Vybrané pomníky pozemkové reformy z let 1922 – 1925

Publikováno 4.8.2015 | Od Erik Hieke

Na úvod pár slov o pozemkové reformě na počátku 20. let 20. století. Velmi záhy po vzniku republiky, již 9. listopadu 1918, a v souladu s Washingtonskou deklarací ze 18. října t. r., byl vydán zákon o odstavení velkostatků, který představoval prolog k dalším zákonům pozemkové reformy. Mezi ně patří zákon z dubna 1919 o pozemkové reformě. V průběhu následujícího období, zejména však v prvních dvou letech 1919-1920, byla přijata skupina právních předpisů, které vytvářely její právní rámec. Praktické provádění reformy mohlo začít až po přijetí přídělového zákona z 30. ledna 1920. Ve zkratce se jednalo o zábor pozemkového majetku nad 150 ha u půdy zemědělské nebo 250 ha u půdy obecné (lesy, louky atd.). Kvůli tomu také vznikl pozemkový úřad.

Na pozemkové reformě vydělalo na 600 000 rolníků, kteří podobnou pozemkovou reformu požadovali také po druhé světové válce. Získala také agrární strana, která tímto posílila svou pozici v politice nově vzniklého státu. Ze zabrané půdy vznikly tzv. Zbytkové velkostatky, jejichž majiteli byly hlavně představitalé agrární strany. Celkem se tato reforma týkala na 4 mil. Ha půdy, z toho asi 1, 3 mil ha zabírala půda zemedělská. Většina půdy se ovšem brzy navrátila původním majitelům.

S podobnými opatřeními se můžeme v poválečném světě setkat v řadě zemí a první světová válka k tomu výrazně napomohla. V Evropě se pozemkové reformy prosadily ve 22 státech a ta naše patřila k nejrozsáhlejším (k dispozici tak bylo 29% veškeré půdy, tj. 4.068.300 hektarů, z toho 1.312.700 zemědělské; majitelům však byla propuštěna téměř polovina půdy zpět, především lesy). V národnostně smíšených zemích získávala pozemková reforma také nacionální rozměr, kdy docházelo k posilování většinového národa vůči národnostním menšinám. Velkostatky byly v těchto zemích často v rukou cizí šlechty, v případě Československa šlo o německou a maďarskou.

Charakteristickým rysem čsl. zemědělství byla obrovská roztříštěnost pozemkové držby. Těžiště zemědělské výroby spočívalo v malých a středních zemědělských hospodářstvích do 20 ha. Pro východní oblasti republiky bylo typické tzv. agrární přelidnění, které se stalo zdrojem silného vystěhovalectví. Venkovské obyvatelstvo se stávalo často obětí lichvy, která se rozšířila zejména na venkově. V českých zemích bylo častějším jevem zadlužení u úvěrních družstev. Zemědělští podnikatelé usilovali o celní ochranu vnitřního trhu a bránili se přílivu levnějších zemědělských produktů ze sousedních agrárních zemí. Průmysloví podnikatelé naopak měli zájem vyvážet do těchto zemí průmyslové výrobky a prosazovali volný obchod. Trvalý spor mezi oběma podnikatelskými skupinami značně komplikoval zahraniční politiku Československa.

Období pozemkové reformy po sobě zanechalo i hmotné pozůstatky. Na území jižních Čech se nalézá vzácná skupina pomníků, které vznikly na uctění jednoho aktu, významného pro obyvatele českých zemí. Jedná se o pomníky pozemkové reformy, z nichž všechny na námi sledovaném území jsou datovány rokem 1923. Na začátek uvedeme několik základních skutečností o této reformě.

Nadšení, které dělení šlechtické a církevní půdy přineslo, a bylo chápáno pravděpodobně jako povzbuzení nacionalismu a začátek vzkvétání republiky, přimělo k výstavbě pomníčků pozemkové reformy…

Pro účely článku jsme vybrali několik nejzajímavějsích pomníků této reformy.

Dráchov – kamenný kvádr, ze špatného materiálu a díky povětrnostním vlivům lze zrekonstruovat pouze část textu: tato panská půda odevzdaná zpět dráchovskému lidu 24..( text nečitelný ) 1923. Pomník se nalézá na návsi obce za pomníkem padlých. Z textu můžeme mít dojem, že původně byl pomník umístěn jinde. GPS: 49.2278522N, 14.7062678E

Nítovice – kamenný obelisk s vyobrazením českého lva s lipovými ratolestmi po stranách, pod mím se nalézá nápis: česká půdo (část nápisu vyfrézovaná ) buď vždy naše 1923. Pomník se nalézá u silnice Nítovice – Veselí nad Lužnicí. GPS: 49.1769414N, 14.7977150E

Smoleč – část obce Slabčice (Písek) z lomového kamene, nahoře upraveno. text: 1925 osvobození půdy. GPS: 49.3235633N, 14.3331122E

Suchá – dvůr nedaleko Netolic z lomového kamene, nepatrně upravený- text :1918 svoboda národa 1922 osvobození půdy. GPS: 49.0322972N, 14.3367681E

Záblatí– kamenný jehlan sestavený z lomového kamene s deskou s nápisem: Na památku provedení pozemkové reformy 1923 – 1928. Pomník se nalézá na hrázi rybníka Záblatský. GPS: 49.1071339N, 14.6838175E

Zálší – přírodní kámen z přední strany přitesaný s textem:upomínka na předání panské půdy blatskému lidu pozemkovou reformou 1924. Pomník se nachází u hřbitova při silnici Zálší – Horni Bukovsko. GPS:49.2132169N, 14.5958306E

Zliv – přírodní kámen s opracovaným podstavcem a s textem: PO BÍLÉ HOŘE ZA 300 LET SVOBODNÝ NÁROD NA SVOBODNÉ PŮDĚ 1923. Pomníček se nachází u Soudného potoka v blízkosti samoty U Vomáčků. Autor příspěvku děkuje paní B. Darmovzalové za poskytnuté fotografie a text pomníčku.

Pomník pozemkové reformy v Dráchově