Obec Lhotice

Ještě za světové války byly Lhotice osadou.

Patřily jako Kolný a Červený Újezdec /Újezd/ k politické obci Velechvínu od roku 1785, kdy zřízeny katastrální obce

Po válce k žádosti obce výnosem zemské správy politické ze dne 15. července 1919 čís. 240.733 staly se Lhotice samostatnou obcí; stejně i Červ. Újezdec a později r. 1924 i Kolný

Důvodem rozdělení byla velká vzdálenost Velechvína a poměry správní.

Dle urbáře z r. 1677 patřily Lhotice k rychtě Dobřejovické

V roce 1738-1775 konalo ze Lhotic

5 sedláků po 3 dnech týdně roboty tažné

6 ———-po 3 ————————ruční

5 sedláků a chalupníků 14 dnů roboty letní

V roce 1785 odděleny Lhotice od rychty Dobřejovické a připojeny ke katastrální obci a Rychtě ve Velechvínu s Červ. Újezdcem a Kolným.

Lhotice měly:

Kol Roku 1400: 9 osedlých statků—–90 obyvatel

————-1500: 6————————40————-

————-1598: 12———————–80————-

————-1654: 11———————–50————-

————-1714: 11———————–72————-

————-1070: 14———————–140————

————-1804: 28———————–212————

————-1843:… Zobrazit více →

Kaplička

ke cti Andělů Strážných vystavěna na návsi a části pozemku Jana Kaňky čís. 2. osadou Lhotice v roce 1911.

Plány udělány architektem Norbertem Bendíkem v Lišově.

Náklad uhražen z prodaného dříví v lese osadním /Lhotickém/. Listiny zaručují udržování kaple z majetku obecního uschovány jsou v archivu farním v Hosíně.

Zednické práce provedl stavitel p. Norbert Bendík z Lišova, oltář a zarámování kříž. cesty provedl p. Frant. Šu?át z Čes. Budějovic, oltářní socha Anděla Strážného pochází z umělecké dílny Petra Buška a syn v Sychrově.

Dne 3. září 1911 vysvěcena dopoledne kaple biskupem p. Josefem Ant. Hůlkou, odpoledne vysvětil křížovou cestu.

Nádoby kostelní a svícny do kaple koupeny od firmy Sladník v Olomouci, bílá paramenta od firmy Nedomové v Olomouci.

Rochetu, albu, červenou kasuli darovaly dobrodinky z Vídně.

Přiškolení

Lhotic a Hosína do Chotýčan stalo se současně s Chotýčanami.

Památné kříže

1. Kříž postavený v upomínku za Františka Strejčka padlého… Zobrazit více →

O zdejším území z dávných dob zachovalo se málo zpráv. První stopy lidské pocházejí tu z předhistorické doby bronzové kol 1200 r. před Kristem. Jsou to patrně depoty či sklady obchodníků a řemeslníků, kteří v určitých místech a tehdy vyznačených místech, zakopali tvary bronzové a z různých příčin nemohli jich již vyzdvihnouti. Ježto svěřených nálezů bronzových a sídelních z této ranné doby bronzové ještě není, považovány jsou za doklad průchodního kupeckého spojení kulturního kraje středočeského s Dunajem.

Tak i v zdejší obci ze starší doby bronzové nalezena: hřivna, tři kotouče z oblého drátu, náramky, jehlice s hlavičkou provrtanou a uloženy jsou b´v museu Česko Budějovickém.

Z mladší doby bronzové nalezena tu sekerka s lištnovým schůdkem a uložena je v museu hradeckém. Pohřbívání v é době dělo se na bok v podobě silně skrčené, hlavou k jihu a obličejem k východu. Hroby obloženy jsou kameny.

Ve střední době bronzové (kol… Zobrazit více →

Lhotice

patřily k panství Hluboké, jež později zastavováno pro krále, kteří se rádi zabývali honbou. Že bývalo oblíbeným lovištěm králů, patrno z toho, že Karel IV. ke své lovecké potřebě v poněšických lesích vystavěl hrad Karlův Hrádek. Takovým hlubokým lesem byla pokryta krajina východně od Hosína, z níž až podnes les rozlehlý v Mojči se zachoval.

