V této době již německá armáda začíná svůj boj prohrávat, především na východní frontě. V protektorátu proto byly pořádány různé sbírky na tzv. zimní pomoc. I v Komařicích proběhla taková sbírka, o níž kronikář poznamenal mimo jiné toto: „Něco se dáti muselo, ježto za sabotování sbírky hrozila odvetná opatření v zásobování obce potravinami. Nezbylo nic jiného, než aby členové Národního souručenství obešli domácnosti.“¹
V tomto roce po sesazení Konstantina von Neuratha z funkce říšského protektora se zastupujícím říšským protektorem stává SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Stále trvalo to, že veškeré zábavy, tancovačky a oslavy byly zakazovány. To platilo i o Masopustu toho roku v Komařicích. Ve dne byla zase povinnost odhrnovat sníh z cest a silnic. Na tomto místě si kronikář zapsal, že v Českých Budějovicích odhrnovali sníh Židé označení žlutou hvězdou… Zobrazit více →

Kronika Nové Vsi je psána retrospektivně, zabývá se především nám již známými záležitostmi Protektorátu, jako bylo zavedení potravinových lístků, šatenek, pro mlynáře mlecích výkazů. V obci byla zakázána činnost Sokola a Baráčníků.

První užitečný zápis pochází z roku 1940, kdy začala povinnost zdravit na úřadech pozdravem „Heil Hitler“ (V kronikářově provedení je to psáno takto: Heill Hüttler – pozn. autorka) a obraz Vůdce musel viset v každé veřejné budově.

Až v zápiscích k roku 1941 se kronikář zmiňuje o nasazování Čechů na práci v Říči takto: „Dělnická třída naše tam zaměstnána využila té výhody, že kupovala na naše šatenky zboží v říši, což bylo tak výhodné, že v Čechách dostal více peněz a k tomu ještě živobytí všeho druhu, což v říši hledáno, všeobecně známo bylo, že práce pro nás němci měly, ale potraviny mohli vozit z domova (z Čech).¹

Vzhledem k tomu, že Nová Ves leží na… Zobrazit více →

Obec Radostice se nachází nedaleko Trocnova, tedy za druhé světové války se nacházela cca 11 km od hranic tehdejšího Protektorátu.

V roce 1939 po zabrání zbytku našeho tehdejšího území musela být obecní kronika, stejně jako valná většina kronik, odevzdána krajskému úřadu v Českých Budějovicích. I přesto jsou zápisy k válečným rokům dosti rozsáhlé, ačkoli, jak sám kronikář podotýká, nikdo v obci, ani on sám si nedělal poznámky.

Občané této obce jako všude jinde žili v neustálém strachu, co bude, až válka skončí. Někteří ale nechtěli čekat, až Němci zvítězí a přidávali se rovnou na jejich stranu. Jako první se k německé národnosti přihlásil lesní dělník Vincenc Macho z čp. 5. Kromě něj se přihlásila i jeho manželka a osm dětí, z nichž většina chodila do obecní školy, kterou posléze vyměnili za německou školu v Borovanech. Jeho nejstarší syn František musel narukovat, sloužil v Jugoslávii a následně se přidal k partyzánům.… Zobrazit více →

Hned na úvod je třeba podotknout, že kronika obce Doubravice musela být na začátku druhé světové války, jako všechny jiné kroniky, odevzdána příslušnému okresnímu úřadu. Události, zaznamenané v této kronice, jsou tedy psané zpětně. V tomto případě bylo sepisování válečných let o to těžší, že během války zemřel tehdejší kronikář a nový kronikář neměl povědomost o žádných zápiscích z válečných let v obci, ani on sám si žádné nevedl.

Zápisy k letům 1939 – 1944 jsou velice stručné, většinou jednostránkové a týkají se především děním v tehdejším Protektorátu. Samozřejmě se mezi těmito zápisy vyskytují i události týkající se přímo obce samotné.

První takovou událostí byla rvačka při taneční zábavě, „která se odbývala v neděli 30. dubna, v místním hostinci Josefa Rezka čp. 22,.. ku které dali podnět přítomní muži německé národnosti ze sousední vesnice /Starých Hodějovic/. Při zábavě této byla taneční místnost jakož i obývací místnosti hostinského úplně zdemolovány.… Zobrazit více →

Podívejme se nejprve na odraz náletu na České Budějovice v kronikách. Tato událost je totiž jedna z mála, které se objevují v pamětních knihách téměř každé obce z již vytýčené oblasti. Hlavním důvodem bylo to, že… Zobrazit více →