Tereza Horká
Historie obce Heřmaň
Dvorec Lhota
Obec Heřmaň leží cca. 12 km od Českých Budějovic. Od roku 1262 se dostala nedaleká obec Plav s okolními pozemky, tedy i územím, kde se dnes rozkládá obec Heřmaň, odkazem krále Přemysla Otakara II. klášteru Vyšší Brod. Po založení Českých Budějovic1 bylo území darováno právě vzniklému městu, ale roku 1292 bylo Václavem II. navráceno klášteru.
Aby se lépe využilo poddanské práce v Plavě, byl za vlády Lucemburků někdy mezi lety 1400- 1410 na místě dnešní Heřmaně založen dvorec Lhota, jehož pozůstatky tvoří základy dnešního stavení čp. 19.(viz foto na konci). Jeho hlavní funkcí bylo soustřeďovat práci obyvatel Plava na zúrodňování půdy kolem dvorce, kde se nacházel jen les. Krátce před vznikem Heřmaně obhospodařoval tento dvorec 70 ha polí a luk.2 Z těchto 70 ha bylo pak 42 ha rozděleno mezi 19 chalupníků v budoucí Heřmani, dále jim bylo pronajato… Zobrazit více
Pomník padlých v Heřmani u Českých Budějovic
Jedním ze zlomových okamžiků historie obce Heřmaň (cca. 10 km od Českých Budějovic, založena vyšebrodským klášterem roku 1788) byla první světová válka, které se osobně účastnila celá řada heřmaňských rodáků. Na jejich počest byl na popud zdejšího občana Josefa Krátkého (*1883 Heřmaň- +1958 tamtéž; heřmaňský kronikář a poštmistr) roku 1921 zbudován pomník padlým rodákům z Heřmaně. Stavba trvala 10 měsíců od listopadu 1920 do 4. září 1921, kdy byl pomník slavnostně odhalen.
Místo pro pomník bylo vybráno v severozápadním cípu lesa při polní cestě z Heřmaně do nedaleké obce Plav (tato obec proslula nálezem množství mohyl z doby bronzové a halštatské). Pozemek potřebný k výstavbě daroval vyšebrodský klášter. Veškeré práce na pomníku provedli členové k tomuto účelu speciálně založeného Pomníkového kroužku, jehož předsedou byl sám pan Josef Krátký.
Pomník má tvar na kamenné jádro ve tvaru zkomoleného kužele uměle navršené mohyly. Na jejím vrcholu se tyčí kamenný čtyřboký jehlan,… Zobrazit více
Pomník nedabylské tragédie 5. 5. 1945
Pomník tragédie, o kterém se zmiňuje tento článek, se dnes nachází v blízkosti zastávky ČSAD v centru obce Nedabyle u Českých Budějovic.
O této události se zmiňují téměř totožné zápisy ze tří kronik. Nejlépe o tom vypovídá školní pamětní kniha III.díl Doubravice od r.1940 – 41:
Oběti u nás
I naše víska přinesla své oběti. V sobotu dne 5.5.1945 v 19.30hod. padli pod střelami ustupujících rozohněných hord SS(esesáků) tito občané:
František Vávra-(nar. 26.3.1897) Nedabyle čp. 21, setník a velitel hasičského sboru
Jan Bartáček-(nar. 25.12.1915) Nedabyle čp. , místní kovář
Václav Nuhlíček-(5.5.1923) občan z Kladna
Ferdinand Kuna-(24.5.1925) dělník na stavbě dráhy.( taktéž z Kladna, pozn. autoři )
Stalo se při odzbrojování vojenské hlídky. Tito mučedníci pochováni byli 9.5.1945 společně na hřbitově v Mladém.
Čest jejich památce!
