Ukazatelé k civilním protileteckým krytům v Českých Budějovicících

Siréna hlásí nebezpečí náletu. Lidé se utíkají schovat do protileteckých krytů. S Sebou mají jen to nejnutnější. Každý kryt byl totiž vybaven vším potřebným pro přežití. Jak ale kryty vůbec nalezli? Jak a proč vlastně vznikly? A jak to v takovém krytu vypadalo? To jsou otázky, na které se pokusí odpovědět následující řádky.

Než vůbec začaly protiletecké civilní kryty vznikat, vznikla organizace, která kryty měla na starosti. Tato organizace nesla název Civilní protiletecká ochrana (zkr. CPO). Byla založena ustanovením v zákoně č. 82 z 11. dubna 1935 o ochraně a obraně proti leteckým útokům. Každé větší město mělo svůj poradní výbor CPO. Vše bylo podřízeno Ministerstvu vnitra, které i roztřídilo obce do jednotlivých kategorií podle pravděpodobnosti náletu na ně. Vznikem této státní organizace zanikla potřeba organizací dobrovolných, jako bylo Ústředí civilní obrany obyvatelstva nebo Místní výbory obrany obyvatelstva.

Hlavním úkolem CPO bylo právě zajistit dostatečný počet krytů podle potřeb té které obce či města a zásobit ho dostatečným množstvím plynnových masek a dalších věcí nezbytných pro přežití v krytu.

S kryty souvisí i zákon č. 75 z 8. dubna 1938, který doplňuje svého předchůdce z dubna 1935 a počítá již s jistým napadením republiky Německem. Platnost obou zákonů skončila de facto 15. března 1939, de iure ale až přijetím zákona č. 40/1961 sb. O obraně ČSSR.

Od roku 1940 pak veškeré vedení CPO a dalších složek, zejm. Červeného kříže, přešlo pod Protektorátní policii. Od července 1941 byly všechny podřízeny jejich říšským protějškům a  začleněny do Luftschutz. Tím skončila platnost všech protektorátních nařízení a začala platit ta říšská.

Rok 1945 a tím i konec války přinesl s euforií i minimalizaci těchto opatření na obranu obyvatelstva proti náletům.

Vlastní organizace Luftschutz vypadala následovně:

• Varovná služba Luftschutz Warndienst- měla aktivizovat Luftschutz v případě náletu.
• Sbory Luftschutz letecké zbraně-Luftschutz Luftwaffe jejich součástí byly zvláštní oddíly, například zamlžovací
• Vlastní Luftschutz- od března 1942 dělena podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla jen v Praze, Plzni, Olomouci, Ostravě a Brně, kde byly Luftshutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené. Luftschutz II. řádu byly ve většině okresních měst a III. řád byla ostatní místa. Zajišťovala stavbu a vybavení protileteckých krytů a pozorovatelen, které pak obsazovala posádkami.
• Stráž Luftschutz- na venkově, velitelem většinou starosta obce, skládaly se z pozorovatelů letecké situace a družstev CPO
• Svépomoc- tvořili ji obyvatelé jednotlivých domů, jejichž úkolem bylo upravit domy pro případ náletu
• Rozšířená svépomoc Selbstdienst- v domech s velkým osazenstvem a velkou frekvencí pohybu osob, jako jsou banky, hotely, kina, divadla atd. V Praze a v Brně byly pro tuto svépomoc zřízeny školy. V Německu se součástí této služby stávali místní představitelé NSDAP, zvláště na venkově či menších městečkách.
• Werkluftschutz- v podnicích uznaných jako velmi důležité pro válečné hospodářství.
• Protiletecká ochrana zvláštních správ- vláda a ministerstva
• Protiletecká chrana na vodách a přístavech

 

Do systému Luftschutz patřili samozřejmě i hasiči a protiplynová a asanační služba, která zabraňovala vzniku požáru, již vzniklé hasila a chránila osoby i zvířata proti a při zásahu bojovými plynnými látkami. Dále sem patřila i obnovovací služba, tzv. ženijní, která odstraňovala škody po náletu, vyprošťovala zasypané, asistovala u likvidace nevybuchlých pum atd., sanitní a veterinární služba a Technische Nothilfe, tj. technická nouzová pomoc. Poslední jmenovaná byla polovojenskou organizací, kam byli přidělováni i mladí lidé z Protektorátu. Tato služba bývá občas označovaná za vítěze letecké války, a snad i právem, rychlost, s jakou odstraňovali následky náletů je za tehdejší situace překvapující. v průběhu války tato služba získala velkou prestiž a byly jí vydávány odznaky protiletecké obrany ( Luftschutz Ehrezeichen) či za záchranu života ( Luftschutzmedalie).

