Epidemie spalniček a chřipky v roce 1918 v našem regionu

Na konci světové války, přichází do našeho regionu dvě závažné nemoci. V červnu 1918 to byla epidemie spalniček a krátce po ní epidemie Španělské chřipky, která již dostatečně oslabené obyvatelstvo více zdecimovala.

Jelikož obecní kroniky, až na malé vyjímky, byly psány ve 20. letech 20. tého století, museli jsme přistoupit k citacím ze školních kronik. Tyto zápisy nebyly psány retrospektivně a proto zaznamenaly utrpení tak jak jej pisatelé v danou chvíli cítili a sami zažili. Není bez zajímavosti to, že pouze v osadách Neplachov, Vitín a Ševětín končilo onemocnění úmrtími, kdežto v osadách Velechvín, Kolný, Kostelec, Poněšice či Jaroslavice mělo velmi mírný průběh a nakažení se rychle zotavovali. Nahlédněme nyní na řádky kroniky školy v Nepachově:

„Zdravotní stav žactva ve školním roce 1918 nebyl úplně příznivý, neboť ve druhé polovici měsíce června 1918 vypukla mezi žáky obou tříd epidemie spalničková, která jak ve škole tak, také v obci mezi dětmi rychle se šířila a jen málo žáků nemoci té zůstalo ušetřeno. Mnohé případy onemocnění spalničkami byly velmi těžké. Průběh spalniček nebyl normální a trval přes 4 týdny. Dvě žákyně nemoci této, k níž přidal se zánět plic podlehly. Dne 11. července zemřela Ludmila Jiříková, nar. V roce 1904, žákyně II. Odd II. Třídy, kteráž dne 13. července 1918 za účasti žáků II. Třídy byla na hřbitově ševětínském k věčnému psánku uložena. Trpěla mnoho, budiž jí země lehkou. Dne 17. července 1918 zemřela Růžena Vlachová, žákyně I. Oddělení I. Třídy narozená v roce 1911, která dne 19. července 1918 za účasti žáků obou tříd i sboru učitelského pohřbena byla. Odpočívej v pokoji.“

„V základě vynesení c.k. Okresní školní rady ze dne 10. října 1918čís. 1951 pro rozšíření se španělské chřipky mezi žactvem přerušeno vyučování do 24. října 1918. Dne 17. října 1918 zúčastnil se správce školy se žactvem pohřbu Marie Chmelové, žákyně I. Oddělení II. Třídy, která 15. října 1918 zemřela na zánět plic po chřipce. Pozn. Později byl zákaz vyučování prodloužen do 10. listopadu 1918.

Dne 6. listopadu 1918 zúčastnili se žáci se správcem pohřbu Josefa Šafáře, žáka I. Oddělení I. Třídy, který zemřel 4. listopadu 1918 na španělskou chřipku. Budiž ti země lěhkou a odpočívej v pokoji.“1)

Na stránkách kroniky školy ve Vitíně je patrné, že se jednalo o podobnou situaci jen s tím rozdílem, že místo školních dětí zemřela místní učitelka, pocházející z nedalekého Ševětína, nyní však necháme vyprávět tento pramen:

„Školní rok započal v trudných poměrech ukončující války světové a za špatných poměrů zdravotních. Vlna chřipkové epidemie, jež v Evropě hrozivě řádila, usmrcujíc v tisících své oběti, zasáhla i náš okres a naši osadu a v důsledku toho byla škola naše z nařízení úřadů od 12. října do 10. listopadu 1918 uzavřena.

Zákeřnou nemocí touto sklácena v hrob i industirální učitelka naší skoly zdejší slečna Kar. Sezemská v Ševětíně ve věku …let. Pohřeb její konal se dne 14. října 1918 za účast učitelského sboru a žactva. Konala vždycky svědomitě své povinnosti. Budiž jí země lehká. I naše školní dítky infekcí touto onemocněly, ale nemoc mající u nich lehký průběh, prodělaly bez nebezpečí života.“2)

Ve výše uvedeném textu není jasně patrné, kolik slečně Sezemské v době smrti bylo let, nicméně je již v roce 1915 zmiňovaná v Chytilově adresáři jako vitínská industriální učitelka.

Prameny:

1)SokA České Budějovice, Neplachov, kronika školy Neplachov, 1915 – 1933, snímek 34-35

2)SokA České Budějovice, Vitín, Pamětní kniha obecné školy ve Vitíně, 1905-1940, snímek 54