Hasičská pamětní kniha Heřmaně tuto událost také zaznamenává:
Při útěku a ústupu německých… Zobrazit více
Deník PhDr. Miroslava Dědiče VII. část
Tato část se týká letních prázdnin roku 1947, které pro pana Dědiče znamenaly rozchod s jeho dívkou Marií. V této době se k nám také dostávají první zprávy o tzv. Banderovcích, o čemž se ve svých zápisech také zmiňuje. O Banderovcích se zmiňuje i článek a hraný dokument na těchto stránkách.1
Pozn.1 Článek o Banderovcích v Olešníku viz. http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku/
Hraný dokument o banderovcích naleznete též na našich stránkách na následujících odkazech:
http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument/
http://severniceskobudejovicko.cz/2015/08/11/banderovci-v-olesniku-hrany-dokument-ii-dil/
Deník PhDr. Miroslava Dědiče VI. část
Tato část obsahuje deníkovo záznamy od 24. května 1947 do 7. července 1947, tedy poslední dva měsíce školního roku 1946/47.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče V. část
Tato část deníku začíná vpředvečer Štědrého dne roku 1946, kdy teprve 20tiletý Miroslav Dědič musel místo schůzky s dívkou odvést s otcem vypůjčené necky na porážku vepře, která byla provedena načerno, a končí 25. února 1947, kdy měl na starosti rozdílení přídělových lístků, což nedopadlo bez problémů, protože si nepoznamenával, kdo mu vrátil lístky na maso kvůli domácí porážce, takže ve výsledku mu 25 lístků přebývalo.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče IV. část
Tato čtvrtá část deníkových záznamů pana Dědiče začíná 16. prosince 1945 a končí 22. prosince 1946. Ačkoli je to časový úsek oproti předchozí části podstatně kratší, na stránkách deníku zabral podstatně více stránek z toho důvodu, že kromě událostí v životě pana Dědiče obsahuje také jeho myšlenky a pocity z blížícího se konce roku 1945 a začátku roku nového, ze stavu tehdejší společnosti i z jeho samého.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče III. část
Třetí část deníkových záznamů pana Dědiče začíná 12. listopadu 1942 velice aktuálním tématem i pro dnešek a tím je začínající zima. Končí pak 22. říjnem 1944, kdy byl svědkem vlaku plného uprchlíků, hlavně starých lidí a dětí. Odkud tento vlak jel, bohužel již autor nezmiňuje. Naopak se k tomuto dni zmiňuje, že musel odevzdat železniční průkazku, protože je již výdělečně činný. Závěr zápisků k tomuto dni patří cestovateli Domínovi, který zkoumal Cheopsovu pyramidu a byl příbuzným jeho známého Domína z dráhy. Zápisky k tomuto období jsou psány ne nelinkovaný sešit, proto jsou stránky hustěji popsány a je jich tudíž méně.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče II. část
Druhá část deníku pana Dědiče začíná 28. října 1941 a končí 24. února 1942. Hned na začátku autor deníku vysvětluje, proč právě začíná psát deník 28. října, kdy vzniklo Československo. 24. února 1942 padl Charkov a v českobudějovické nemocnici bylo umístěno na 300 zmrzlých německých vojáků a školáci si užívají prodloužené vánoční prázdniny.
Deník PhDr. Miroslava Dědiče I. část
Vzhledem k obsáhlosti a vyjímečnosti materiálu zpřístupňujeme tento deník v jednotlivých souborech, jak nám je zaslal jeden z našich čtenářů.
PhDr. Miroslav Dědič se narodil 30. srpna 1925 ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích. Celý svůj život zasvětil především práci s romskými dětmi a dětmi národnostních menšin. Po válce to byly především děti slovenských rodin, které přicházeli do vylidněného pohraničí, ale i děti německé. Jeho stěžejní publikace „Než roztály ledy“ ukazuje, jak jeden rok práce s německými dětmi mohl pozitivně ovlivnit znovuutváření vztahů českého a německého obyvatelstva po válce.
Zde tedy uvádíme první část deníkových zápisků počínaje 15. březnem 1939 a konče 11. dubnem 1940, kdy obdržel občanský průkaz.