Při náletech se vyhlašovaly čtyři druhy akustických signálů:

• Veřejná protiletecká výstraha- když se letadla dostala do varovné oblasti- aktivovala se protiletecká obrana
• Letecký poplach- bezprostřední nálet, po jeho vyhlášení musel každý vyhledat úkryt
• Předběžné návěstí o ukončení leteckého poplachu- vyhlašoval se po odletu hlavní části letadel, ale dalo se počítat s dalšími stroji
• Konec leteckého poplachu- vyhlašoval se až, když ve varovném území nebylo spatřeno již žádné letadlo

 

Tolik k úvodu. A nyní k samotným ukazatelům ke krytům.

Jak již bylo řečeno výše, protiletecké kryty vznikaly v době nacistické okupace, kdy byla stabilita Říše narušována spojeneckými nálety. Takový kryt vznikl téměř vždy úpravou sklepa pod většinou domů. Kontrolou těchto úprav byla pověřena již zmiňovaná Civilní protiletecká policie (něm. Luftschutzpolizei- pozn. autoři). Pokud již zmíněná policie zjistila i sebemenší nedostatky, byl majitel domu, kde se kryt nacházel, povinnen je ihned odstranit. Musely být například vyneseny veškeré hořlavé látky, sklep musel být dočista vyklizen a celý prostor upraven k účelům ochrany civilistů proti náletům. Nebylo vyjímkou, že musely být zesíleny stěny i strop.

Při vyhlášení leteckého poplachu sirénou měli všichni obyvatelé města vyhledat co nejbližší kryt. Ten se dal snadno nalézt právě pomocí značení na domech ve tvaru bílých či žlutých šipek, při jejichž následování se každý dostal do krytu ať už ve svém domě nebo jinde. To záleželo na tom, zda byl zrovna v době poplachu venku nebo doma. Již zmíněné šipky ukazují na sklepní okno směrem vertikálním odshora dolů a další šipka mírně šikmo na vchodové dveře, kam musel dotyčný vejít, aby se mohl skrýt.

Takový kryt musel být vybaven nářadím pro případné odstraňování závalů, dostatečným množstvím plynnových masek, dvěma kýbli, odděleně na toaletu zvlášť pro dámy a zvlášť pro pány ( snad pouze ve velkých krytech), dostatečnou zásobou vody na pití a pro potřeby základního ošetření případných zraněných, samozřejmě lékárničkou a zásobami základních potravin a vody pro nejnutnější případy delšího setrvání v krytu.

Dnešní pozůstatky tohoto značení se nacházejí hlavně na fasádách domů, které buď, což je, dá se říci, pravděpodobné, dosud neprošly rekonstrukcí omítky, nebo jejichž majitelé si byli vědomi hodnoty značení přístupu k protileteckým krytům pro budoucí generace. Právě ony zmíněné rekonstrukce omítek jsou hlavním limitujícím faktorem při zachování těchto šipek Dalším faktorem je také stálost nátěru. Především vápené nátěry podléhají snadno povětrnostním podmínkám, hlavně pak dešti, který je z fasády vymývá. Také úprava fasády limituje stupeň zachování. Např. z břizolitové omítky se tyto šipky špatně odstraňují, a pokud ještě nedošlo k pozdějším zásahům do fasády domu, je vysoce pravděpodobné, že zde najdeme šipku celou nebo alespoň její torzo.

Některé autory zachycené šipky poukazují právě i na již zmiňovanou snahu zachovat toto značení jako důkaz o existenci protileteckých krytů za druhé světové války pro budoucí generace. Za příklad poslouží dobře dům v Alešově ulici, č. 354/14, kde je jasně znát pozdější zásah vedoucí k zviditelnění této šipky a její obtažení tužkou. Obtažení tužkou šipky můžeme sledovat také u ukazatele v Dukelské ulici č. 619/73, smysl této úpravy nám zůstává utajen.

