuje kronika obce Stará Hlína: „Když projížděla první ruská auta dne 9. května zastavili jsme jedno z nich a říkali jsme důstojníkovi, že v lesích ke Stříbřeci jsou němci, že jsme je viděli, Usmál se, mávl rukou a řekl: „Všude v lesích jsou Germáni, ale nevadí, my vy, partyzáni a ruský četník už se o ně postaráme. Neujdou.“Jak jsme se domluvili? Především uplatnili své znalosti ti, kdož byli za první války zajatí v Rusku. Ostatní se domluvili také.Jak jsme lovili „esesáky“ ve čtvrtek ráno 10. května vypravili jsme se do lesů schytat rozprchlé Germány. Bylo nás 8 a měli jsme 4 pušky. Táhli jsme v řetěze lesem. U řeky zastihli jsme dva. Byli v civilu a beze všeho se vzdali. Pod rybníkem Ženich narazili jsme na jiné. Vyzvali jsme je,aby zdvihli ruce a obcházeli jsme je. Jak jsme se prodírali houštím, vyvstal náhle jeden před Novákem a hmátl mu po pušce. Novák mu pušku vytrhl. Němec se dal na útěk.Novák začal střílet. Němec padl. Dva jsme zajali. U Vitmanovské bašty našli jsme také jednoho. Místo aby se vzdal, dal se na útěk. Zahájili jsme palbu. Po druhé ráně klesl, byl těžce raněn do hlavy. Mrtvého i raněného jsme dopravili na baštu. Odpoledne byli odvezeni do kasáren v Třeboni.“
Vypravoval F.Koranda ml. z č. 59.²
Dle pamětníka ze Staré Hlíny zde byl za hřištěm zastřelen domnělý příslušník SS a později zde byl i pohřbený 10 letý chlapec zemřelý v transportu navrátilců do vlasti.

 

První přímá akce ruské armády v námi sledovaném regionu proběhla již 10.května v obci Lužnice, jak popisuje obecní kronika:“Nebylo snad jediné vesničky v Čechách, kam by v porevolučních dnech nezavítali příslušníci slavné „Rudé armády“. Všude je viděli rádi. Tak i do Lužnice 10.května odpoledne přijela 2 nákladní vojenská auta obsazená rudoarmějci.Lid je radostně vítal, objímal a líbal. Vojáci rozdávali víno a cigarety. Týž den pátrali v lese po poschovávaných německých vojácích, kterých zajali asi 40. Následující dny prošlo obcí několik transportů se zajatými.“
Kronika se dále zmiňuje i o ztrátách býv. německé armády:  „Mrtví Němci byli nalezeni v lese, jeden „U Velkého Trojhranu“ na silnici, druhý za čtrnáct dní po revoluci v nedalekém lese“. Oba byli na místě nálezu zakopáni“. ³Pátrání autorů článku v těchto místech bylo negativní. Ztráty ruské armády nejsou známé, víme pouze o 6 vojácích, kteří zemřeli ve zdejším lazaretu. Jejich jména jsou uvedená na konci článku.

Vraťme se nyní zpět do 10. května 1945, v sousedství obce, v Lomnici nad Lužnicí probíhá tento den také první vyčišťovací akce ale v plné režii místní povstalecké jednotky. Kronika obce udává, že tyto aktivity pobíhaly večer v místech zvaná „V Černičným“ a “ V Dubovích“ odkud byla slyšet střelba. Jak tato akce dopadla nevíme, kronikář se o ní více nerozepisuje. Jisté však je, že oficiální ruské pátrání po uprchlých vojácích probíhá ve městě a okolí až 15. května. Do té doby ruská vojska prováděla především odsuny zajatců (viz níže).⁴

Tento den byla i provedena první zdokumentovaná poprava na chycených vojácích, kteří se zajetí bránili se zbraní v ruce. Stalo se tak 10. května ve Veselí nad Lužnicí. Nechme však mluvit samotnou kroniku: „Exekuce – 10. května v dopoledních hodinách proběhla exekuce nad dvěma vojáky (Vlasovec a německý voják) kteří při čistce postřelili ruského vojáka. Internovaní kolaboranti museli pak vykopat pro ně jámy a tam je zahrabat.“ ⁵Hrob těchto vojáků leží v poli v blízkosti hřbitova a vojáci byli pochováni společně s dalšími třemi zastřelenými z 8. května 1945.Přímo ve Veselí bylo pohřbeno 14 sovětských vojáků, s tím, že u 9 vojáků je uvedeno že zemřeli při vyčišťovacích akcích v okolí. Později byly ostatky převezeny do Jihlavy a na hřbitově zůstal pouze 1 hrob a jeho sarkofág.

