Květnové dny roku 1945 ve Hvožďanech

Válka se nezadržitelně blížila ke konci. Padl Berlín a strůjce všeho zla Hitler spáchal sebevraždu. Dne 5. května v sobotu po poledni ohlásil pražský rozhlas výzvu o pomoc proti hitlerovým vojskům nastalo slavné pražské povstání. Lidé setrvávali u radiopřímačů a naslouchali zprávám a pokynům. V neděli ráno sejmuli František Dlouhý a Jan Hladký německý nápis ze školy. Rovněž na hasičské schráni byl zabílen německý nápis. Na škole byl vyvěšena čsl. vlajka a lidé postupně vyvěšovali vlajky na domech a zdobili se trikolorami. V úterý 7. května došlo ke srážce německé posádky z bechyňského zámku s místními občany a vládním vojskem. ( dle kroniky Bechyně, k tomu došlo až 8. května na základě porušení dohody o složení zbraní do rukou vládního vojska. Nedopatřením vládního vojáka došlo k výstřelu, který odstartoval bechyňské události..pozn. autora).Při tomto boji byl zabit učitel Jan Kovařík ( správně Jan Kovářík, zemřel na následky zranění, které utrpěl po střele dum – dum. Dalšími zraněnými byli Falada, Lendr a Zíka, kteří byli z Bechyně).Do obce přijela dvě auta a odvezla uprchlíky z Penzingu.Ostatní uprchlíci byli shromážděni u školy. Vojáci (Němečtí)v Bechyni ovládli situaci a vyslali do zdejší obce motocykl a auto s ozbrojenci k odvozu uprchlíků. Poručili si ihned tři povozy do 10 minut, že musí být připraveny a odvézt uprchlíky. Pod hrozbou samopalů jim bylo vyhověno. Skupina uprchlíků z Nisy (Neisse – dnes Nysa. pozn. autor) s vlastními povozy odjela ve středu směrem na Dražíč. Německé transporty směřovaly všechny k Podolsku, kde na druhé straně Vltavy byla americká armáda. Z devátého na desátého května v noci projížděl obcí transport SS, chtěli benzin, petrolej, vyhrožovali střelbou. Do rybníka naházeli různé věci, mimo jiné i rozmnožovací stroj. Obec opustili, ale zůstali dopoledne v Jedlinách. Toto vše byl zoufalý bezhlavý útěk, protože dne 9. května časně ráno přijela do Prahy tanková vojska maršála Rybalka a ukončila vítězně pražské povstání. Skupina SS dělala za sebou zátarasy na zátočinách nad Šternberkem. V té době již v Bechyni byli první auta Rudé armády. Na odklízení těchto překážek se však z 80 mužů z obce dostavilo pouze 5. Občané kromě několika loveckých pušek neměli žádné zbraně. V okolních lesích bylo plno rozběhlých SS a vojska a byly obavy z noci. Na štěstí přijela auta Rudé armády a zůstala přes noc. V pátek byly dovezeny zbraně z Bechyně a v následujících dnech byly prováděny čistky v lesích. Při tom bylo zajato asi 50 německých vojáků. Při čistce bylo zastřeleno na 14 SS manů, kteří byli na katastru obce pohřbeni. Za několik let byly jejich pozůstatky vyzdvihnuty a odvezeny. Dle narátorů k tomu mělo dojít v roce 1972, kdy exhumace prováděla pohřební služba, která ostatky vozila na hřbitov v Sudoměřicích. Dle četnické zprávy ze dne 14.6.1949, kterou podal vrchní strážmistr Pospíšil vyplývá, že výše zmiňovaní vojáci byli zastřeleni dne 13.5.1945. Zásluhou tohoto seznamu se dozvídáme, že v Jezově strouze bylo dne 13.5.1945 ( jinde je uváděno ve dnech 12.5.1945 – 15.5..1945 ) zastřeleno a pochováno 9 vojáků, v osadě Plechhamr tři vojáci ( ve dnech 15.5. – 16.5.1945 a severně od obce další dva. Naproti tomu ze zprávy z roku 1946 vyplývá, že popravy zde byly prováděny od 13.5 do 17.5.1945, v této zprávě je uváděno pět pohřbených vojáků. Události v blízkosti Plechhamru popisuje očitý svědek: „Kolem obce Hvožďany pochytaly v noci obecní hlídky 4 -6 zajatců, které hlídali ve dřevěné sběrně u rybníka Hořejšího. Ráno je vedli do sběrného tábora na zámku Bechyně. Vedli je Čihák, Matyásek, Švehla a asi i Hladký. Jenže před Bechyní je u Plechamru zastavili Rusové s tím, že v Bechyni je velký pohřeb svezených ruských zabitých vojáků na „Michalským hřbitově“ a hlídka nebyla Rusy dále puštěna. Zajatci si musili začít kopat hrob a nerušit obřad. Matyásek jim vyměřoval a určoval směr, když tu jeden zajatec na něj natáhl krumpáč, ale Švehla jej chytil a zabránil neštěstí. Ruský voják smáčknul samopal a zajatec se složil do hrobu. Ostatní to čekalo. Později se obecním hlídkám podařilo chytit i SS co bojovaly v Praze u rozhlasu. Dle jejich výslechu, který vedl učitel Jáchym, tuto skupinu mrzelo, především to, že se nechali chytnout v tak malé vsi“.  Jak uvádí kronika obce, ostatky vojáků byly ze svých původních hrobů vyzvednuty a společně s ostatky vojáků od Bechyňského mostu odvezeny na hřbitov v Sudoměřicích u Bechyně. Mimo hlášení a zápis kroniky je nutné uvést svědectví pamětníka, který vypověděl: „Bylo to někdy v půlce května a Rusové do vsi přivlekli dva německé vojáky, měli na sobě jen cáry uniforem a vypadali bídně. Přivázali je řetězama na plot školy a nechali je tam spoutaný. Pak je viděl nějaký Rus, přijel na koni a v ruce měl bič. Začal je mlátit hlava nehlava, a když jeden mu začal nadávat, tak vytáhnul pistoli a zastřelil ho. Co bylo s tím druhým nevím, šel jsem hned pryč, hrozný divadlo…“