Nutno dodat, že šipky nebyly vytvářeny podle jednoho vzoru. Tvar šipky tedy byl ponechán zcela na invenci každého majitele domu. Směr, kam šipky ukazovaly, ale byl již pevně dán. Zvláštností je provedení šipek v českém pohraničí či přímo v německých oblastech, kde jsou šipky zcela odlišné a jsou jakýmisi miniaturami českobudějovických, způsob zhotovení je prakticky ledabylým ale unifikovaným, povětšinou doplněnými zkratkami např. LSR ( Luftschutzraum) či LSR Hof, takováto značení jsou dodnes patrná např. v Chomutově, Mostě či Krásné Lípě u Rumburka.

Při  průzkumu v terénu jsme nalezli i fragmenty na fasádách domů, u kterých lze jen s obtížemi uvažovat jako o ukazatelích k protileteckému krytu,  zajistili jsme takovéto tři, na Vrchlického nábřeží, a dva v Průmyslové ulici ( viz seznam nejistých ukazatelů níže), kde se jedná nejpravděpodobněji o stylyzovaná V – Viktoria.

Autoři věří, že tento příspěvek upozorní nebo alespoň podá tip ke čtenářovu  rozšířenému pozorování při chůzi Českými Budějovicemi a donutí k zamyšlení nad strachem tehdejších obyvatel vtažených proti své vůli do letecké války. Bomby, které na město dopadaly, se totiž neptaly, zda ta či ona jejich oběť byla kolaborant, nacista nebo naopak hrdina či naprosto nevinný člověk.

 

                     Seznam nalezených ukazatelů k protileteckým krytům ve vybraných částech Českých Budějovic z období Protektorátu

 