Veselí nad Lužnicí v této době mělo také ustanovenu svojí povstaleckou jednotku, která byla vyslaná v tento samý den do okolí vesnice Vlkov : „Vlkov volá o pomoc – prý 60 SS obsazuje vesnici. Vyslány ozbrojené hlídky z dobrovolníků vede por. Dvořák, ba i lokomotiva se skupinou hlídky. Na všech stranách ozývá se střelba. Jsou přiváděni zajatci, vyslýcháni četnictvem a odesíláni do věznice“.⁶

Následují den bylo hlášeno posádkovému velitelství: „11. květen hlídky jsou v neustálé permanenci. Přiváděni zajatci, potulující se po okolních lesích“. Další hlášení ze 13. května je již konkrétnější a tak se dozvídáme, že v okolí obce Vlkova byla ponechána povstalecká bojová jednotka pod vedením desátníka v záloze Janem Zemanem. Tentýž uvádí, že během čistky prováděné v součinnosti s Rudou armádou byli v lesích vypátráni 4 příslušníci SS, kteří byli na místě zastřeleni. Druhý den 14.května hlásí výše jmenovaný, že v lese u Vlkova byli chyceni dva příslušníci SS, které na místě zastřelil ruský seržant.
20. května je posádkovému velitelství ve Veselí nad Lužnicí hlášeno, že byla zajata 26 členná skupina býv. německých vojáků v prostoru dvora Metel.⁷ O ztrátách na obou stranách v této oblasti víme torzovitě. Jisté je pouze to, že v lazaretu Rudé armády ve Vlkově zemřelo 7 vojáků a byli pohřbeni na blízkém hřbitově v Hamru. Dle zprávy ONV Třeboň jsou v okolí zmiňované další hroby ruských vojáků. Ve Vlkově dva hroby a ve Valu jeden. Dle svědectví pamětníka u Valu se nachází další ruský dvojhrob, ale místo je dnes zničené skládkou.

 

Dvůr Metel, kde bylo zajato 26 vojáků bývalé neměcké armády

Zajímavě o jednom ruském pohřbu vypráví kronika obce Val:
„Ruské vojsko
I naše obec Valovská měla to potěšení hostiti ve středu své obce rudou armádu . Jednotlivý vojíni byly usazeni po domech v obci. Větší část armády byla usazena v lese a na louce. Tam měly svojí hudbu a  polní kino.
V lese západněji od obce směrem k Vlkovu, u bašty tak zvané byl vojenský lazaret, odkud během té doby konal se pohřeb 7 vojínů za velké účasti občanstva na Hamerský hřbitov do společného hrobu. Později  byly z tohoto hrobu vykopány a odvezeno neznámo kam.  Po 6 týdnech v naší obci se jednoho večera odstěhovaly směrem k Rakousku.“ ⁸Je nutné dodat, že vojáci byly převezeni na sovětský hřbitov v Jihlavě.

 

Bašta u Vlkova, kde byl v roce 1945 polní lazaret Rudé armády.

 

Kostel se hřbitovem v Hamru, kde bylo pohřbeno 7 vojáků Rudé armády.

Přímo ve Valu se nacházel hrob německého vojáka, který byl exhumován v roce 2000 německou organizací Volksbund, Kriegsgräberfürsorge.

Nedaleko Veselí nad Lužnicí bylo v dráchovských lesích vypátráno 5 příslušníků bývalé ROA, kteří byli rudoarmějci zastřeleni.

V té samé době, byli objeveni za bílého dne, dva vojáci bývalé německé armády, u Zlukova, kteří byli na příkaz místního ruského velitele zastřeleni a pohřbeni na blízkém mrchovišti.

Dne 16.5.1945 o pouti v Zálší byl objeven v blatském houští, neozbrojený voják bývalé německé armády. Tohoto vojáka  zastřelil Rus, který byl na návštěvě místní pouťové zábavy. Mrtvý byl odvezen obecním sluhou do tzv. „Klečatského lesíka“, kde byl pohřben.

