Vzpomínka na Prusy v roce 1866 v záznamech kronikářů v regionu Severní Českobudějovicko 4. 8. 2011

Veliká rána zasazena byla milé zemi české, neb zachvátilo nás neštěstí z veškerých stran. Potlučena byla totiž 19. července celá poloha tak, že ani jediný záhon od prudkého deště krupového po 10 minut trvajícího ušetřen nebyl. Tak veliká to zpousta pro obec naší, jež nic méně bez ohledu na toto neštěstí navštívena byla, jakož sousední místa vyjma Vitín a Drahotěšice nevítanými hosty, Prušáky, kteří zde po vítězství brzkém nad našimi vojíny rakouskými za příčinou špatného vedení, byli usadili a veškerou zem českou poplavili jako kobylky od Boha vystavené, neboť se vyznamenali přílišnou žravostí o které svědčí okolnost, že sotva po obědě lžíce položili : „kafe, butr, mazat, milko“ bez přestání provolávali se žen jim strojících týrati nepřestali, snad proto, by déle na paměti se udrželi.

Příčinou tohoto zmocnění se Čech byl nešťastný pro Rakousko výsledek bitvy u Králova Hradce 3. července, kteréhož Prušáci použivše východními Čechami a Moravou bez odporu k Vídnipádlili a jen pár hodin od této vzdáleni byli.

Tu však litováno sídelního města a učiněno příměří na 4 neděle, v kterémžto času Prusové arcivévodství Rakouské zpustošiti měli. Protož ubírali se jižními Čechami ku severu na Plzeň a Prahu.

Mezi jinými cestami jim zrčenými byla i cesta na Třeboň, odkud přes Lomnici i náš Mazálov což trvalo po 6. dní, v kterémžto čase hospodář své právo na domáctnost úplně pozbyl, neb poroučeli Prušáci zrzaví, kteří daleko nešli (padli od síně Friasovu?)

Psáno a zaznamenáno 3 tí den po tažení pruském 18. srpna 1866.

Oheň- V tomtéž roce vypukl oheň u Bronců. Odpoledne chytila stodola nepovědomým způsobem a jelikož to bylo druhého dne po odchodu pruského vojska, hádáno bylo z mnohých stran, že Prušáci tuto památku po sobě zanechali, vyhořela stodola….¹

Zajímavé je, že výše zmíněné události, jsou dodnes v Mazelově udržovány v ústním podání, jako pověsti…( viz pověsti )

V roce 1866 táhlo Ševětínem mnoho pluků pěchoty nejvíce Vlachů, pak celý regiment Radecký – Husaren, po 6 odděleních. V Budějovicích se kupovali koně po 180 zl.pro vojsko, mnoho z Uher přivedeno a mnoho škadron z Prahy do Budějc se stěhovalo. Tu v červnu vypukla válka s Prusy. Po porážce dne 3. července u Králova Hradce stěhovalo se takřka vše, co císařského z Prahy přes Ševětín do Lince. Po celý týden, od 3 – 1é července, každý den transporty 60 – 70 vozů císařských jelo Ševětínem. Přípřeže vesměs od Prahy vzaté, i voli táhli vozi, též i čtyři koně arcibiskupa pražského. Řada vozů se táhla os Ševětína až na Neplachov. Lid tento i s dobytkem byl takřka živ od krádeže. Srpy vezl každý vozka s sebou. Nažal oves a jetel do libosti, aniž se jim mohlo zapovědět. U Švamberka se pokradly 4 fůry jetele. Dne 11. srpna zavítal první Prus na zpáteční cestě od Vídně a najímal byty pro dělostřelectvo, které přijelo druhého dne s I baterií a 145 koňmi. Na faře byl ubytován kapitán se třemi sloužícími. Vůbec chovali se Prusové velmi pořádně v bytech a byli nábožní..²

^{Zvon tu hlídal opuštěnou osadu, opuštěnou faru a kostel až do návratu faráře po 83 letech v toce 1704….Pamatoval válku pruskou 1866, kdy štáb vojska pruského Bošilcem od Lomnice do Týna táhnoucího na faře bydlel. (poznámka dodatečná při této příležitosti důstojníci na místo zvonu puklého faráři Johánkovi poradili zvon ocelový z Bochumi) To všechno přečkal vise v boudě dřevěné, tu vedle zdi hřbitovní nadosah…..3}