1. ul. Fráni Šrámka 15/1200, Č. Budějovice 3, bílá šipka, pravidelná, vertikálně orientovaná, středně zachovaná.
2. ul. Alešova 14/354, Č. Budějovice 6, bílá šipka, pravidelná, vertikálně orientovaná, nad oknem pokračování směrem k okapu domu, zachovaná se známkami renovací.
3. ul. Havlíčkova 1/518, Č. Budějovice 6, původně žlutá šipka, vertikálně orientovaná, středně zachovalá.
4. ul. Čechova 30/519, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, zachovalá
5. ul. Čechova 32/520, Č. Budějovice 6, bílá šipka na levé straně vchodového oblouku horizontálně orientovaná, zachovalá.
6. ul. M. Vydrové 23/535, Č. Budějovice 6, bílá šipka či upozorňovací pruh na pravé straně vchodového oblouku horizontálně orientovaná, středně zachovalá.
7. ul. M. Vydrové 25/536, Č. Budějovice 6, bílá šipka vertikálně orientovaná, namalovaná od ruky, zachovalá.
8. ul. M. Vydrové 25/536, Č. Budějovice 6, bílá šipka, kolmo orientovaná ve vchodu do domu, středně zachavalá.
9. ul. M. Vydrové 27/ 537, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, zachovalá.
10. ul. M. Vydrové 27/ 537, Č. Budějovice 6, bílá atypická šipka s křidélky vedoucí ke vchodu do domu, zhotovená od ruky, středně zachovalá.
11. Žižkova třída 41/ 145, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, horní část zachovalá, zbytek zničen setřením omítky.
12. ul. Dvořákova 13/143, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, zachovalá.
13. ul. Dvořákova 13/143, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, horní polovina zachovalá, dolní zničena opadem omítky
14. ul. Jírovcova 51/ 1049, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, zachovalá.
15. ul. Jírovcova 65/ 917, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, dobře zachovalá.
16. ul. Jírovcova 49/ 1048, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, dobře zachovalá.
17. ul. Jírovcova 51/ 1049, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, zachovalá.
18. ul. Jírovcova 53/ 1050, Č. Budějovice 3, žlutá šipka vertikálně orientovaná, mírně zachovalá.
19. ul. Jírovcova 53/ 1050, Č. Budějovice 3, zbytek žluté šipky
20. ul. Jírovcova 53/ 1050, Č. Budějovice 3, dva horizontální upozorňovací pruhy původně žluté barvy, mírně zachovalé
21. ul. Lipenská 58/ 1133, Č. Budějovice 3, bílá šipka, vertikálně orientovaná, velmi dobře zachovalá
22. ul. Lipenská 58/ 1133, Č. Budějovice 3, bílá šipka, vertikálně orientovaná, velmi dobře zachovalá
23. ul. Otakarova 63/ 1156, Č. Budějovice 3, bílá do leva zahnutá šipka na pravé straně vstupu do domu, velmi dobře zachovalá
24. ul. Otakarova 61/ 1157, Č. Budějovice 3, bílá šipka vedoucí z ulice ke vchodu domu zajímavě řešená na bosované fasádě, je opatřena číslem 784, ale není jistá souvislost mezi šipkou a číslem, dobře zachovalá.
25. ul. Otakarova 53/ 1161, Č. Budějovice 3, bílá do prava zahnutá šipka na levé straně vchodu do domu, dobře zachovalá.
26. ul. Dukelská 34/ 473, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná atypická, horní polovina podle šablony, dolní od ruky rozdvojena směrem na dvě sousední sklepní okna, dobře zachovalá.
27. ul. Dukelská 73/ 619, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, umístěná na pravé straně u domovních dveří, mírně zachovalá.
28. ul. Vrchlického nábřeží 9/ 280, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, v polovině mírně zalomená do leva ke vchodu do domu, mírně zachovalá.
29. kostel sv. Jana Nepomuckého, šipka je viditelná z ul. Jánská, České Budějovice 1, nad oknem umístěná šipka, vedoucí do sklepa, dokonale zachovalá.kostel sv. Jana Nepomuckého, šipka je viditelná z ul. Jánská, České Budějovice 7, nad oknem umístěná šipka, vedoucí do sklepa, dokonale zachovalá.
30. Kostel sv. Jana Nepomuckého, šipka na severní straně kostela vedle vchodu do sakristie, částečně zakrytá vzrostlou jedlí bělokorou. České Budějovice 7, dokonale zachovalá.
31. ul. Pivovarská 18/228, České Budějovice 7, šipka umístěná nad sklepním okénkem, částečně zachovalá.
32. ul. Pivovarská 18/228, České Budějovice 7, šipka umístěná nad sklepním okénkem, částečně zachovalá, zcela odlišná od předchozí šipky na stejném domě.
33. ul. Pivovarská 18/228, České Budějovice 7, šipka umístěná mezi dvěma vchody do domu, šipka zkosená k levé straně, spodní část není zachovalá.
34. ul. Pivovarská 20/229, České Budějovice 7, šipka vertikální dnes ustící k skřínce el. vedení, dobře zachovalá, spodní část šipky přemalovaná.

 

Nejisté ukazatele k protileteckým krytům:

1. ul. Průmyslová 10/321, České Budějovice 6, vertikální pozůstatek, oproti jiným namalovaný v úrovni prvního patra domu na fasádě, dnes jen 2 metry dlouhá čára, mírně pozdějšími úpravami rozmazána.
2. ul. Vrchlického nábřeží 8/276, České Budějovice 6, pozůstatek namalovaného V,

otázkou zůstává, zda se jedná o šipku či o fragment V – Victoria.

3.ul. Průmyslová 5/ 167, Č. Budějovice 6, nad sklepními okny umístěny čtyři znaky ve tvaru písmene „V“- není jisté, zda se jedná o improvizované značení ke krytu či jiné autorům neznámé značení.

 

 

 

 

Prameny:

Bogs, D. Sch.: Co musí každý vědět, o protiletecké ochraně, Orbis, Praha 1940

Davis, L. D.,Turner, P.: Stejnokroje třetí říše 1933 – 1945, Naše vojsko 2006

Kokoška, S., Němeček, J., Václavů, L.: Letecká válka nad Čechami 1944 – 45, VČM v Pardubicích 1994.

Löfken.: Zweckmässigkeit und Sicherheit des Luftschutzraumes im Kelller. Gass und Luftschutz, 10. Jahrgang Nr. 2, 1940.

Baum.: Behelfsmässige Luftschutz Räume, falsch und richtig. Gass und Luftschutz, 10. Jahrgang Nr. 2, 1940.

Der Zivile Luftschutz. Ein Sammelwerk über Fragen des Luftchutzes, 1937.