Poslední velkou a závěrečnou vyčišťovací akci v celém okolí provedli sovětští vojáci z posádky ve Veselí nad Lužnicí 24.5. Občané byli vyzýváni:“aby se zbytečně nevycházelo do polí aby nedošlo k nepředvídaným neštěstím“.⁹

V dalších kronikách sledovaného regionu jako je Frahelž, Kolence, Stráž nad Nežárkou a Novosedly nad Nežárkou se dozvídáme o příjezdu sovětských vojáků a o probíhajících vyčišťovacích akcích, bohužel bez podrobností. V kronice Novosedel je zmínka o ruských hrobech a o jejich následném svezení na společný hřbitov. Jména se podařilo zjistit u dvou vojáků a jsou uvedena níže.

Na zámku Jemčina zemřel sovětský voják Kuzinskij za nezjištěných okolností.

Ve Stráži nad Nežárkou bylo zastřeleno 10 německých vojáků, kteří byli v roce 2001 exhumováni. Také zde zemřel sovětský voják Klimenko, za jakých okolností, bohužel nevíme.

Na našem území se nalézají hroby o kterých se dnes již nedozvíme, pojedete-li někdy tímto regionem vzpomeňte na ty, kteří zde zemřeli.
Ruské ztráty v námi sledovaném regionu:
Adamovskij Vasil Ivanovič vojín 1917 -Veselí nad Luž.
Baketin Ivan Michajlovič vojín 1923 -Veselí nad Luž.
Česak Olga Grafimovna vojín -Veselí nad Luž.
Docenko Ivan Antonovič gardový kapitán – Lužnice
Klimenko Antonín Afanasjevič vojín 1924 -Stráž nad Než.
Kosčenko Valentina Petrovna vojín -Veselí nad Luž.
Kosousov Sergej Semjonovič gardový podplukovník 18.9.1908 – 8.5.1945 Sv. Barbora/Soběslav
Kuzinskij Nikolaj Nikolajevič vojín -Jemčina
Lyškin N.N. vojín -Lužnice
Makarovskij Anatolij Vasiljevič starší seržant 1922- Veselí nad Luž.
Melnik Ivan Zacharovič mladší seržant 1896 -Lužnice
Micharskij Andrej Pavlovič -Lužnice
Murzajev Mamurus důstojník 1915 – 25.7.1945- Veselí n. Luž.
Nekrasov Arkadij Ivanovič podporučík 1905 -Veselí nad Luž.
Petrenko Vasilij Mitrofanovič podporučík -Lužnice
Petrov Sergej Petrovič mladší seržant 1914 – 13.5.1945 Veselí nad. Luž.
Safonov Ivan Petrovič seržant 1908 -Veselí nad Luž.
Sagajev Dimitrij Ivanovič vojín 1908 -Novosedly nad Než.
Starosvjetski Alexandr Jemeljanovič vojín 1909 Novosedly nad Než.
Sulajev Vasilij Semjonovič starší seržant – Vlkov
Ševčenko Vasilij Illarionovič gardový seržant 1925 Lužnice
Tarskij starší seržant 1906 -Veselí nad Luž.
Voronin Konstantin Jakovlevič 2.6.1945 – Lomnice nad.Luž.¹⁰

Seznam není úplným!

1Šmíd, S.: Padli za náš lepší zítřek, Prachatice 1975, s. 60

2SOaK Jindřichův Hradec, Pamětní kniha obce Stará Hlína 1915 – 1945(1957) snímek 120 – 125

3Kronika obce Lužnice, historie obce od roku 1371 do roku 1999, Carpio 2000, s. 103

4SOaK Jindřichův Hradec ,Pamětní kniha města Lomnice nad Lužnicí 1939 – 1970, snímek 107

5SOaK Tábor, MNV Veselí nad Lužnicí 1945 – 1951, snímek 32

6,7 SOaK Tábor, Československá armáda, posádka Veselí nad Lužnicí, 1945 snímek 13 – 22

8SOaK Tábor, Kronika obce Val 1946 – 1985, snímek 56

9SOaK Tábor, Československá armáda, posádka Veselí nad Lužničí, 1945 snímek 13 -22

10Šmíd,S.: Padli za náš lepší zítřek, Prachatice 1975, s. 67 – 77

SOkA Tábor, Pamětní kniha obce Zálší, 1924 – 1976, snímek 71 – 72.

viz více : http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/02/kveten-1945-ve-zlukove-u-veseli-nad-luznici/

Obrázek č. 1 repro: kol.:Sílu nám dává strana, Mladá Fronta 1982, s. 285.