Zaniklé rybníky na Borovém potoce

Borový potok pramení na západním svahu pod pískovnou u obce Kolný. Tento malý, leč vydatný zdroj vláhy v této části Velechvínského polesí, je cestou doplňován lesními prameny a proto nás nepřekvapí, že na jeho toku vznikaly rybníky. V dnešním příspěvku se budeme zabývat horní částí toku a to od pramene až k můstku pod křižovatkou lesních cest“Nad Borovým potokem“, další část toku bude probrána v dalším příspěvku. První rybník označovaný též jako Velký prochodský je zmiňován v urbářích v letech 1714, 1740,1772 a naposledy v katastru Josefa II v roce 1785. Na mapě z 19.století (viz níže ) je dosud zakreslen jako vodní plocha, ale jaká byla skutečnost, se můžeme dnes pouze domnívat. Dosud je zde patrná velká rybniční hráz, která se nad okolní terén zvedá až do výše 4 m., a je osázená vzrostlými duby. Ve středu hráze, kde bychom mohli tušit původní propusť,  je dnes velký průkop, za kterým je dodnes zachovaný vodní rezervoár z vyskládaného kamene. Tato kamenná nádrž je pravděpodobně mladšího původu než rybník a o jejím původním využití se můžeme dnes pouze dohadovat. Tento rybník byl zásobován vodou  z Borového potoka, ale i zároveň ze dvou dalších vodotečí, jejichž břehy byly v minulosti narovnány a upraveny. Nedaleko odsud, východním směrem, můžeme narazit na hráz Malého prochodského rybníka, která je dodnes patrná díky asfaltové pozemní komunikaci spojující Ševětín s Velechvínem, která dle Novotného – Kolenského, byla vybudovaná kolem roku 1870. Je možné, že v této době již rybník neplnil svojí původní funkci. V polovině hráze, kde bychom mohli tušit původní výpust, je propustek vyskládaný z lomového kamene. Na východní straně hráze se již bohužel rozpadá ale i tak je s podivem, že vydržela nečíselné přejezdy těžké lesní techniky. Dále po toku potoka se můžeme setkat se zajímavými bažinami a mokřady, doplněné lužními lesíky. Tok je několikrát přerušen lesními svážnicemi, které pravděpodobně nebyly v minulosti hrázemi. Jediný možný rybníček bychom mohli spatřovat v místech označenými pro naše účely čís. III, kde je tok přerušen malým valem, který je dnes prokopán a zbytek je rozježděný lesní technikou. V mapách není zakreslený, ale i tak mohl vzniknout a zaniknout dříve, než jej kartografové stihli zaznamenat. Na konci našeho dnešního průzkumu si připomeneme malou zajímavost, kterou jsou jakési česle, ke kterým vede kameny upravená část potoka. Je zajímavé, že materiál a provedení těchto česlí je obdobný jako  nádrže pod hrází Velkého prochodského rybníka. Okolní terén nabízí možnost pozůstatku mostu, ale to by byla čirá spekulace. Na závěr je potřeba ještě doplnit, že některá místa potoka, především ve spodní části toku nesou dodnes patrné snahy o pažení, ať již ze dřeva či kamene.

rybník I: 49°4’12.939″N, 14°35’2.226″E

rybník II:49°4’8.486″N, 14°35’18.911″E

rybník III: 49.0655233N, 14.6051947E

Česle v Černém lese: 49.0633864N, 14.6139922E