Těžba hnědého uhlí u obce Dobřejovice (okr. ČB)

V 19. století bylo na mnoha místech našeho regionu těženo uhlí. U Lhotic byl těžen antracit, v Mydlovarech lignit a konečně v Dobřejovicích hnědé uhlí. Na mapě důlních lokalit Rudolfova a jeho okolí  je území jižně od  Dobřejovic označeno jako Braunkohle – Mulde Zamost. V této mapě jsou taktéž zanesena dvě místa, kde bylo toto uhlí těženo.

V okolí obce vznikly tři doly Germania, Bohemia a Austria. Později, v roce 1884 vznikly těžební jámy Václav I, II, III a IV. Tyto jámy byly brzy po vyčerpání ložiska uzavřeny. O  těchto dolech ani jámách se nezmiňuje obecní kronika, která vznikla ve 20. letech 20. století. Lokalizace dolů jsou dodnes předávána pouze ústně.

Jediným dodnes patrným pozůstatkem po těžbě je dodnes zachovalá halda a nálety porostlé hlušiny, v těsné blízkosti silnice Hluboká n. Vltavou – Lišov. ( viz dále).

Napravo od této haldy, přes silnici je pole orientované k jihu, na kterém je po každé orbě znatelný černý flek, jenž dle místní tradice byl dalším lomem. Vydáme-li se po této silnici dále ve směru na Lišov vjíždíme do lesa. Po pravé straně se opět dle lidové tradice měl nalézat další lom. Také zde se nenacházejí žádné stopy, kromě několika struh mladšího původu,  které odvádí vodu ze svahu lesa do stoky u silnice. O skutečnosti, že v okolí je dodnes možné nalézt uhlí se v mládí přesvědčili bratři D. z Dobřejovic. Tito na to vzpomínají takto: “ V Dobřejicích máme dům, pod vrchem Kanínem. Měli jsme slabou studnu, tak jsme se rozhodli vykopat novou. Proutkař nám ukázal místo u stodoly a my po několika metrech narazili na uhlí. Voda z ní byla úplně tmavá, že se nedala používat. Vykopali jsme proto druhou a zase uhlí. Nakonec nám proutkař našel místo, kde říkal, že je skála. Napotřetí to vyšlo a voda odtud byla dobrá“.

Plánek býv. dolů. 1) halda hlušiny 2) flek, který se objevuje při polních pracích, 3) zaniklá jáma v lese

Prameny:

Kovář, D.: Českobudějovicko, II. Pravý břeh, České Budějovice 2008, s. 43

Toms, V.: Chotýčany 620 let obce 1378 – 1998, Herbiaprint 1998, s. 46

Výpovědi pamětníků, uloženy u autora příspěvku.