Kdy Lhotice založeny, těžko dokázati, když dokladů není. Jméno Lhotice dosvědčuje, že koncem XI., neb během XII. století s jinými Lhotami, Lhotkami, Lhůtami založeny. V Čechách tehdy lesnaté krajiny dávány v majetek osadníků, kteří po vyklučení lesů založili osady rolnické, kteréž po určité době /lhůtě/ svému pánu /zde Hluboké/ teprve ourok odváděli.

A poněvadž měli určitou lhůtu, na jejíž dobu byli prosti ouroku (nynějších daní), jmenovali se Lhoty, Lhotky, Lhotice.

Naše Lhotice mají asi sestru v zašlé už nyní vesnici Lhotce u Jivna, kde dříve dvůr a několik selských dvorců stávalo.

Skoro současně vznikl… Zobrazit více →

Na našich stránkách jste se již mohli setkat s databází pamětních křížů a symbolických hrobů vojáků rakouské armády, kteří zahynuli na bojištích první světové války. V našem mikroregionu došlo ale také ke skutečným pohřbům několika vojáků. Většinou se jednalo o muže, kteří zemřeli ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích na následky zranění z fronty, nebo onemocnění, případně jim bylo umožněno ošetřování ve svých domovech, kde pak zemřeli. V ojedinělých případech došlo k přepravě ostatků padlého vojáka z fronty k pohřbení v domovské obci. Níže předkládáme soupis rakouských vojáků, kteří byli pochováni, tam kde se narodili nebo před válkou žili  – v severním Českobudějovicku. Soupis je vytvořen na základě dokumentace hrobů padlých vojáků ve 20. letech, dnes většina z nich již zanikla. Zajímavostí je pohřbení italského zajatce na obecním hřbitově v Hosíně. U některých hřbitovů bohužel známe… Zobrazit více →

Chytilův adresář obsahuje základní informace o všech obcích v českých zemích – majetek, infrastruktura, údaje o představitelích obce, živnosti a řemesla v obci. Je tak skvělým pramenem pro poznání života našich předků kolem roku 1915. Sepsání adresáře byl geniální nápad Aloise Chytila a jeho přátel. K realizaci díla je přivedla právě vypuklá první světová válka, důvody zaznamenali sami přímo v díle: „Aby dostalo se našemu obchodu a průmyslu spolehlivého rádce a pomocníka v době nejkritičtější, kdy zbaveni jsme možnosti vývozu a odkázáni na odbytiště domácí.“

Již v době Rakouska-Uherska měly České Budějovice pověst vojenského a posádkového města s několika kasárenskými areály. Stejně tomu bylo iv době první republiky. Vojáci, kteří zde sloužili samozřejmě museliněkde prodělávat vojenský výcvik a kasárenský dvůr k tomu jistě nestačil.Jsou známá armádní cvičiště ve Čtyřech Dvorech a vojenská střelnicev lese Bor, na kterou mimochodem vzpomíná i Jaroslav Hašek ústy svéslavné literární postavy Josefa Švejka. V Českých Budějovicích ale nebylijen pěšáci, ale také dělostřelectvo v dělostřeleckých kasárnách naPražském předměstí. Také dělostřelci potřebovali svojí střelnici,samozřejmě mnohem rozlehlejší a náročnější, než byla střelnice prostřelbu z pušek a kulometů. A právě touto střelnicí se budeme v článkuzabývat, jelikož se nalézala v námi sledovaném regionu a ohraničit jímůžeme obcemi Dynín – Lhota – Záblatí – Smržov – Slověnice –Mazelov. Není zcela jasné kdy tato dělostřelecká střelnice vznikla, jepravděpodobné že již v době Rakouska-Uherska, protože ve… Zobrazit více →