V době největšího vzrušení nastupovali pravidelně občané do strážní služby aby v době noční byl klid.  Od pátku 11. května Bechyní procházely kolony německých zajatců od Radětic a Hvožďan. V Bechyni se ani nezastavily a pokračovaly k Soběslavi a Veselí nad Lužnicí a pak dál k Vídni, odkud po Dunaji odpluli do Sovětského Svazu. Zbytky německé armády byly roztroušeny i po lesích kolem Vltavy a Lužnice a v okolních vesnicích požadují od místních obyvatel jídlo, což značně ubírá na bezpečnosti. Aby se tomuto nebezpečí předcházelo, půjčovala bechyňská vojenská posádka zbraně a munici všem bývalým vojákům z obcí v okolí Bechyně. Dne 11. Května došlo k tragické konfrontaci v nedalekých Ratajích. Zde do vsi přišel německý voják, který byl následně zajat místní civilní hlídkou. V místním statku, kde tehdy bylo zřízené RNV, došlo ke střelbě, po které zůstal jeden mrtvý a druhý nadosmrti poznamenaný mladík bez nohy. Začátkem června byly lesy již od vojáků vyčištěné a celé okolí mohlo nastoupit cestu k mírovému životu.

 

SOkA Tábor, Hvožďany, obecní kronika, 1853 – 1945(1950), s 220 – 225

Výpovědi pamětníků z obce Hvožďany.

Související články:

http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/z-jinych-regionu/rataje-11.5.1945.html

http://www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/clanky/1939—1945/valecna-leta-v-bechyni-podle-obecni-kroniky-vii.-d.html

 

 

Menu
Nejnovější komentáře
    Statistika návštěvnosti

    TOPlist